Zakázka na ostrahu v hodnotě stovek milionů korun, o jejímž vítězi rozhodovala mimo jiné specifická podmínka týkající se školení pro vstup do kolejiště, se stala předmětem šetření. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dospěl k závěru, že některé požadavky Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) bezdůvodně omezily okruh firem, které se mohly o zakázku ucházet.
Čtvrtek večer, kancelář bezpečnostní agentury v pražských Strašnicích. Šéf firmy listuje zadávací dokumentací k tendru Dopravního podniku hlavního města Prahy. Osmisetstránkový balík papírů, předpokládaná hodnota je 800 milionů korun bez DPH. Ostraha objektů, areálů, kolejišť. Firma má patnáct let zkušeností s průmyslovými areály, chemickými závody, vlečkami. Pak narazí na jednu větu. Čte ji znovu. A znovu.
Uchazeči musí prokázat referenci z ostrahy objektů s kolejovými vozidly určenými výhradně pro veřejnou dopravu. Strážní navíc museli mít školení pro vstup do kolejiště. Slovo „veřejná“ tam stojí černé na bílém. Šéf agentury zavře složku. Ví, že je venku. Přitom jeho lidé hlídají koleje už roky. Jenže ne ty „veřejné“.
Past, která sklapla: Jak drobný detail vyřadil konkurenci
Dopravní podnik hlavního města Prahy vypsal v roce 2024 obří zakázku s názvem „Zajištění fyzické ostrahy objektů Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s.“ Předpokládaná hodnota: 800 000 000 Kč bez DPH. V zadávací dokumentaci se však objevila specifická podmínka technické kvalifikace.
Uchazeči museli doložit, že v posledních třech letech realizovali alespoň jednu zakázku ostrahy objektu nebo objektů s výskytem kolejových vozidel určených pro veřejnou dopravu, při níž bezpečnostní pracovníci museli mít odborné školení pro vstup do kolejiště. Tento požadavek se stal pro drtivou většinu bezpečnostních agentur nepřekonatelnou překážkou.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po detailním zkoumání konstatoval, že DPP pro ni nepředložilo objektivní důvod a podmínka bezdůvodně omezila hospodářskou soutěž. Průmyslové vlečky, nákladové terminály, chemické závody, tam všude jezdí kolejová vozidla. Vzniklo tak umělé síto, které narušilo spravedlivou hospodářskou soutěž.
Modelový příklad: Jak dopadla agentura Securitas-X
Jak přesně tato diskriminační podmínka fungovala v praxi? Vezměme si modelový příklad středně velké bezpečnostní agentury „Securitas-X“. Firma disponuje 150 kvalifikovanými strážnými. Má patnáctileté zkušenosti s ostrahou průmyslových areálů a velkých chemických závodů, kde se běžně nacházejí vlečky a neveřejná drážní vozidla.
Její zaměstnanci jsou pravidelně školeni pro pohyb v průmyslovém kolejišti. Agentura měla o prestižní zakázku pro DPP velký zájem a mohla nabídnout vysoce konkurenceschopnou cenu i kvalitu. Při studiu zadávací dokumentace však narazila na podmínku doložit referenci ostrahy s kolejovými vozidly určenými pro veřejnou dopravu.
Přestože její lidé měli prokazatelné zkušenosti s bezpečností v blízkosti kolejí, kvůli chybějícímu slovíčku „veřejná“ musela agentura ze soutěže odstoupit ještě před podáním nabídky. Zakázku tak bez reálné soutěže získalo předem definované úzké spektrum firem.
Absurdní paradox: Školení, které si dopravce stejně udělá sám
Celý případ provází zásadní procesní paradox, který během správního řízení vyšel najevo. Školení pro vstup do kolejiště nemá v České republice žádnou jednotnou, zákonem stanovenou náplň. Každý provozovatel dráhy si určuje vlastní pravidla. A teď pozor: DPP navíc sám přiznal, že vybrané pracovníky ostrahy bude pro vstup do svého specifického kolejiště kompletně školit sám až na začátku plnění smlouvy.
Požadavek na historické školení u referenční zakázky tak byl z pohledu antimonopolního úřadu zcela nadbytečný a nesmyslný. K celé situaci se jasně vyjádřil předseda ÚOHS Petr Mlsna: „Za situace, kdy si aktuální zaměstnance na začátku plnění smlouvy proškolí sám zadavatel, není zřejmé, proč by historická skutečnost, že určitá referenční zakázka vykazuje naplnění obdobného požadavku, měla být indikátorem schopnosti dodavatele zajistit plnění nyní zadávané veřejné zakázky.“
Jinými slovy: DPP požadoval důkaz o školení, které stejně nemá žádnou váhu, protože si své lidi vyškolí sám. Absurdita dovedená k dokonalosti.
Pokuta na spodní hranici a mýty, které kolují mezi lidmi
Za toto pochybení uložil ÚOHS pražskému dopravnímu podniku pokutu ve výši 800 000 Kč. Rozhodnutí o rozkladu nabylo právní moci 18. srpna 2026 a sankce je plně vykonatelná. DPP sice může podat správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně, ta však nemá odkladný účinek. Pokutu musí podnik uhradit do dvou měsíců.
Kolem celého případu se okamžitě vyrojila řada mýtů. Laická veřejnost často předpokládá, že udělení pokuty automaticky znamená zrušení uzavřené smlouvy s vítězným konsorciem CENTR GROUP – CENTR GROUP Elmont. Smlouva podepsaná 18. června 2025 však zůstává v platnosti a plnění dál probíhá. ÚOHS již nemohl běžící kontrakt zrušit a musel přistoupit k finanční sankci.
Stejně tak je mýtem, že pokuta je pro DPP likvidační. Představuje totiž pouhých 0,1 % z celkové hodnoty zakázky, což je samotná spodní hranice zákonné sazby. Osmdesát milionů korun ročně za ostrahu. Pokuta osm set tisíc.
Hlas lidu: „Jen drobný poplaček z našich kapes?“
Rozhodnutí úřadu vyvolalo silné reakce u veřejnosti. Podle diskutujících na sociálních sítích a zpravodajských serverech jde o typický případ „šití podmínek na míru“. Jeden z komentářů na Facebooku shrnuje náladu takto: „Ušijí si podmínky na míru jedné konkrétní firmě, aby nikdo jiný neměl šanci se přihlásit. Pokuta 800 tisíc korun z kapes daňových poplatníků je pro ně jen drobný poplaček za to, že si přihráli zakázku za skoro miliardu tam, kam potřebovali.“
Další uživatelé poukazují na to, že dokud za tohle nebudou manažeři ručit vlastním majetkem, nic se nezmění. Kritika míří i na výši pokuty, kterou mnozí považují za symbolickou. „Osmdesát milionů ročně za ostrahu a dostali pokutu osm set tisíc? To je jako bych ukradl auto a dostal pokutu za špatné parkování,“ píše další diskutující na serveru Aktuálně.cz.
Historie se opakuje: Systémový vzorec v zakázkách na ostrahu
Současný případ z roku 2026 není pro DPP prvním selháním v této oblasti. Již v letech 2016 až 2018 dostal dopravní podnik od ÚOHS pokutu 100 000 Kč za pochybení v obdobném tendru na fyzickou ostrahu objektů. Tehdy DPP nevyřadil z tendru společnost CENTR GROUP, a.s., přestože tato firma nezajistila platnost bankovní záruky po celou posunutou dobu zadávací lhůty.
Rozhodnutí tehdy potvrdil i bývalý předseda ÚOHS Petr Rafaj a následně Nejvyšší správní soud. Ukazuje se tak opakující se vzorec nestandardních postupů u obřích zakázek na bezpečnostní služby. Stejná firma, podobné pochybení, desetiletý odstup. A pořád se nic nemění.
Podle odborníků na veřejné zakázky je problém systémový. „Když vidíte, že se u stejného zadavatele opakují podobná pochybení s odstupem let, není to náhoda. Je to buď nekompetence, nebo záměr,“ říká analytik veřejných zakázek Tomáš Hájek z platformy Hlídač státu. „A pokuta ve výši promile hodnoty zakázky nikoho neodradí.“