Pro mnoho řidičů je vypínání systému start-stop po nastartování auta naprostou rutinou. Stisknou tlačítko a pokračují v jízdě. Evropská unie však připravuje rozsáhlou změnu pravidel technických kontrol, která má více zohlednit elektroniku, emisní systémy a software moderních automobilů.
To však neznamená, že by nyní platilo pravidlo, podle kterého trvale deaktivovaný start-stop automaticky znamenal neúspěch při technické kontrole. Takové ustanovení v současném návrhu Evropské komise výslovně nenajdeme. Přesto se chystané změny mohou majitelů moderních automobilů dotknout výrazněji než dosavadní technické kontroly.
Tichá revoluce na linkách technických kontrol
Evropská komise představila 24. dubna 2025 takzvaný Roadworthiness Package, tedy balíček návrhů týkajících se technických kontrol, silničních kontrol a registrace vozidel. Jeho cílem je přizpůsobit systém technických kontrol technologickému vývoji automobilů.
Dnešní automobily totiž nejsou pouze mechanické stroje. Jejich bezpečnostní a emisní funkce stále více závisí na elektronice a softwaru. Evropská komise proto navrhuje, aby se technické kontroly více zaměřily také na elektronické bezpečnostní systémy a software, stejně jako na účinnější kontrolu emisí.
Součástí návrhu je například modernizace měření emisí, včetně kontroly oxidů dusíku (NOx) a počtu pevných částic, což má pomoci odhalovat vozidla s nefunkčními nebo upravenými emisními systémy.
Důležité je však datum. V srpnu 2026 ještě nejde o platná nová pravidla. Evropský parlament schválil svůj vyjednávací mandát v květnu 2026 a následně pokračují jednání s Radou EU. Konečné znění tedy zatím není známé.
Co má společného start-stop se softwarem?
Start-stop je systém, který při splnění určitých podmínek automaticky vypíná motor například při zastavení na křižovatce a následně jej znovu nastartuje. Výrobci jej používají mimo jiné za účelem snížení spotřeby paliva a emisí při jízdě, zejména v městském provozu.
Samotné vypnutí systému tlačítkem ve vozidle ale není totéž jako jeho trvalá softwarová deaktivace.
U řady automobilů výrobce umožňuje řidiči start-stop dočasně vypnout. Po dalším nastartování se však systém opět aktivuje. Takové používání je součástí běžného fungování vozidla.
Jiná situace nastává, pokud někdo nechá systém trvale deaktivovat úpravou softwaru nebo pomocí dodatečného zařízení. Takový zásah může změnit chování vozidla oproti konfiguraci, ve které bylo schváleno.
A právě obecnější otázka integrity elektronických systémů a softwaru je jedním z témat, která chce evropská reforma v budoucnu při technických kontrolách lépe řešit.
To ovšem ještě neznamená, že každá trvalá deaktivace start-stopu bude automaticky klasifikována jako vážná závada. Konkrétní pravidla budou záviset na konečném znění evropské legislativy a následném provedení v členských státech.
Co se tedy může na technických kontrolách změnit?
Největší změna spočívá v tom, že se kontrola automobilů má postupně přizpůsobit technické konstrukci moderních vozů.
Evropská komise chce například lépe kontrolovat elektronické bezpečnostní systémy a software, který s nimi souvisí. Současně mají být účinnější emisní testy a mají se zlepšit možnosti odhalování vozidel, jejichž emisní systémy byly upraveny nebo nefungují tak, jak mají.
Pro majitele moderních automobilů to znamená, že budoucí technická kontrola nebude pouze o tom, zda fungují brzdy, světla, pneumatiky nebo zda vozidlo nevykazuje nadměrnou korozi.
Elektronika a software budou hrát při posuzování technického stavu stále významnější roli.
Každoroční kontrola starších aut zatím neprošla
Jedním z nejdiskutovanějších bodů původního návrhu Evropské komise bylo zavedení každoročních technických kontrol pro osobní automobily a dodávky starší deseti let. Evropská komise tuto změnu skutečně navrhla.
Jenže během dalšího projednávání se situace změnila.
Rada EU v prosinci 2025 návrh každoročních kontrol po deseti letech nepodpořila a ponechala dvouletý interval. Evropský parlament se v květnu 2026 rovněž postavil proti zkrácení intervalu z dvouletého na každoroční.
To však stále není totéž jako definitivně schválená evropská legislativa. Parlament a Rada musí dospět ke konečné dohodě.
Proto dnes není možné tvrdit, že EU definitivně rozhodla o zachování dvouleté technické kontroly, stejně jako není možné tvrdit opak.
Přísnější kontrola emisí
Významnou součástí připravované reformy je také snaha odhalovat automobily, které vypouštějí více škodlivin, než by podle svého schválení měly.
Nové metody mají umožnit přesnější měření NOx a pevných částic. Evropská komise počítá také s možností využívat dálkové měření emisí v silničním provozu.
To může být důležité například u vozidel, jejichž emisní systémy byly odstraněny, upraveny nebo přestaly správně fungovat.
Právě tady je rozdíl oproti start-stopu zásadní. U emisních systémů návrh konkrétně počítá s účinnější kontrolou emisí. U samotného start-stopu však z návrhu nelze vyvodit automatickou „stopku“ na technické kontrole.
Co bude s elektromobily?
Reforma počítá také s tím, že technické kontroly budou muset lépe zohledňovat elektrická vozidla a jejich specifické technologie. Evropská komise výslovně uvádí potřebu přizpůsobit technické kontroly elektromobilům a novým technologiím.
Neznamená to však, že by v současnosti platilo jednoduché pravidlo, podle kterého elektromobil s baterií pod určitou hranicí automaticky neprojde technickou kontrolou. Často uváděný údaj 70 procent stavu baterie nelze prezentovat jako obecný evropský limit pro úspěšné absolvování budoucí technické kontroly.
Co čeká řidiče?
Především nejistota ohledně konečné podoby pravidel. Roadworthiness Package zatím není hotovou legislativou. Evropský parlament má svůj vyjednávací mandát a jednání mezi institucemi pokračují.
Řidiči se proto nemusí obávat, že by jim v současnosti technická kontrola automaticky skončila neúspěchem jen proto, že po nastartování stisknou tlačítko start-stop.
Pokud ale někdo nechal trvale upravit software v automobilu, je dobré si uvědomit, že moderní vozidlo je na elektronice výrazně závislé. Nejde proto jen o otázku pohodlí, ale také o to, zda úprava nemění parametry nebo funkce, se kterými bylo vozidlo schváleno.
A právě tento svět se bude při technických kontrolách pravděpodobně dostávat stále více do popředí.
Proč někteří řidiči start-stop vypínají?
Důvody jsou různé. Některým řidičům vadí časté vypínání a opětovné spouštění motoru, jiní mají obavy z dlouhodobého zatěžování některých součástí vozidla. Moderní automobily jsou však pro používání systému start-stop konstrukčně přizpůsobeny a používají například specifické typy baterií a komponentů určených pro častější startování.
To tedy neznamená, že start-stop automaticky „ničí“ motor, startér nebo dvouhmotový setrvačník. Jejich životnost ovlivňuje řada dalších faktorů – například typ motoru, způsob jízdy, stav baterie, klimatické podmínky nebo konstrukce konkrétního automobilu.
Pro řidiče je proto důležité rozlišovat mezi osobní preferencí, technickým opotřebením a skutečným porušením pravidel.
Evropské kontroly míří hlavně na bezpečnost a manipulace
Smyslem připravované reformy není podle Evropské komise pouze přidat motoristům další povinnosti. Cílem je také přizpůsobit technické kontroly současným automobilům, zlepšit bezpečnost na silnicích, účinněji kontrolovat emise a omezit manipulace s údaji o vozidlech.
Součástí návrhů je například lepší sdílení údajů mezi členskými státy nebo opatření proti manipulacím s tachometry.
Budoucí technická kontrola tak může vypadat jinak než ta dnešní. Ne proto, že by Brusel chtěl kontrolovat každé tlačítko v autě, ale proto, že moderní automobil je stále více počítačem na kolech a technická kontrola na to musí reagovat.
A pokud jde o start-stop? Jeho trvalá softwarová deaktivace může být z hlediska technického stavu vozidla relevantní otázkou, ale v srpnu 2026 zatím neexistuje schválené evropské pravidlo, podle kterého by taková úprava automaticky znamenala neúspěšnou technickou kontrolu.