Norsko chce v roce 2027 poslat Ukrajině dalších 85 miliard norských korun (přibližně 18,5 miliardy korun českých). Oslo tím hodlá zachovat rekordní úroveň podpory z roku 2026 a vysílá Kremlu jasný vzkaz: ruská invaze nezlomila odhodlání Evropy podporovat napadenou zemi. Peníze mají směřovat především na vojenskou pomoc, ale také na humanitární podporu a obnovu Ukrajiny.
Norský premiér Jonas Gahr Støre oznámil plán během návštěvy Kyjeva, kde o něm informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Norská vláda nyní návrh předloží parlamentu ke schválení. Pokud projde, Oslo udrží pomoc Ukrajině na stejné mimořádně vysoké úrovni jako letos. Podle Støreho není podpora Ukrajiny jen pomocí napadenému státu, ale také investicí do bezpečnosti celé Evropy.
Pokračující pomoc
Nových 85 miliard norských korun má být součástí Nansenova programu podpory Ukrajiny, který se postupně stal jedním z největších dlouhodobých programů pomoci napadené zemi. V roce 2026 Norsko na podporu Ukrajiny vyčlenilo stejnou částku. Přibližně 70 miliard korun bylo určeno na vojenskou pomoc a dalších 15 miliard na civilní a humanitární podporu.
Peníze míří například na energetickou bezpečnost, fungování ukrajinského státu, humanitární pomoc či podporu ekonomiky. Norsko Ukrajině pomáhá prakticky od začátku ruské invaze. V rámci Nansenova programu poskytovalo peníze na civilní i vojenskou pomoc, podporovalo ukrajinskou energetickou infrastrukturu, humanitární organizace a fungování veřejných institucí.
Nejde přitom o jedinou zemi, která v posledních letech výrazně posílila podporu Ukrajiny. Evropské státy dodávají zbraně, munici, systémy protivzdušné obrany a poskytují rozsáhlou finanční pomoc. Velká Británie patřila mezi první země, které Ukrajině dodaly moderní západní tanky a střely s plochou dráhou letu. Také Švédsko pokračuje ve velkých balíčcích vojenské podpory zaměřených mimo jiné na protivzdušnou obranu.
Evropa přebírá stále větší odpovědnost
Rozhodnutí Osla přichází v době, kdy se stále výrazněji ukazuje, že hlavní tíhu dlouhodobé podpory Ukrajiny musí nést Evropa. Americká vojenská pomoc už není takovou jistotou jako v předchozích letech. Trump navíc v posledních týdnech zpochybnil další posilování ukrajinské protivzdušné obrany Patrioty a ustoupil také od dřívějšího příslibu umožnit Ukrajině jejich výrobu.
Evropské země se mezitím snaží zvýšit výrobu munice, zbraní a protivzdušné obrany. Evropská unie navíc schválila dalších 6,1 miliardy eur na posílení ukrajinské obrany, především na nákup protivzdušných systémů, raket, munice a radarů.
Právě proto má norské rozhodnutí význam i nad rámec samotné částky. Oslo tím Kyjevu nabízí určitou předvídatelnost v době, kdy Ukrajina potřebuje plánovat výrobu zbraní i financování armády dlouhodobě. Norská vláda zároveň zdůrazňuje, že značná část vojenské pomoci může být využita na nákupy přímo od ukrajinského obranného průmyslu.
Podpora a obnova Ukrajiny jsou důležité i pro evropskou bezpečnost.
Pro Vladimira Putina je to nepříjemný signál. Kreml dlouhodobě sází na to, že únava z války, vysoké náklady a politické změny mohou postupně oslabit západní podporu Ukrajiny. Norsko ale nyní dává najevo, že je připraveno financovat ukrajinský odpor i v dalších letech. Čím déle bude mít Kyjev jistotu zahraniční podpory, tím obtížnější bude pro Moskvu dosáhnout vítězství pouhým vyčerpáním protivníka.