Obě velmoci posilují vazby s Kubou a Nikaraguou. Čína slibuje Havaně podporu a Rusko žádá konec blokády.
Rusko a Čína znovu potvrdily svou podporu Kubě a Nikaragui. Zatímco čínský ministr zahraničí ujistil Havanu, že Peking bude stát za její suverenitou a národními zájmy, ruská Státní duma schválila výzvu adresovanou parlamentům členských států OSN, v níž požaduje ukončení americké blokády ostrova. Pozornosti obou mocností neunikla ani Nikaragua. Si Ťin-pching a Vladimir Putin poslali prezidentovi Danielu Ortegovi blahopřání k jeho 81. narozeninám a zároveň vyjádřili zájem o další prohlubování vzájemných vztahů.
Peking ujistil Kubu o pokračující podpoře
Čínský ministr zahraničí Wang Yi se ve středu setkal se svým kubánským protějškem Brunem Rodríguezem. Během jednání vyzdvihl odhodlání Kuby hájit vlastní nezávislost a národní důstojnost. Podle analytiků jde zároveň o vzkaz směrem k Washingtonu. Jak vyplývá z tiskové zprávy čínského ministerstva zahraničních věcí, Wang označil kubánský postoj za projev národního ducha, který se nebojí mocnějších protivníků a díky němuž si země získala respekt mezinárodního společenství.
Svět prochází hlubokými změnami, jaké za poslední století neměly obdoby,
upozornil čínský diplomat. Zároveň zdůraznil, že bez ohledu na další vývoj událostí bude Čína Kubu nadále podporovat při obraně její suverenity a legitimních práv a zájmů.
Související článek
Oficiální návštěva Rodrígueze v Číně začala v úterý. Ještě před jejím zahájením ji mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun označil za projev vysoké úrovně vzájemné politické důvěry. Jednání se zúčastnil také kubánský místopředseda vlády a ministr zahraničního obchodu Óscar Pérez Oliva.
Obě strany se shodly na potřebě posílit koordinaci na mezinárodních fórech a společně vystupovat proti politice síly a jednostranným krokům, jak ji označil Wang. Rodríguez naopak poděkoval Pekingu za podporu hospodářského rozvoje Kuby, zejména v době, kdy země čelí blokádě a vnějším zásahům. Vzájemné vztahy označil za strategické.
Čínská pomoc míří i do energetiky
Podpora Pekingu nezůstává pouze u diplomatických prohlášení. Na konci září Čína předala Kubě 5 000 fotovoltaických systémů určených k výrobě elektřiny ze slunečního záření. Už v srpnu navíc ostrov obdržel 15 000 tun rýže.
Dodávky přicházejí v době, kdy Spojené státy stupňují tlak na kubánskou vládu a požadují od ní zásadní politické i ekonomické změny. Situace se výrazně zhoršila zejména od ledna. Washington zpřísnil omezení dodávek ropy na ostrov, čímž ještě prohloubil dlouhodobou energetickou krizi. Zároveň zavedl sekundární sankce namířené proti subjektům obchodujícím s kubánskou vládou a vystupňoval rétoriku včetně hrozeb vojenskou intervencí.
Moskva požaduje konec americké blokády
Podobně jako Peking se vůči americkému postupu vymezila také Moskva. Ruská Státní duma, dolní komora tamního parlamentu, schválila usnesení, kterým vyzývá mezinárodní společenství k ukončení amerického embarga vůči Kubě.
Dokument zveřejněný na oficiálních stránkách Dumy je adresován účastníkům 81. zasedání Valného shromáždění OSN, parlamentům všech členských států organizace, mezinárodním parlamentním institucím i širší světové veřejnosti.
Ruští poslanci označili americkou sankční politiku vůči Havaně za nepřijatelný nástroj politického nátlaku. Podle jejich názoru představuje dlouhodobé porušování základních principů mezinárodního práva.
Tato politická linie je v přímém rozporu s duchem i literou Charty OSN. Rozsáhlé ekonomické sankce jako forma nátlaku na suverénní stát postrádají legitimní důvody,
stojí ve schváleném dokumentu.
Zákonodárci upozornili také na humanitární dopady dlouholetého embarga. Mezi jeho důsledky zařadili především nedostatek léků a zdravotnického vybavení, který podle nich citelně zasahuje kubánské obyvatelstvo.
Duma zároveň vyjádřila solidaritu s mezinárodními požadavky na okamžité zrušení blokády a potvrdila připravenost Ruska pokračovat v komplexní spolupráci s Kubou na základě mezinárodního práva.
Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin během zasedání, na němž poslanci usnesení schválili, připomněl, že také Rusko čelí rozsáhlým západním sankcím. Jejich počet podle něj přesahuje 35 000. Moskva proto podle Volodina rozumí pocitu nespravedlnosti, který zažívají obyvatelé Kuby.
Jelikož sami čelíme této nespravedlnosti, domníváme se, že by se něco takového nemělo ve světě dít ani vůči jiným zemím,
prohlásil.
Dopis byl následně rozeslán více než 170 adresátům. Patří mezi ně mimo jiné parlamenty Mercosuru a Parlacenu, tedy Středoamerického parlamentu.
Putin a Si Ťin-pching blahopřáli Ortegovi
Diplomatická aktivita Moskvy a Pekingu se neomezila pouze na Kubu. Oba státníci věnovali pozornost také Nikaragui, a to u příležitosti 81. narozenin jejího prezidenta Daniela Ortegy.
Jak prostřednictvím oficiálních médií v Managui oznámila prezidentova manželka a spolupředsedkyně země Rosario Murillo, Ortega obdržel blahopřejné dopisy od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga i ruského prezidenta Vladimira Putina.
Čínský vůdce mu popřál vše nejlepší a vyzdvihl rychlý rozvoj vzájemných vztahů. Připomněl také, že letos uplyne pět let od obnovení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.
Jsem připraven spolupracovat s vámi a spolupředsedkyní Rosario na posílení strategického směřování, prohloubení vzájemné politické důvěry a neustálém prosazování dalšího rozvoje čínsko-nikaragujského strategického partnerství ve prospěch našich národů,
uvedl Si ve svém dopise podle nikaragujské vlády.
Také Vladimir Putin ocenil Ortegův osobní přínos k rozvoji vztahů mezi oběma státy. Podle ruského prezidenta se nikaragujský vůdce významně zasloužil o vybudování strategického partnerství.
Bezpochyby budeme pokračovat v naší konstruktivní společné práci, abychom dále posilovali celý komplex vzájemně prospěšných bilaterálních vztahů ve prospěch přátelských národů Ruska a Nikaraguy,
napsal Putin. Zároveň Ortegovi popřál pevné zdraví, pohodu a úspěchy při výkonu státnických povinností.
Ortega postupně předává moc rodině
Daniel Ortega patří k nejdéle vládnoucím politikům v historii Nikaraguy. V čele země stojí s přestávkou od roku 1985 a celková délka jeho působení ve vrcholných funkcích dosahuje 30 let a sedmi měsíců.
V posledních letech postupně přenáší část svých pravomocí na manželku Rosariu Murillovou, která zastává funkci spolupředsedkyně země, a na další členy rodiny. Významnou úlohu v tomto uspořádání hraje především jejich syn Laureano Ortega Murillo. Ten se věnuje vztahům s Čínou a Ruskem a představitelé opozice ho často označují za možného politického nástupce současného režimu.
Ortega se k moci dostal po sandinistické revoluci. V letech 1979 až 1985 koordinoval vládní radu, následně zastával prezidentský úřad v období 1985 až 1990. Po návratu k moci v roce 2007 už v čele země zůstal nepřetržitě.