Německá armáda zakázala používání čínských komerčních dronů v kasárnách a na cvičištích. Současně omezila vjezd některých automobilů čínských značek do zabezpečených vojenských areálů. Berlín se obává, že kamery, senzory a další technologie by mohly shromažďovat citlivé informace a předávat je čínským zpravodajským službám.
Evropské státy projevují v posledních měsících zvýšené obavy z využívání civilních technologií ke špionáži. Informace o nových pravidlech přinesla agentura Reuters, která se odvolává také na další média. Německé ministerstvo obrany potvrdilo zákaz používání čínských dronů a oznámilo, že stávající zařízení postupně nahradí německé nebo evropské alternativy.
Drony, které mohou odhalovat citlivé informace
Zákaz se týká především běžně dostupných malých bezpilotních letounů čínských výrobců. Mezi nimi jsou také drony společnosti DJI, která patří k největším producentům těchto zařízení na světě. Německé vojenské velení nařídilo, aby se již pořízené stroje přestaly používat a co nejrychleji byly staženy z provozu. Nahradit je mají zařízení vyrobená v Německu nebo jiných evropských zemích.
Hlavní obavou je možnost, že drony mohou zaznamenávat a předávat informace o vojenských objektech, cvičeních nebo německých zbraňových systémech. Taková data by podle bezpečnostních představitelů mohla skončit u čínských zpravodajských služeb.
Není to přitom poprvé, co se podobná situace řeší. Generálporučík Martin Schelleis, tehdejší inspektor podpůrných sil Bundeswehru, už v listopadu 2023 zakázal používání dronů z Číny. Ve svém rozkazu tehdy uvedl: „Nelze vyloučit únik citlivých dat do Pekingu.“
Strategie německé armády umožňovala od roku 2024 nákup vybraných komerčních modelů ze schváleného seznamu, na němž se objevily také výrobky společnosti DJI. Protože armáda nemá centrální evidenci všech dronů pořízených jednotlivými jednotkami, rozhodla se nyní pro plošný zákaz. Ministerstvo obrany odmítlo zveřejnit, kolik čínských zařízení od roku 2024 nakoupilo.
Čínská auta nesmějí do zabezpečených areálů
Omezení v Německu se netýkají pouze dronů. Podle informací magazínu Der Spiegel se zaměřuje také na automobily čínských výrobců. Ve vojenských jednotkách se objevily seznamy modelů značek BYD, Geely nebo NIO, které nesmějí vjíždět do prostor klasifikovaných jako zabezpečené vojenské zóny. Vojáci, kteří taková auta vlastní, musí zaparkovat před areálem a do kasáren pokračovat pěšky.
Bezpečnostní riziko představují především kamery, mikrofony, navigační systémy a další senzory moderních automobilů. Ty mohou zaznamenávat okolí vozidla, včetně vstupních kontrol, pohybu osob nebo rozmístění vojenské techniky. Německé úřady se obávají, že takto získané informace by mohly být odesílány mimo vozidlo a zpřístupněny zahraničním zpravodajským službám.
Německo přitom není první zemí, která podobná omezení zavedla. Polsko zakázalo v únoru 2026 vjezd čínských automobilů do vojenských objektů kvůli obavám ze shromažďování citlivých dat prostřednictvím jejich senzorů. Spojené státy v říjnu zakázaly vozidlům čínské automobilky BYD vjezd na svou leteckou základnu na japonském ostrově Okinawa.
Opatření ukazují, že armády spojeneckých států stále častěji řeší bezpečnostní rizika spojená s běžnou spotřební elektronikou a propojenými vozidly.