Německo a Francie 16. října 2026 představily společný plán, který by po roce 2035 ponechal na trhu i některá nová auta se spalovacím motorem.
Berlín a Paříž chtějí zmírnit zákaz spalovacích aut
Evropa slevuje z jednoho ze svých nejodvážnějších klimatických cílů. Německo a Francie, dvě největší ekonomiky unie, 16. října 2026 oznámily společný postup, který by automobilkám dovolil vyrábět některé vozy se spalovacím motorem i po roce 2035. Původní pravidla přitom počítala s nulovými emisemi CO2 u všech nově registrovaných osobních aut a lehkých užitkových vozů.
Evropská komise navrhla zmírnění už v prosinci 2025: místo stoprocentního snížení emisí chtěla pokles o 90 procent, zbytek měly pokrýt například nízkoemisní ocel nebo alternativní paliva. Berlín s Paříží jdou dál: cíl devadesáti procent chtějí zachovat, ale bez povinnosti kompenzovat zbývajících deset procent.
Největší prostor by tak dostaly hybridy, plug-in hybridy a další konstrukce se spalovacím motorem. Konkrétní podoba ale závisí na finálním znění předpisů a na způsobu, jakým se budou emise výrobců vyhodnocovat.
Proč Evropa mění kurz
Automobilky v uplynulých letech investovaly obrovské částky do baterií, elektrických platforem a nových továren. Prodeje elektromobilů ale v některých zemích rostou pomaleji, než se čekalo. Brzdí je vyšší ceny, slabší síť nabíječek i fakt, že mnoho lidí dál sází na benzin a naftu.
K tomu přibývá tlak z Číny. Tamní výrobci umějí elektrická auta vyrábět ve velkých sériích a často je nabízejí levněji, než zvládnou evropské značky. Ty musí současně splácet přechod na nové technologie, udržovat dosavadní výrobu a obstát v ostré konkurenci. Berlín a Paříž proto prosazují větší technologickou volnost.
Součástí dohody je i ochrana evropské výroby. Státní dotace a veřejné zakázky mají podle návrhu podléhat podmínce, že elektromobily obsahují nejméně 70 % dílů z Evropy. Britská produkce by mohla získat uznání evropského partnera, pokud Londýn zavede na čínské elektromobily stejná cla jako EU, až 45 %.
Trhy zprávu přijaly kladně. Akcie velkých evropských koncernů, například Volkswagenu, BMW či Mercedesu, posílily o více než 3 %.
Co to znamená pro řidiče
Pravidla se týkají jen nově registrovaných aut. Majitelé benzinových a naftových vozů je v roce 2035 odstavit nemusejí. Prodej ojetých aut se spalovacím motorem zůstane povolen. Výjimkou mohou být místní omezení, třeba nízkoemisní zóny ve městech.
Jinak může změnu vnímat zhruba osm milionů majitelů čistě elektrických aut v unii. Část z nich mohla vsadit na politicky vyhlašovanou budoucnost trhu a za elektromobil zaplatit víc než za srovnatelný benzinový vůz. Řada lidí by si ho ale pořídila bez ohledu na předpisy kvůli nízkým provozním nákladům, domácímu nabíjení nebo tichému chodu.
Otazníkem zůstává cena ojetých elektromobilů. Starší kusy ztrácejí na přitažlivosti kvůli rychlému technologickému vývoji a obavám o životnost baterií. Delší souběh různých pohonů může konkurenci na trhu zesílit, ale zda hodnota opravdu klesne rychleji, zatím nikdo spolehlivě nepředpoví. Rozhodnou i ceny nových aut, náklady na provoz a dostupnost nabíjení.
Změny se dotknou i Česka. Tuzemský automobilový průmysl a tisíce dodavatelů jsou napojeny na evropské řetězce, takže delší souběh spalovacích, hybridních a elektrických pohonů může českým výrobcům komponent dát čas na přizpůsobení. Zároveň to však znamená, že automobilky budou muset financovat několik technologií najednou.
Zákon to zatím není. Co sledovat dál
Dohoda dvou států evropské předpisy sama nemění. Úprava emisních požadavků musí projít legislativním procesem unie a do výsledku mohou promluvit další členské země i Evropský parlament. Zatím proto není jasné, jak široký prostor po roce 2035 získají spalovací motory ani za jakých podmínek se budou posuzovat hybridy.
Pro české motoristy platí: rok 2035 už nemusí znamenat definitivní konec nových aut se spalovacím motorem. Kdo plánuje koupi elektromobilu nebo prodej stávajícího vozu, měl by sledovat finální evropská pravidla, protože právě ta rozhodnou o nabídce nových modelů i hodnotě současných vozů.