České podnikání letos výrazně ožilo. Za prvních osm měsíců roku 2026 zahájilo samostatnou podnikatelskou činnost 67 837 fyzických osob, zatímco 34 909 podnikatelů svou činnost ukončilo. Na každých deset končících připadlo 19 nových podnikatelů. Celkový čistý přírůstek dosáhl 32 928 osob a byl o 49 procent vyšší než ve stejném období loňského roku.
Čísla společnosti CRIF – Czech Credit Bureau ukazují, že zájem o podnikání je letos mimořádně silný. Už během prvních osmi měsíců přibylo více podnikatelů než za celý rok 2025. Za stejnou dobu loňského roku byl čistý přírůstek o více než deset tisíc lidí nižší.
Co přesně za letošním růstem stojí, statistiky samy o sobě neříkají. Z dostupných údajů však lze poměrně dobře vyčíst, ve kterých oborech lidé nejčastěji začínají podnikat a kde je podnikatelská aktivita nejsilnější.
Stavebnictví je letos v čele
Největší počet nových podnikatelů přibyl ve stavebnictví. Od ledna do srpna zde zahájilo činnost 11 795 OSVČ, což je meziročně o 30 procent více.
Výrazný růst zaznamenal také zpracovatelský průmysl, kde začalo podnikat 8 477 lidí, tedy o 17 procent více než ve stejném období roku 2025. Na třetím místě se podle počtu nově vzniklých podnikatelských činností umístily profesní, vědecké a technické činnosti s 7 414 novými podnikateli.
O 18 procent vzrostl také počet nových podnikatelů v obchodu.
Nejde přitom pouze o obory, kde podnikatelů přibývá nejvíce v absolutních číslech. Zajímavý je také poměr mezi těmi, kteří začínají, a těmi, kteří svou činnost ukončují.
V některých odvětvích je tento rozdíl opravdu výrazný. Například v informačních a komunikačních činnostech připadlo na deset zaniklých podnikatelů 35 nových. Ještě výraznější poměr vykázaly kulturní a rekreační činnosti, kde na deset končících připadlo 56 nových podnikatelů.
Naopak v některých odvětvích zájem nováčků klesal. Největší meziroční pokles počtu nově zahájených podnikatelských činností zaznamenaly činnosti související s rozvodem elektřiny, plynu a tepla, a to o 21 procent. Následovalo nakládání s nemovitostmi, kde došlo k poklesu o 12 procent, a osobní služby, například kadeřnictví a kosmetika, u nichž počet nových podnikatelů klesl o deset procent.
Praha podnikatele přitahuje nejvíc
Podnikatelský boom se neodehrává rovnoměrně po celé republice. Více než polovina všech nových podnikatelů připadá na čtyři kraje.
Nejvíce jich přibylo v Praze, kde svou činnost zahájilo 15 908 lidí, meziročně o 16 procent více. Následuje Středočeský kraj s 8 792 novými podnikateli, Jihomoravský kraj se 7 544 novými a Moravskoslezský kraj s 6 290 novými.
Také v hlavním městě je přitom výrazný rozdíl mezi počtem lidí, kteří podnikání zahájili, a těmi, kteří ho ukončili. Na deset zaniklých podnikatelů zde připadlo 22 nových.
V Jihomoravském kraji byl poměr 21 nových na deset končících, ve Středočeském a Moravskoslezském kraji pak shodně 20.
Začít podnikat dnes není totéž jako před lety
Pro člověka, který se rozhodne začít podnikat, je důležitá také otázka odvodů. Právě v této oblasti se v roce 2026 změnila pravidla.
U začínající OSVČ, která splňuje zákonné podmínky a v předchozích 20 letech nepodnikala, existuje zvýhodněný minimální vyměřovací základ. V roce zahájení činnosti a v následujících dvou kalendářních letech činí 25 procent průměrné mzdy.
V roce 2026 to znamená minimální sociální zálohu 3 575 korun měsíčně.
Jiná situace je u běžné OSVČ, která na toto zvýhodnění nemá nárok. Od července 2026 se u ní minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění snížil ze 40 na 35 procent průměrné mzdy. Minimální záloha tak klesla z 5 720 na 5 005 korun měsíčně.
Změna se promítla také do paušálního režimu. Měsíční záloha v prvním pásmu paušální daně klesla z 9 984 na 9 162 korun. Finanční správa zároveň uvedla, že změna platí zpětně od ledna 2026.
Pro začínajícího podnikatele tak může být rozdíl mezi jednotlivými režimy poměrně zásadní. Ne každý, kdo si letos založil živnost, totiž automaticky platí stejnou minimální částku.
Více podnikatelů neznamená automaticky více úspěšných firem
Růst počtu nových OSVČ zároveň neznamená, že všem nováčkům se bude dařit. Statistiky totiž ukazují také vývoj bankrotů.
Za prvních osm měsíců letošního roku zbankrotovalo 538 obchodních společností, což představuje meziroční nárůst o čtyři procenta.
U fyzických osob podnikatelů byl vývoj opačný. Počet vyhlášených bankrotů OSVČ dosáhl 4 277 případů, meziročně o dvě procenta méně. O čtyři procenta klesl také počet podaných návrhů na bankrot OSVČ, kterých bylo 4 299.
České podnikatelské prostředí tak letos vykazuje zajímavý paradox. Na jedné straně rychle přibývají lidé, kteří se rozhodli podnikat, na straně druhé počet bankrotů OSVČ mírně klesá.
Zda jde o začátek dlouhodobějšího trendu, ukážou až další měsíce. Letošní čísla zatím především potvrzují, že podnikání v Česku má v roce 2026 výrazně více nových zájemců než v předchozím roce. Důvod jejich rozhodnutí může být u každého jiný – pro někoho představuje živnost cestu k větší samostatnosti, pro jiného možnost využít konkrétní pracovní příležitost. Statistiky však ukazují jednoznačně: počet lidí, kteří se letos vydali na vlastní podnikatelskou cestu, výrazně převyšuje počet těch, kteří z ní odešli.