Ukrajinci odhalili trik, který pomohl při útoku na Kerčský most. Klíčem byly drony fungující jako modemy

Ukrajinci odhalili trik, který pomohl při útoku na Kerčský most. Klíčem byly drony fungující jako modemy

Zdroj obrázku: shutterstock

Ukrajinská armáda několik týdnů postupně vyřazovala obranné systémy, které Rusko rozmístilo kolem klíčové infrastruktury na Krymu. Po útocích na radary, protiletadlové baterie a zařízení pro elektronický boj následoval úder na Kerčský most. Důležitou roli v operaci sehrála síť dronů, které fungovaly jako létající modemy a přenášely signál na vzdálenost stovek kilometrů.


Drony místo komunikačních stanic

Reportáž deníku Financial Times popsala jednu z méně viditelných součástí operace. Část dronů sloužila jako vzdušné retranslační stanice. Přenášely obraz a řídicí signál, takže ukrajinští operátoři mohli s útočnými prostředky zůstat ve spojení po celou dobu letu a upravovat jejich letovou dráhu v reálném čase.

Podle operátorů citovaných deníkem platil u připojení ke službě Starshield, vojenské variantě satelitní sítě Starlink, už déle než týden rychlostní limit 161 km/h. Podle operátorů toto omezení komplikovalo spolehlivé řízení dronů na velké vzdálenosti. Vzdušné retranslační stanice pomohly Ukrajině snížit závislost na satelitním spojení.

Devatenáct kilometrů mezi Ruskem a Krymem

Kerčský most překlenuje stejnojmenný průliv a je jediným pevným spojením mezi ruskou pevninou a Krymem, který Moskva anektovala v roce 2014. Téměř 19 kilometrů dlouhá stavba se silniční a železniční částí je důležitou zásobovací trasou pro ruská vojska a zároveň politickým symbolem. Most se stal terčem opakovaných ukrajinských útoků a Moskva kolem něj vybudovala rozsáhlý obranný systém.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že operaci společně naplánovaly Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) a generální štáb ozbrojených sil. Akce trvala několik týdnů a byla rozdělena do sedmi fází. V úvodních fázích se ukrajinské síly zaměřily na radary, systémy protivzdušné obrany a zařízení pro elektronický boj.

Při operaci nasadili až jedenáct systémů

Hlavní úder přišel nad ránem v noci z 16. na 17. listopadu, kdy na most v několika vlnách zaútočily drony a střely. Zelenskyj vyjmenoval až jedenáct různých zbraňových systémů, které Ukrajina během celé operace nasadila. Konkrétní cíle jednotlivých systémů v přípravných fázích neupřesnil.

Do operace se zapojily průzkumné drony, útočné prostředky s dlouhým doletem, drony FPV, které operátor řídí podle obrazu z palubní kamery, a řízené střely. Mezi uváděnými systémy byly například drony Dovbush, z nichž některé varianty mohou za letu vypouštět menší drony, a stroje Vendetta vybavené termovizními kamerami. Ve výčtu figurují také modely Da Vinci, Sichen, MICH-2000, An-197 a FP-1, střely Ruta, Neptune a Flamingo a proudové drony Palianytsia.

Rozdíly ve velikosti, rychlosti a způsobu letu těchto prostředků komplikovaly práci ruské protivzdušné obrany. Celkový počet nasazených zbraní ani podíl těch, které obranou pronikly, zatím nejsou známé.

Flamingo může nést hlavici o hmotnosti až 1 200 kilogramů

Podle vojenských odborníků byly nejničivějším prostředkem závěrečné fáze řízené střely FP-5 Flamingo od společnosti Fire Point. Podle zveřejněných parametrů mohou nést bojovou hlavici o hmotnosti až 1 200 kilogramů, dosáhnout rychlosti přibližně 950 km/h a překonat vzdálenost až 3 000 kilometrů. Zelenskyj upřesnil, že útok mířil na silniční i železniční část mostu.

Video zveřejněné ukrajinskými úřady ukazuje poslední vteřiny přiblížení k mostu z pohledu palubní kamery. Společnost Destinus, výrobce střel Ruta, uvedla, že sedm jejích střel zasáhlo cíl a způsobilo zřícení jednoho úseku mostu. Tvrzení firmy zatím nezávislé zdroje nepotvrdily.

Silniční část utrpěla škody, vlaky dál jezdily

Navzdory rozsahu operace nebylo spojení mezi Ruskem a Krymem zcela přerušeno. Útok ze 17. listopadu podle původního popisu zničil velký úsek vozovky a poškodil jeden z nosných oblouků. Železniční část podle serveru The War Zone odolala a vlaky po mostě dál jezdily.

Sergej Aksjonov, kterého Moskva dosadila do čela Krymu, později potvrdil další útok. Ten si vynutil dočasné zastavení veškerého provozu, aby technici mohli posoudit rozsah škod. Šlo už o třetí zásah mostu během čtyř dnů. Pro Moskvu má toto spojení vojenský i hospodářský význam.

Význam spojení při útocích dronů

Operace proti Kerčskému mostu ukázala, jak velkou roli hraje spolehlivé spojení při navádění útočných prostředků. Rusko už dříve využívalo vzdušné retranslační stanice k rozšíření dosahu svých dronů. Ukrajina podle serveru The War Zone vyvinula obdobná řešení.

Vojenské využití malých dronů se přitom neomezuje na útoky na mosty. Časopis Forbes popsal samostatný incident, při němž několik dronů FPV podle jeho zjištění způsobilo zřícení šestipodlažní budovy. Kerčský most po útocích zůstal stát, škody na něm však ukázaly, že i stavba chráněná několika vrstvami obrany může být zasažena.

Reklama

Reklama

Reklama

 
#