Evropa vyvíjí vlastní štít proti ruským raketám. Ukrajinská střela má létat rychlostí téměř 8 000 km/h

Evropa vyvíjí vlastní štít proti ruským raketám. Ukrajinská střela má létat rychlostí téměř 8 000 km/h

Zdroj obrázku: Photo by Vony Razom on Unsplash

Jedenáct evropských zemí pracuje na vývoji vlastního protiraketového systému. Projekt Freyja má snížit závislost na amerických dodávkách a zlevnit obranu proti ruským balistickým raketám. Vývojáři už dokončili protiraketovou střelu i odpalovací zařízení. Celý systém ale ještě čekají společné zkoušky.


Zelenskyj potvrdil pokrok po severském summitu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu po jednání s představiteli severských zemí oznámil, že Dánsko dokončilo radar. Jako první ze zahraničních partnerů tak dokončilo svou část projektu. Podle serveru United24 Media Zelenskyj zároveň uvedl, že systém jako celek zatím není funkční. V Kodani se s norskou účastí připravuje vznik koordinační kanceláře, která má pomoci rychleji propojit jednotlivé části systému.

Freyja má zachytávat balistické střely, jaké Rusko odpaluje ze systémů Iskander-M. Vysoká rychlost těchto střel zkracuje čas, který má obrana na jejich odhalení, sledování a zachycení.

Střela FP-7.X: od útočné rakety k obranné zbrani

Za vývoj střely FP-7.X a jejího odpalovacího zařízení odpovídá ukrajinská společnost Fire Point. Obranná střela vychází z balistické rakety FP-7, kterou firma původně vyvinula k útokům na pozemní cíle. Její první bojové nasazení oznámil Zelenskyj 1. října. Schopnost nové varianty zachytit balistickou střelu za letu má prověřit první zkouška, kterou Fire Point naplánovala na červenec 2027.

Očekávané výkonnostní parametry a průmyslová spolupráce

Podle návrhových parametrů má FP-7.X dosahovat rychlosti až 2 200 metrů za sekundu, tedy přibližně 7 920 km/h. Vývojáři počítají se zachycením cíle ve výšce 20 až 25 kilometrů a na vzdálenost zhruba 80 kilometrů.

Evropští partneři dodávají radary, senzory a technologie pro navádění a řízení. Německá společnost Diehl Defence vyvinula infračervený senzor, který má v závěrečné fázi přiblížení pomoci určit polohu cíle podle tepla, jež vyzařuje.

Srovnání s Patriotem: levnější, ale méně prověřený

Parametry amerického systému Patriot se liší podle použité střely. Podle ukrajinského ministerstva obrany dosahuje střela PAC-3 rychlosti přibližně 6 170 km/h. Varianta PAC-3 CRI má uváděný dosah až 45 kilometrů a maximální výšku zachycení 12 kilometrů. U novější verze PAC-3 MSE jsou oba údaje vyšší.

První verze FP-7.X má používat fragmentační hlavici. Ta vybuchne v blízkosti cíle a zasáhne ho úlomky. Fire Point tento princip přirovnává ke střelám Patriot PAC-2. Střely PAC-3 ničí cíl přímým nárazem a mají za sebou bojové nasazení. První zkouška zachycení balistické střely FP-7.X teprve čeká.

Při sériové výrobě chce Fire Point udržet výrobní náklady na jednu střelu pod milionem eur. Americká smlouva z roku 2025 na nákup 1 970 střel PAC-3 MSE vychází v přepočtu zhruba na 4,5 milionu eur za střelu. Do tohoto průměru se promítá i doprovodné vybavení zahrnuté ve smlouvě.

Zbývající výzvy a strategický potenciál

Vývojáři ještě musí propojit radar, navádění, komunikační systémy a řízení palby a ověřit jejich součinnost při společných zkouškách. Ty mají ukázat, zda systém dokáže sledovat let cíle a průběžně upravovat dráhu protiraketové střely.

Fire Point chce dosáhnout výrobní kapacity nejméně 2 000 protiraketových střel ročně. Takový objem by pomohl doplňovat zásoby munice, kterou Ukrajina potřebuje k obraně před opakovanými ruskými útoky. Pokud se podaří dokončit zkoušky a rozběhnout sériovou výrobu, Ukrajina by mohla posílit svou pozici mezi vývojáři a vývozci vojenské techniky. Evropské země by zároveň získaly dalšího dodavatele protiraketové obrany.

Reklama

Reklama

Reklama

 
#