Americký vývoz na Kubu letos výrazně roste a obchodní statistiky za rok 2026 ukazují změnu, která byla ještě před několika lety těžko představitelná.
Podle amerického Úřadu pro sčítání lidu vyvezly Spojené státy od ledna do září na ostrov zboží v hodnotě 1 096,5 milionu dolarů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, kdy vývoz dosáhl 572,8 milionu dolarů, jde o nárůst o 91 %. Čína přitom podle údajů své Generální celní správy za stejné období vyvezla na Kubu zboží v hodnotě 523 milionů dolarů. Rozdíl přesahuje 573 milionů dolarů, což znamená, že hodnota amerického vývozu na ostrov je nyní více než dvojnásobná oproti čínskému.
Za výrazným růstem stojí především dodávky amerických pohonných hmot. Do konce srpna dosáhl obchod s palivy mezi americkými společnostmi a kubánským soukromým sektorem hodnoty 231,7 milionu dolarů. Jde přitom o obchodní segment, který ještě donedávna prakticky neexistoval.
Významnou položkou zůstávají také zemědělské produkty, jejichž vývoz dosáhl 314,3 milionu dolarů. Tyto dodávky umožňuje výjimka z amerického embarga platná od roku 2000, díky níž se Spojené státy zařadily mezi důležité dodavatele potravin na Kubu. K rozvoji obchodu přispěla také legalizace malých a středních soukromých podniků, označovaných jako mipymes, v roce 2021. Právě tyto firmy dnes dovážejí z Miami značné množství potravin a dalšího zboží, zatímco kubánský stát se dlouhodobě potýká s nedostatkem finančních prostředků na zajištění vlastních dodávek.
Čína ztrácí pozice v číslech, ale ne ve vlivu
Ještě v předchozích dvou letech přitom obchodní statistiky vyznívaly ve prospěch Pekingu. V roce 2024 dosáhl čínský vývoz na Kubu hodnoty 644 milionů dolarů, zatímco Spojené státy vyvezly zboží za 585,2 milionu dolarů. O rok později Čína svůj náskok ještě zvýšila, když hodnota jejího vývozu vzrostla na 1,08 miliardy dolarů oproti 809,6 milionu dolarů ze Spojených států. V roce 2026 se však situace obrátila. Podle čínské Generální celní správy klesl vývoz na Kubu za prvních devět měsíců meziročně o 35,5 %.
Samotná hodnota vývozu ovšem podle odborníků na mezinárodní vztahy nevypovídá o tom, která země je pro Kubu významnějším strategickým partnerem. Obchodní vztahy se Spojenými státy jsou totiž kvůli dlouhodobému embargu výrazně jednostranné.
Americké statistiky ukazují, že kubánský vývoz do USA dosahuje pouze jednoho až pěti milionů dolarů ročně. Týká se především zboží, na které se vztahují zvláštní povolení, například uměleckých děl, výzkumných vzorků nebo vybraných produktů kubánského soukromého sektoru, mezi něž patří káva, dřevěné uhlí či med. Spojené státy tak pro Kubu představují především dodavatele potravin, paliv a dalšího povoleného zboží, nikoli rovnocenného obchodního partnera.
Diplomatická návštěva s málo hmatatelnými výsledky
Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez mezitím absolvoval svou druhou cestu do Číny. Ani tentokrát však jednání podle dostupných informací nepřinesla výraznější konkrétní výsledky. Peking opět vyjádřil podporu Havaně a odmítavý postoj vůči americkým sankcím, nové zásadní hospodářské dohody ale oznámeny nebyly.
Rodríguez následně odcestoval do Vietnamu. Z čínských jednání vzešla především obecná prohlášení o možnostech další hospodářské spolupráce a zájmu čínských podniků o rozšiřování obchodních vztahů s Kubou. Podobně jako při předchozí návštěvě tak převážila diplomatická vyjádření nad konkrétními závazky.
Během čtvrtečního obchodního a investičního fóra v Pekingu vystoupili vedle Rodrígueze také kubánský místopředseda vlády a ministr zahraničního obchodu a zahraničních investic Óscar Pérez-Oliva Fraga a předseda Čínské rady pro podporu mezinárodního obchodu Ren Hongbin. Ten vyzdvihl rostoucí čínský vývoz elektromechanických výrobků na Kubu i přítomnost kubánského zboží na čínském trhu, zejména rumu, medu a produktů rybolovu. Přetrvávající nerovnováha ve vzájemném obchodu však ukazuje, že hospodářská spolupráce obou zemí zůstává výrazně nevyvážená.
Nepřekonatelný obchodní deficit a klesající kubánský vývoz
V roce 2025 dosáhl čínský vývoz na Kubu hodnoty 1,08 miliardy dolarů. Největší část tvořila elektrická zařízení, včetně solárních panelů, baterií a telefonů, jejichž hodnota činila 445,88 milionu dolarů. Na druhém místě skončila vozidla a jejich součásti, včetně automobilů a elektrických motocyklů, s hodnotou 187,11 milionu dolarů.
Stroje a mechanická zařízení představovaly dalších 123,8 milionu dolarů, zatímco výrobky ze železa a oceli dosáhly hodnoty 59,41 milionu dolarů. Zbývajících přibližně 263,8 milionu dolarů připadalo na další zboží, například hliník, plasty nebo optické a lékařské přístroje.
Kubánský vývoz do Číny byl oproti tomu podstatně nižší. V roce 2025 dosáhl přibližně 229 milionů dolarů, což vedlo k obchodnímu deficitu ve výši zhruba 851 milionů dolarů. Nejvýznamnější vývozní položkou byly kovy, zejména zinek, nikl a kobalt, v celkové hodnotě přibližně 136,1 milionu dolarů. Dalších 24,6 milionu dolarů připadalo na měděný šrot.
Kubánský těžební průmysl se však dlouhodobě potýká s útlumem výroby, nedostatkem investic a odchodem některých zahraničních společností. Situaci dále komplikují americké sankce, které omezují možnosti financování a zahraniční spolupráce.
Mezi další významné kubánské vývozní položky patřil tabák v hodnotě 42 milionů dolarů a langusty za 12 milionů dolarů. Podstatně menší zastoupení měly chemické a farmaceutické výrobky, přestože jim kubánská vláda dlouhodobě přikládá strategický význam. Jejich vývoz dosáhl přibližně dvou milionů dolarů, tedy podobné hodnoty jako u rumu, jehož dodávky na čínský trh činily 1,94 milionu dolarů.
Krach cukru, otevřená rána
Jedním z nejvýraznějších příkladů úpadku kubánské výroby je cukrovarnický průmysl. Ještě v roce 2023 dosáhl kubánský vývoz cukru do Číny hodnoty 13,5 milionu dolarů. V následujících obchodních statistikách však tato tradiční vývozní komodita ztratila své někdejší postavení. Propad je patrný zejména při srovnání s předchozími lety. V roce 2019 Kuba vyvezla do Číny cukr v hodnotě 134 milionů dolarů a v roce 2020 za dalších 130 milionů dolarů. V obou letech šlo o nejvýznamnější kubánskou vývozní položku na čínském trhu, přestože se již tehdy na ostrově začínaly projevovat problémy s domácí produkcí a zásobováním.
Čína si navzdory poklesu vývozu nadále udržuje významné postavení v kubánské ekonomice. Na rozdíl od Spojených států se její vztahy s Havanou neomezují pouze na dodávky zboží. Peking se podílí na strategických projektech, poskytuje finanční podporu a v minulosti se zapojil také do odpuštění či restrukturalizace kubánského dluhu.
Právě rozsah této spolupráce vysvětluje, proč kubánská vláda nadále považuje Čínu za jednoho ze svých nejdůležitějších hospodářských a politických spojenců, přestože aktuální obchodní statistiky ukazují výrazný růst amerického vývozu.
Kuba se tak ocitá ve zvláštní situaci. Zatímco její dlouholetý politický spojenec Čína ztrácí část svého podílu na dodávkách zboží, stále větší význam získávají produkty ze Spojených států. Právě americké potraviny a pohonné hmoty přitom pomáhají zásobovat ostrov, jehož vláda Washington nadále označuje za svého hlavního politického protivníka.