Radiátory jsou již desítky let nedílnou součástí domácností, ale stále více hlasů ze stavebního odvětví varuje, že jejich éra se chýlí ke konci: jedná se o technologii, která již není účinná a směřuje k zastaralosti.
Architekt a popularizátor Jordi Martí (@jordimartix), známý svými příspěvky o architektuře a stavebnictví na sociálních sítích, prosazuje nahrazení konvenčních radiátorů modernějšími systémy klimatizace v budovách s dobrou izolací. Mezi možnostmi, které si získávají stále větší oblibu, vynikají aerotermická tepelná čerpadla – technologie, která čerpá energii z venkovního vzduchu k vytápění či chlazení obydlí –, sálavé plochy zabudované do podlah nebo stěn a vzduchové klimatizační systémy.
Organizace OCU ve svém průvodci o podlahovém vytápění, který vyšel v dubnu 2026, poukazuje na to, že kombinace aerotermie s podlahovým vytápěním je obzvláště zajímavá, protože umožňuje rovnoměrné rozložení tepla bez nutnosti nadměrného zvyšování teploty vody cirkulující v systému.
Proč radiátory v dnešních budovách ztrácejí smysl
Martí to jasně vysvětluje ve videu na TikToku: radiátory byly nepostradatelné v době, kdy byla izolace bytů velmi nedostatečná. Během zimy stěny a okna výrazně vychladly a radiátory, které dosahovaly velmi vysokých teplot, dokázaly tyto úniky tepla kompenzovat.
Situace se však radikálně změnila. Novostavby mají mnohem lepší tepelnou izolaci, což výrazně snižuje množství energie potřebné k udržení příjemné teploty.
Nové budovy jsou dnes mnohem lépe izolované a nemá smysl mít plynový kotel a radiátory, které se zahřívají na velmi vysoké teploty. Je to neefektivní a zastaralá technologie.
Odborníci na stavebnictví se shodují, že tepelný standard budoucnosti směřuje k technologiím schopným klimatizovat při mnohem nižších provozních teplotách, a to s výrazně nižší spotřebou.
Vizi sdílenou celým odvětvím
Martí není osamocený hlas. Mnoho odborníků z oblasti architektury a stavebnictví se ztotožňuje se stejnou myšlenkou: tepelný komfort budoucnosti bude dosažen díky lépe zatepleným domům a klimatizačním zařízením, která spotřebovávají mnohem méně energie.
Architekt Jaime Salvá to v rozhovoru pro deník La Vanguardia vyjádřil zcela jasně: zlepšení izolace domu umožňuje výrazně snížit jeho spotřebu energie na vytápění. Salvá navíc trvá na tom, že prioritou musí být nejprve snížení energetické náročnosti budovy. Dobře zateplený dům může fungovat s menšími, účinnějšími a levnějšími klimatizačními zařízeními. K aerotermii uvádí:
Přináší lepší výsledky v energeticky účinných domech s nízkoteplotními systémy, jako je podlahové vytápění nebo vhodné zářiče.
Tento přístup má také institucionální podporu samotné Evropské komise, která zdůrazňuje klíčovou roli nízkoteplotních zářičů, tedy zařízení, která vytápějí místnosti, aniž by voda musela cirkulovat při tak vysokých teplotách jako u tradičního radiátoru, čímž se optimalizuje výkon tepelných čerpadel a snižuje spotřeba elektřiny.
Konkrétní příklad: aerotermie a standard Passivhaus
Technický architekt Andreu Villagrasa ztělesňuje tento paradigmatický posun. Zrekonstruoval svůj vlastní dům podle principů standardu Passivhaus, což je stavební model, který klade důraz na mimořádně pečlivou izolaci s cílem co nejvíce minimalizovat energetické nároky, a vybavil jej systémem aerotermie. Po dvou letech provozu mluví výsledky samy za sebe: „Po dvou letech používání aerotermie jsem zaznamenal úžasnou energetickou účinnost.“