Žádná demografická skupina se v polovině volebního období nepřiklonila k Demokratické straně tak výrazně jako hispánští voliči. Přitom ještě před pouhými dvěma lety ve velkém podporovali Donalda Trumpa, který tehdy získal historicky nejvyšší počet hlasů, jaký kdy republikánský prezidentský kandidát obdržel. Potvrdily to ve středu jak občanské organizace, tak analýzy předních amerických médií.
Posun o 28 procentních bodů, který otřásá volební mapou
The New York Times zaznamenal ve volbách do Sněmovny reprezentantů posun o 28 procentních bodů ve prospěch demokratů oproti roku 2024. Jde o výraznější změnu než u kterékoli jiné etnické či rasové skupiny. K podobným závěrům dospěl také The Washington Post, podle něhož se podpora demokratů zvýšila o více než 28 procentních bodů v okresech, kde tvoří latinskoamerické obyvatelstvo většinu.
Podle průzkumu organizace UnidosUS, do něhož se zapojilo 3 014 latinskoamerických voličů z těsně rozhodovaných volebních obvodů, států s vyrovnaným soubojem o Senát a dalších států, jako jsou Texas, Florida, Arizona, Kalifornie a Michigan, získali demokratičtí kandidáti do Kongresu 67 % hispánských hlasů. To je o 10 procentních bodů více, než kolik získala demokratická prezidentská kandidátka Kamala Harrisová v roce 2024.
Pozoruhodné je také zjištění, že 17 % Hispánců, kteří v roce 2024 podporovali Trumpa, se nyní přiklonilo k demokratům.
Související článek
Podpora latinskoamerických voličů výrazně pomohla také demokratickým kandidátům do Senátu, kteří získali 63 % jejich hlasů, a kandidátům na guvernéry s podporou 66 %.
Spíše odmítnutí Trumpa než přízeň k demokratům
Odborníci však varují, že tento posun nelze automaticky interpretovat jako bezpodmínečnou podporu Demokratické strany. Franco Caliz-Aguilar, ředitel organizace Community Change Voters, zdůraznil, že hlasy hispánských voličů vyjadřovaly především odmítnutí Trumpa, nikoli nutně nadšení pro demokratickou alternativu.
Pokud se demokraté uklidní, usnou na vavřínech a řeknou si: ‚Zase máme hlasy Latinoameričanů a všechno se vrátilo do normálu‘, může je v roce 2028 čekat pořádná noční můra,
varoval Caliz-Aguilar.
Lisette Orellana Engelová, ředitelka pro hospodářskou politiku organizace UnidosUS, v rozhovoru pro agenturu EFE zdůraznila, že hispánská komunita sehrála zásadní roli v historických volbách, které se vyznačovaly také rekordní účastí v předčasném hlasování. Připomněla rovněž, že Latinoameričané tvořili v letech 2022 až 2026 polovinu všech nově registrovaných voličů v zemi.
„Změna v podpoře Demokratické strany ukazuje, že latinskoamerické hlasy nelze považovat za samozřejmost. Voliči totiž dokážou reagovat na kampaně, které neplní své sliby. Před dvěma lety zazníval příslib zlepšení ekonomické situace, ve skutečnosti jsme však byli svědky jejího zhoršení,“ prohlásila odbornice.
Latinskoameričtí muži: největší posun k demokratům
První výsledky průzkumů ukazují, že nejvýraznější posun k demokratům zaznamenali latinskoameričtí muži. Ve federálních volbách se jejich podpora demokratů zvýšila o 24 procentních bodů, zatímco u latinskoamerických žen činil tento posun 15 procentních bodů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Caliz-Aguilar.
Antonio Arellano, národní ředitel pro komunikaci progresivní občanské organizace Indivisible Project, potvrdil, že tento trend se projevil prakticky ve všech kongresových obvodech podél hranice mezi Spojenými státy a Mexikem. Také tam se Latinoameričané ve velké míře přiklonili k demokratickým kandidátům.
Latinoameričané tvoří velmi rozmanitou komunitu a chtějí být vnímáni jako důležitá součást americké demokracie. Obě politické strany si nyní musí uvědomit, že bez hlasů Latinoameričanů nemohou uspět v budoucích volbách ani získat Bílý dům,
uvedl Arellano.
Ekonomika jako hlavní zdroj obav
Průzkum organizace UnidosUS ukázal, že téměř šest z deseti Latinoameričanů, konkrétně 58 %, považuje životní náklady a inflaci za svůj největší problém. Toto téma tak výrazně převyšuje všechny ostatní obavy.
Pět nejčastěji zmiňovaných problémů mělo ekonomický charakter. Vedle životních nákladů a inflace respondenti uváděli zaměstnanost a celkovou ekonomickou situaci (34 %), ceny zdravotní péče (30 %), cenu benzínu (29 %) a náklady na bydlení a nájemné (29 %).
Přibližně každý čtvrtý hispánský volič, tedy 27 % respondentů, označil za jednu ze svých hlavních obav imigrační politiku a postup Imigračního a celního úřadu (Immigration and Customs Enforcement, zkráceně ICE).
S činností této agentury nesouhlasilo více než dvě třetiny dotázaných (68 %), přičemž 54 % z nich vyjádřilo svůj nesouhlas velmi důrazně.
Celkem 77 % respondentů alespoň do určité míry souhlasilo s tvrzením, že současný imigrační systém je nespravedlivý a že agenti ICE porušují lidská práva, rozdělují rodiny a dokonce používají násilí. Zároveň požadovali změnu přístupu.
Historická vítězství s latinskoamerickým otiskem
Podpora hispánských voličů se ukázala jako rozhodující v několika klíčových volebních soubojích. Caliz-Aguilar zdůraznil význam latinskoamerických hlasů při vítězství Xaviera Becerry v kalifornských guvernérských volbách a Giny Hinojosové v Texasu. Oba představují historické milníky pro zastoupení latinskoamerické komunity v čele těchto států. Významnou roli sehrály tyto hlasy také při zvolení nového texaského senátora Jamese Talarica a ve více než 20 kongresových obvodech.
Na jihu Texasu porazil texaský zpěvák Bobby Pulido republikánku Mónicu De La Cruzovou a získal zpět pro demokraty volební obvod, v němž Trump v roce 2024 zvítězil s náskokem 18 procentních bodů.
Jeho vítězství má zvláštní význam především v Údolí řeky Rio Grande, regionu s převahou hispánského obyvatelstva, který se v roce 2024 přiklonil k republikánům. Pulido, narozený v texaském Edinburgu, dokázal voliče oslovit prostřednictvím svých místních kořenů i více než třicetileté hudební kariéry.
Občanské organizace se shodují, že výsledky voleb potvrdily postavení Hispánců jako jedné z nejvýznamnějších skupin nerozhodnutých voličů ve Spojených státech. Tito voliči nemají pevnou stranickou loajalitu a mohou se tak stát rozhodujícím faktorem v prezidentské kampani v roce 2028.
DeSantis: Událost na pokraji zániku
Přestože si Florida udržela pozici republikánské bašty, guvernér Ron DeSantis nešetřil dramatickými slovy při hodnocení celostátní porážky své strany. Na tiskové konferenci v hlavním městě státu přirovnal vítězství demokratů k dopadu meteoritu, který pocítily celé Spojené státy – modré státy, červené státy i všechny ostatní.
„Pro republikány jde o událost, která se blíží vyhynutí,“ prohlásil DeSantis, jenž v prezidentských primárkách v roce 2024 soupeřil s Trumpem a od roku 2018 stojí v čele Floridy.
Guvernér se pochlubil, že Florida byla jediným státem, který dokázal zůstat pevný a odolat demokratické vlně. Ta republikánům odňala kontrolu nad oběma komorami Kongresu i nad několika strategicky významnými státy.
Jde o to, že demokraté jsou nepopulární. Vyhráli díky současné náladě v zemi, nikoli proto, že by získali mandát k prosazování všech svých levicových představ. Budou dál vládnout a uvidíme, co se stane,
dodal DeSantis. Zároveň dal jasně najevo, že výsledek voleb považuje především za odmítnutí republikánů ve Washingtonu, nikoli za projev důvěry v demokraty.
V lednu DeSantis předá funkci Byronovi Donaldsovi, který během volební noci těsně porazil demokratického kandidáta Davida Jollyho. Na rozdíl od svého předchůdce však Donalds nebude mít k dispozici nadpoloviční většinu v obou komorách floridského parlamentu. Při prosazování ústavních dodatků a významnějších politických iniciativ tak bude muset vyjednávat s demokraty.
Rozmanitost proti rétorice MAGA
Měsíc před parlamentními volbami Trump burcoval své příznivce na předvolebním shromáždění v Kansasu. Právě v tomto státě se demokratům poprvé za 92 let podařilo získat od republikánů křeslo v Senátu. Trump při vystoupení vyzval Američany, aby prostřednictvím hlasování bránili kulturu, civilizaci, dědictví a náboženství své země.
Dne 25. října, během jedné ze svých posledních předvolebních akcí v Michiganu, prezident otevřeně označil Abdula El-Sayeda za „džihádistu“. Zároveň nepravdivě naznačoval, že se snaží prosadit islámské právo, a vykreslil ho jako hrozbu pro národní bezpečnost.
Navzdory nacionalistické rétorice hnutí Make America Great Again (MAGA) přinesly volební výsledky výrazně rozmanitější zastoupení. El-Sayed, syn egyptských přistěhovalců a bývalý vedoucí michiganského úřadu pro veřejné zdraví, porazil republikána Mikea Rogerse a stal se prvním muslimem zvoleným do amerického Senátu.
Několik dalších vítězných osobností, mezi nimi právě Abdul El-Sayed a Bobby Pulido, symbolizuje rozmanitější podobu současných Spojených států. Jejich úspěch se výrazně liší od tradičního obrazu americké společnosti, který prosazuje hnutí MAGA.
Podobnou rétoriku přitom Trump používal už v roce 2023, tedy ještě před prezidentskými volbami v roce 2024. V rozhovoru s komentátorem Hughem Hewittem tehdy prohlásil, že imigrace otravuje krev naší země. O tři roky později však volební výsledky přinesly úspěch osobnostem, které se s touto výlučnou představou americké identity výrazně rozcházejí.
Kongresmanka Ilhan Omarová, narozená v Somálsku, která do Spojených států přijela jako uprchlice, obhájila svůj mandát a získala již páté funkční období za stát Minnesota. Sarah McBrideová byla znovu zvolena v Delaware a zůstane první otevřeně transgenderovou osobou v Kongresu.
Milníky v guvernérských volbách a Senátu
Také volby guvernérů přinesly několik historických vítězství. Deb Haalandová, příslušnice domorodé komunity Pueblo de Laguna, se po vítězství v Novém Mexiku stala první ženou z řad původních obyvatel Ameriky zvolenou do funkce guvernérky v historii Spojených států.
V Minnesotě se Peggy Flanaganová, příslušnice kmene White Earth z národa Odžibvejů, stane první domorodou ženou, která zasedne ve federálním Senátu.
K historickým úspěchům se přidává také vítězství Keishy Lance Bottomsové v Georgii. Ta se zapíše do dějin jako první Afroameričanka v čele tohoto státu. Další významnou osobností je již zmíněná Gina Hinojosová, která se stane první latinskoamerickou guvernérkou Texasu.