Jednoduchá elektronická součástka za pár korun dokáže proměnit levný útočný dron v nástroj, který k nalezení cíle nepotřebuje kameru. Právě mikrofony připevněné na bezpilotní prostředky a pozemní roboty posouvají válku na Ukrajině do fáze, v níž se bojiště poprvé učí naslouchat.
Základem celé proměny jsou takzvané drony FPV, tedy malé bezpilotní letouny ovládané z pohledu první osoby, určené k přesným útokům. Již koncem roku 2024 se na frontě začaly objevovat jejich speciální varianty přezdívané Zhdun, volně přeložitelné jako „číhači“. Tyto stroje přistávaly poblíž cest, vypínaly motory a trpělivě čekaly celé hodiny, někdy i přes noc, na průjezd nepřátelského vozidla. Jakmile se cíl přiblížil, dron vzlétl a zaútočil z krátké vzdálenosti.
Slabou stránkou tohoto přístupu však byla závislost na vizuálním dohledu. Operátor musel neustále sledovat dané místo přes kameru, což zvyšovalo riziko, že číhající dron odhalí a zničí jiný nepřátelský bezpilotní prostředek. Právě zde vstupuje do hry zvuk.
Rusko nasadilo mikrofony jako první, Ukrajina reagovala až po několika týdnech
Ukrajinský specialista Serhij Beskrestnov 14. srpna upozornil, že Rusko začalo vybavovat své záložní drony mikrofony. O necelý měsíc později, 11. září, ruský výrobce Ushkuynik oficiálně potvrdil, že tuto technologii integroval do svých dronů FPV s optickým vláknem známých pod označením Prince Vandal Novgorod (KVN). Analytici odhadují měsíční produkci těchto strojů na přibližně 50 000 kusů.
Princip fungování je jednoduchý: dron ukrytý v trávě nebo křoví naslouchá okolí a v okamžiku, kdy zachytí zvuk blížícího se motoru, autonomně vzlétne k útoku. Jak popsal časopis Forbes, oba protivníci dnes na své útočné drony i pozemní roboty montují levné mikrofony schopné zaznamenat motory, hlasy i pohyb osob mimo dosah jejich kamer.
Ukrajinská strana zareagovala pozoruhodně rychle. Společnost Ptashka oznámila 17. října, že její drony FPV s optickým vláknem jsou již vybaveny mikrofony. Podle údajů výrobce dokážou zachytit hlasitý rozhovor na vzdálenost 20 až 30 metrů, lehká vozidla na 50 až 100 metrů a těžkou techniku až na 200 metrů.
Tyto parametry jsou deklarovány výrobcem a v praxi je ovlivňují podmínky terénu i okolní hluk. Společnost Ptashka navíc představila systém Multi-Zhdun, díky němuž jeden operátor sleduje několik číhajících dronů najednou a dostává upozornění, který z nich zachytil podezřelé zvuky.
Pozemní roboty naslouchají a komunikují
Proměna se netýká jen vzdušných prostředků. Jak upozornil Insider, Ukrajina nasazuje pozemní bezpilotní vozidla k přepravě munice, evakuaci raněných, kladení min i přímým útokům na ruské pozice. Společnosti jako DevDroid vybavují tyto stroje mikrofony, které přenášejí zvuk operátorovi a umožňují odhalit aktivitu tam, kam kamery nedohlédnou. Vysoká tráva, nerovnosti terénu či překážky mohou člověka nebo vozidlo skrýt před objektivem, avšak jejich zvuky za určitých podmínek zůstávají zachytitelné.
DevDroid navíc instaluje reproduktory, které umožňují přehrávat předem nahrané zprávy nebo přenášet hlas operátora v reálném čase. Pozemní roboty tak mohou vyzývat ruské vojáky ke kapitulaci, navazovat kontakt s izolovanými ukrajinskými bojovníky nebo komunikovat se zraněnými při evakuaci.
Již dříve se objevily záběry ruských vojáků, kteří se vzdávali právě pozemním robotům. Další výrobci, například Roboneers, předvedli systémy vysílající výzvy ke kapitulaci. Stejný stroj, který odposlouchává nepřátelskou pozici, se tak mění v komunikační prostředek schopný oslovit ty, kteří se v ní nacházejí.
Stará myšlenka s novým potenciálem
Akustická lokalizace nepřítele není žádnou novinkou. Již během první světové války vyvinul britský fyzik William Lawrence Bragg soustavu mikrofonů, které na základě časových rozdílů v příletu zvuku dokázaly určit polohu nepřátelského dělostřelectva. Ukrajina dnes provozuje akustickou síť s názvem Sky Fortress, která slouží k detekci ruských dronů.
Odborníci na vojenské technologie naznačují, že dalším logickým krokem by mohlo být propojení akustických signálů z mnoha dronů FPV s vojenskými informačními platformami, jako je Delta. Koordinovaná síť senzorů by teoreticky dokázala odhadovat polohu výstřelů, motorů a dalších zdrojů zvuku a předávat tyto informace jednotkám připraveným zasáhnout. Zatím se však jedná o technologickou možnost, nikoli o prokázanou schopnost nasazenou v praxi.
Válka, která se aktualizuje jako aplikace v telefonu
Rychlost, s jakou se inovace šíří po frontové linii, je sama o sobě pozoruhodná. Inženýři z DevDroidu podle vlastních slov udržují trvalý kontakt s ukrajinskými jednotkami a jsou schopni otestovat a distribuovat softwarová vylepšení přibližně za jeden týden. Za pouhé dva měsíce se drony s mikrofony proměnily z ruské taktiky, na kterou Ukrajina upozorňovala jako na hrozbu, v technologii veřejně prezentovanou výrobci na obou stranách fronty.
Pro vojáky na obou stranách to přináší zcela nový problém: vyhnout se kameře už neznamená uniknout detekci. Nastartovaný motor, rozhovor mezi spolubojovníky nebo jediný výstřel mohou prozradit skrytou pozici. Je však třeba dodat, že jeden mikrofon nedokáže vždy spolehlivě identifikovat ani přesně lokalizovat zdroj zvuku. Vítr, výbuchy i okolní hluk mohou odposlech výrazně zkomplikovat.
Přesto vyhlídka na tisíce vzájemně propojených akustických senzorů rozptýlených po bojišti směřuje ke scénáři, v němž bude stále méně míst, odkud lze jednat, aniž by se zanechala jakákoli detekovatelná stopa. Konflikt se posouvá daleko za pouhé příslušenství: stroje sledují kamerami, naslouchají mikrofony a sdílejí to, co zachytí. V takovém prostředí se ticho stává pro vojáka stejně důležitým jako maskování.