Diplomacie kolem války na Ukrajině zaznamenala ve středu dvojí vývoj: z Moskvy přišel signál, že Vladimir Putin je ochoten znovu usednout k jednacímu stolu, a z Washingtonu Volodymyr Zelenskyj poprvé výslovně připustil, že by souhlasil se zachováním současných vojenských pozic jako výchozího bodu pro zastavení konfliktu.
Poradce Kremlu pro mezinárodní politiku Jurij Ušakov na telefonické tiskové konferenci prozradil, že ruský vůdce je v zásadě nakloněn „obnovení trojstranných jednání kolem 10. listopadu ohledně nejdůležitějšího tématu: vytvoření bezpečnostního systému pro Rusko a Ukrajinu po skončení konfliktu“. Tento formát třístranného dialogu, do kterého jsou zapojeny Rusko, Ukrajina a Spojené státy, je přerušen od poloviny února, kdy americká vojenská operace v Íránu odvedla pozornost Washingtonu.
Toto oznámení přišlo po setkání, které Putin absolvoval v Petrohradu se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Bílého domu pověřeným prosazováním mírového procesu. Podle Ušakova Witkoff uvedl, že „to bude bezpochyby s velkou spokojeností přijato prezidentem USA Donaldem Trumpem“.
„V tuto chvíli musíme (mapu Ukrajiny) zmrazit, domnívám se, že to je skutečný způsob, jak tuto válku ukončit“
Zároveň Zelenský poskytl rozhovor televizní stanici Fox News, v němž byl přímo dotázán, zda by přijal dohodu, která by zachovala současné hranice, přičemž by si Ukrajina ponechala 75 % nebo více svého území. Jeho odpověď byla jednoznačná: „Ano.“
„V tuto chvíli musíme (mapu Ukrajiny) zmrazit, myslím si, že to je skutečný způsob, jak tuto válku ukončit,“ prohlásil ukrajinský prezident. Zelenský tento krok popsal jako „příměří nebo zastavení zabíjení“, čímž navázal na formulaci, kterou použil sám Donald Trump: „zmrazit a zastavit“.
Ukrajinský vůdce však dal jasně najevo, že zastavení nepřátelských akcí by představovalo pouze první krok. „To je samozřejmě to nejmenší, co dnes od Ruska potřebujeme. Poté se samozřejmě obrátíme na prezidenta (Trumpa) a na evropské spojence a požádáme o bezpečnostní záruky,“ zdůraznil. Jeho cílem, jak vysvětlil, je získat pevné závazky, „aby agresor neměl v budoucnu žádnou šanci se vrátit“.
„Jsme otevřeni jednání v jakémkoli formátu a o jakékoli záležitosti, ale prosím, nemluvte o nás bez nás.“
Zelenský také varoval před možností, že by se rozhovory konaly bez ukrajinského zastoupení. Moskva navrhla trojstranné setkání mezi Ruskem, Čínou a Spojenými státy, což je formát, který Kyjev kategoricky odmítá. „Jsme otevřeni jednání v jakémkoli formátu a o jakékoli záležitosti, ale prosím, nemluvte o nás bez nás,“ důrazně prohlásil ukrajinský prezident, který zároveň využil příležitosti k poděkování za podporu ze strany Washingtonu a amerického lidu.
Zelenského prohlášení přicházejí v době rostoucího napětí s Bílým domem. V úterý Trump zopakoval své přání, aby ukrajinský prezident dosáhl mírové dohody s Putinem, a kritizoval, že Spojené státy za mnohomilionovou pomoc zaslanou do Kyjeva obdržely pouze „drahou naftu“. Oba lídři si v posledních týdnech vyměnili veřejné výtky.
Téhož dne Trump ještě jednou obhájil své rozhodnutí zmírnit sankce uvalené na Moskvu a vyjádřil Putinovi vděčnost za propuštění amerického občana, kterého Rusko zajalo, když bojoval v řadách ukrajinské armády. Kreml oznámil jeho propuštění právě na začátku setkání Putina s Witkoffem v Petrohradě.
Ušakov dále upřesnil, že Trumpův vyslanec informoval Putina o výsledcích předchozích konzultací, které vedl se Zelenským a evropskými představiteli v Oslu. Poradce Kremlu uznal, že ruský vůdce vyslechl „nové postoje a nápady“, na nichž se v norském hlavním městě dohodly Kyjev a Evropané, avšak upřesnil, že pokud jde o proces řešení ukrajinského konfliktu, „nebylo tam mnoho užitečných věcí“.