Senioři často prodávají přebytky z vlastní zahrady a počítají s tím, že k důchodu si přilepší bez povinností. Stačí však překročit roční limit 50 000 korun a musí podat daňové přiznání. Pravidelný prodej může úřad posoudit jako podnikání.
Mnoho důchodců si přilepšuje prodejem zeleniny, ovoce nebo domácích výrobků ze zahrady. Málokdo ale tuší, že i tyto příjmy mají svá daňová pravidla. Rozhodující není jen výše utržených peněz, ale také to, zda jde o občasnou činnost, nebo pravidelné vydělávání.
Limit 50 tisíc korun ročně – překročíte ho, musíte podat přiznání
Pro příležitostné příjmy platí osvobození od daně do 50 000 korun za kalendářní rok. Tento limit se vztahuje například na prodej přebytečných brambor, ovoce, domácích sirupů nebo vlastnoručně vyrobených dekorací. Podmínkou je, že nejde o soustavnou činnost s cílem vydělávat. Tyto příjmy spadají pod § 10 zákona o daních z příjmů (Ostatní příjmy).
Důležité upozornění: limit 50 000 Kč platí od roku 2024, do té doby činil pouze 30 000 korun za kalendářní rok.
Představte si důchodkyni, která během léta prodá zeleninu za 24 000 korun a na podzim ještě utrží 19 000 za jablka a domácí výrobky. Celkem získá 43 000 korun. Pokud jsou všechny prodeje skutečně příležitostné, daň z těchto příjmů neplatí a nemusí je uvádět v daňovém přiznání.
Stačí však překročit limit byť o jedinou korunu a situace se dramaticky změní. Při příjmu 50 001 korun už osvobození neplatí. Do daňového přiznání se zahrne celá částka, nikoli jen jedna koruna nad stanovenou hranicí.
Pozor na častou chybu: Do limitu se počítají utržené peníze, nikoli částka, která zůstane po odečtení nákladů na semínka, cukr či sklenice. Tuto záměnu lidé dělají poměrně často.
Povinnost podat přiznání neznamená automaticky daň k zaplacení
Povinnost podat daňové přiznání automaticky neznamená, že vznikne daňová povinnost. Důchodci mohou stejně jako ostatní využít základní slevu na poplatníka. Pokud nemají další zdanitelné příjmy, může výsledná daň vyjít na nulu. Přiznání ale i tak musejí podat, pokud příležitostné příjmy za kalendářní rok překročily uvedený limit.
Při zdanění lze odečíst výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmu. Z příležitostného příjmu, který se daní jako ostatní příjem, se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Podání přiznání také samo o sobě neznamená, že důchodce přijde o starobní penzi.
Zvláštní pravidlo platí pro včelaře: Pro drobný prodej medu se příjmy z jednoho včelstva paušálně oceňují částkou 500 korun (až do počtu 60 včelstev) a považují se za příležitostný příjem.
Pravidelný prodej marmelád může být podnikání – i pod limitem
Jiná situace nastane, když senior pravidelně přijímá objednávky, vyrábí zboží na prodej a shání další zákazníky. V takovém případě už nestačí sledovat padesátitisícovou hranici. Finanční úřad může činnost posoudit jako podnikání, i kdyby roční tržba byla nižší.
V praxi je nejsložitější najít hranici mezi příležitostnou a soustavnou činností,
říká Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy.
Hornochová připomněla, že pravidelný prodej může být podnikáním také tehdy, když trvá jen část roku. Samotná sezonnost tedy před zdaněním nechrání.
Rozdíl je například mezi jednorázovým prodejem přebytků a výrobou džemů pro stálé zákazníky. Při podnikání se příjmy posuzují podle jiných ustanovení zákona a mohou se k nim vázat i povinnosti vůči správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. U důchodců přitom pro pojistné platí zvláštní pravidla.
U domácích potravin přibývá ještě otázka hygieny. Kdo začne potraviny pravidelně vyrábět a prodávat, musí řešit také jejich bezpečnost, označování a případné ohlášení činnosti u příslušného úřadu. Neplatí tedy, že výroba ve vlastní kuchyni dovoluje prodávat bez dalších podmínek.