Češi odkládají rekordních 19,9 % svých příjmů, zatímco vládní deficit narostl na 1,5 % HDP. Koruna za týden oslabila vůči dolaru o 2 %, nezaměstnanost zůstává nejnižší v EU, ale začíná růst.
České domácnosti ve druhém čtvrtletí letošního roku ušetřily téměř pětinu svých příjmů. Míra úspor dosáhla 19,9 %, což potvrzuje, že opatrnost Čechů po letech vysoké inflace přetrvává. Zatímco reálné příjmy domácností vzrostly meziročně o 3,1 %, spotřeba na obyvatele stoupla jen o 2,5 %. Rozdíl se promítl do úspor.
Zkušenost s prudkým zdražováním zřejmě vede část lidí k tomu, že si drží větší finanční rezervu. Spotřeba proto k růstu ekonomiky přispívá méně, než by jim rostoucí příjmy umožňovaly.
Ve druhém čtvrtletí se reálné příjmy domácností zvýšily meziročně o 3,1 % a spotřeba domácností na obyvatele o 2,5 %,
říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Firmy investují navzdory klesajícím ziskům
Míra zisku nefinančních podniků klesla meziročně o 1,8 procentního bodu na 42,4 %. Celkové mzdové náklady firem se přitom zvýšily o 6,7 %, takže z vytvořené hodnoty jim zůstává menší díl. Firmy přesto investují – míra jejich investic vzrostla meziročně o 1,3 procentního bodu na 28,3 %.
Ochota investovat i při slabších ziscích naznačuje, že firmy hledají cestu, jak dražší práci vyvážit vyšší produktivitou, například automatizací nebo modernizací výroby. Ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 1,8 %, což je mírně méně, než předchozí odhad předpokládal.
Vládní dluh narostl na 43,8 % HDP, deficit se prohlubuje
Sektor vládních institucí skončil ve druhém čtvrtletí v deficitu 33,3 miliardy korun, což odpovídá 1,5 % HDP. Ve stejném období loňského roku přitom vykázal přebytek 9,4 miliardy. Pod souhrnným číslem se skrývají velmi odlišné výsledky – ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 107,1 miliardy, zatímco kraje a obce vykázaly přebytek 60,7 miliardy a fondy sociálního zabezpečení 13,1 miliardy korun.
Výdaje sektoru meziročně vzrostly o 9,5 %, zatímco příjmy jen o 4,8 %. Nejvíce se na tom podílely sociální dávky, náhrady zaměstnancům a investice. Pokud by se tento rozdíl v tempu udržel, veřejné finance by se bez změn na příjmové či výdajové straně dál zhoršovaly.
Dluh vládních institucí na konci června dosáhl 3 842,4 miliardy korun, meziročně o 215,1 miliardy více. V přepočtu na jednoho obyvatele vychází tento dluh na přibližně 352 tisíc korun.
Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla na úroveň 43,8 % HDP,
uvedl Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Nárůst je ale jen nepatrný, oproti původním 43,7 %, protože růst nominálního HDP z velké části vyrovnal růst dluhu.
Ministerstvo financí zveřejnilo také plnění státního rozpočtu za leden až září. Schodek dosáhl 194,5 miliardy korun, meziročně o 40,7 miliardy více, což odpovídá 62,8 % plánu. Schodek státního rozpočtu se obvykle prohlubuje ke konci roku, takže čerpání plánu za první tři čtvrtletí ještě nenaznačuje, jak rok skutečně skončí.
Koruna oslabila vůči dolaru, dražší paliva se blíží
Česká koruna mezi 25. zářím a 2. říjnem ztrácela. Dolar stál podle kurzu ČNB platného k 2. říjnu 21,795 Kč, o týden dříve 21,359 Kč. Koruna tak vůči americké měně za jediný týden oslabila zhruba o 2 %. Vůči euru byl pohyb mírnější, kurz se posunul na 24,465 Kč za euro. Od konce srpna posílil dolar vůči koruně téměř o 5 %.
Hlavní příčinou je především síla dolaru, který posiluje spolu s rostoucími výnosy amerických vládních dluhopisů. Vůči dolaru byla koruna 1. října nejslabší od června 2025, vůči euru pak nejslabší od dubna 2026.
Slabší koruna má pro českou ekonomiku dvojí efekt. Exportérům, kteří prodávají v cizích měnách, pomáhá, protože za stejné tržby dostanou více korun. Velká část českého vývozu se ale fakturuje v eurech, a protože vůči společné evropské měně se koruna posunula jen mírně, je přínos pro exportéry tentokrát omezený.
Naopak zdražuje dovoz surovin obchodovaných v dolarech, především ropy. Cena ropy Brent se pohybuje kolem 100 dolarů za barel. Dražší dovoz se může s určitým zpožděním promítnout do cen pohonných hmot – výkyvy kurzů a cen surovin se na českých čerpacích stanicích běžně projevují se zpožděním 2 až 3 týdnů. Následně se mohou promítnout i do inflace, kterou ČNB při rozhodování o úrokových sazbách pozorně sleduje.
Nejnižší nezaměstnanost v EU, ale trend se otáčí
Česko se v srpnu s 3,2 % zařadilo mezi země s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii a podle Eurostatu bylo na prvním místě. Míra nezaměstnanosti v celé EU zůstala na 6,1 %, v eurozóně na 6,4 %. Na opačném konci žebříčku skončilo Finsko s 10,3 %.
Pod průměrem EU je Česko i u mladých lidí do 25 let, odstup je ale menší. Jejich míra nezaměstnanosti činí 12,0 % proti 15,4 % v celé unii. Nízká nezaměstnanost je dlouhodobým rysem české ekonomiky, bývá spojována s velkým podílem průmyslu a stárnutím populace. Úřady práce navzdory mírnému uvolňování trhu stále evidují vysoký počet neobsazených pracovních míst, což potvrzuje strukturální nedostatek pracovních sil v některých oborech.
Domácí pohled je ale méně růžový. Podle ČSÚ obecná míra nezaměstnanosti ve věku 15 až 64 let dosáhla 3,4 % a meziročně se zvýšila o 0,3 procentního bodu.
Přes různé výkyvy se na českém trhu práce projevuje trend stoupající nezaměstnanosti. Nepříznivější situaci sledujeme u žen, u nichž se míra nezaměstnanosti meziročně zvýšila o půl procentního bodu,
uvedl Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Český trh práce se tedy pozvolna uvolňuje, i když vychází z velmi nízké úrovně. Zapadá to do celkového obrazu vyplývajícího ze sektorových účtů, podle nichž firmám rostou mzdové náklady a klesá jejich ziskovost. Obojí je může vést k větší opatrnosti při náboru. Pro zaměstnance to zatím neznamená vážné ohrožení, nezaměstnanost zůstává v evropském srovnání nejnižší. Mírně vyšší nezaměstnanost ale může postupně brzdit růst mezd a spolu s vysokou mírou úspor naznačuje, že domácnosti vstupují do závěru roku spíše opatrně a firmy zvažují nábor pečlivěji.