Vesmír se stal stále více sporným strategickým bojištěm a nová zpráva Americké agentury pro obranné zpravodajství (DIA) ještě více zvyšuje obavy: Čína by mohla být na cestě k nasazení zbraní s řízenou energií přímo na oběžné dráze ještě před koncem tohoto desetiletí.
Tyto systémy, které zahrnují technologie jako lasery, vysoce výkonné mikrovlny nebo paprsky částic, by měly schopnost útočit na satelity, na nichž závisí komunikace, sledování a vojenské operace jejich soupeřů.
Co jsou zbraně s řízenou energií a proč vzbuzují obavy?
Na rozdíl od konvenčních raket soustřeďují zbraně s řízenou energií na cíl paprsek energie, ať už jde o laserové světlo, mikrovlnné záření nebo subatomární částice. DIA se domnívá, že Lidová osvobozenecká armáda je považuje za ideální systémy pro zásahy proti vesmírným kapacitám, protože mohou na satelitech vyvolat jak reverzibilní, tak i ireverzibilní účinky.
Zpravodajští experti rozlišují dva typy důsledků. Vratné útoky dočasně ztěžují fungování satelitu: jde o rušení jeho signálů nebo lasery, které oslepují jeho optické senzory, aniž by je zničily. Nevratné útoky naopak způsobují trvalé poškození: laser může poškodit fyzické součásti a vysoce výkonné mikrovlny mohou elektronické systémy trvale vyřadit z provozu.
Od zemského povrchu k oběžné dráze
Dokument, který byl zveřejněn minulé pondělí a byl vypracován převážně na základě otevřených zdrojů, neuvádí, zda Peking pracuje s lasery, mikrovlnami, paprsky částic nebo kombinací těchto technologií. Konstatuje však, že Čína již disponuje pozemními zbraněmi s řízenou energií, jejichž dosah je dostatečný k ovlivnění satelitů. Kvalitativní skok, který DIA předvídá, spočívá v přesunu těchto systémů do vesmíru a souběžném posílení pozemních systémů tak, aby ohrožovaly i vyšší oběžné dráhy.
Analytici odborného média The War Zone poukazují na to, že tyto zbraně by mohly být instalovány jak na satelitech, tak potenciálně i na opakovaně použitelných kosmických letadlech, která Čína již testuje. Tato plavidla mají další výhodu: mohou manévrovat méně předvídatelně než konvenční satelity, což ztěžuje jejich sledování, ačkoli jejich případné útočné vybavení nebylo potvrzeno.
Plavidla, která již zachycují a odklánějí satelity
Kromě zbraní s řízenou energií již Peking prokázal protisatelitní schopnosti na oběžné dráze pomocí prostředků, které jsou schopny přiblížit se k jiným objektům, zachytit je a změnit jejich trajektorii. Nejznámější případ se odehrál v roce 2022, kdy Shijian-21 zachytil vyřazený čínský navigační satelit a odtáhl jej z geosynchronní oběžné dráhy – tedy z té, na které se satelit otáčí stejným tempem jako Země a jeví se jako pevně umístěný nad jedním bodem – až na hřbitovní oběžnou dráhu určenou k ukládání objektů vyřazených z provozu. Manévr byl prezentován jako úklid vesmírného odpadu, ale prokázal technologii, kterou lze snadno použít proti cizím satelitům.
Hrozba takového přiblížení se projevila právě tento měsíc. Ruský satelit Kosmos 2612 po dobu tří týdnů sledoval americký satelit ICEYE-X36, komerční satelit dodávající snímky na Ukrajinu, a přiblížil se k němu až na vzdálenost pouhých 26 metrů. Nebyly zaznamenány žádné srážky ani poškození, ale incident zdůraznil nebezpečí jak úmyslného zásahu, tak náhodné srážky ve stále více přeplněném orbitálním prostoru.
Výzkum sahající více než dvě desetiletí do minulosti
Americká zpravodajská agentura připomíná, že čínský výzkum vesmírných zbraní není žádnou novinkou. Přinejmenším od roku 2006 se vědci napojení na vládu zabývají leteckými a kosmickými technologiemi souvisejícími s kinetickými zbraněmi rozmístěnými na oběžné dráze, tj. systémy určené k útoku z vesmíru na pozemní, námořní nebo vzdušné cíle s využitím energie samotného nárazu při vysoké rychlosti namísto výbušnin.
DIA upřesňuje, že tato linie výzkumu zahrnuje metody návratu do atmosféry, oddělení užitečného nákladu, transportní prostředky a přenosové oběžné dráhy pro útočné účely – technické spektrum, které odhaluje ambiciózní a dlouhodobý program.
Rychle se rozšiřující orbitální flotila
Celý tento vývoj v oblasti zbrojení se opírá o zrychlený růst čínské vesmírné infrastruktury. Podle údajů DIA čítala flotila Pekingu určená pro zpravodajské, sledovací a průzkumné účely více než 510 systémů, přičemž se jejich počet od roku 2018 více než ztrojnásobil. Agentura dále varuje, že informace zachycené mnoha čínskými civilními nebo komerčními satelity lze rovněž využít pro vojenské účely, čímž se stírá hranice mezi mírovým a vojenským využíváním vesmíru.
Odstrašování a kontrola eskalace
Podle analytiků DIA značná část čínské protisatelitní doktríny představuje tyto systémy jako užitečné nástroje k odrazení vnějšího zásahu do regionálního konfliktu nebo jako metodu k řízení jeho eskalace. Hodnocení agentury nepředpokládá změnu kurzu: Čína vyvinula a pravděpodobně bude i nadále vyvíjet zbraně určené k použití proti satelitům na oběžné dráze s cílem narušit, poškodit a zničit vesmírné kapacity svých protivníků, uzavírá zpráva.