To, že se Měsíc zmenšuje, není žádnou novinkou, ale nyní víme s mnohem větší přesností, o kolik se zmenšil. Tým složený z vědců z NASA, Smithsonianovy instituce a americké letecké a kosmické společnosti Intuitive Machines zveřejnil v časopise The Planetary Science Journal to, co sami autoři označují za „nejpřesnější“ odhad dosažený k dnešnímu dni: poloměr Měsíce se během posledních 400 až 800 milionů let zmenšil o přibližně 45 metrů, jak se jeho vnitřek postupně ochlazoval.
Abychom pochopili, proč je toto zmenšení tak významné, je třeba si všimnout zásadního rozdílu oproti naší planetě. Zemská kůra funguje jako mozaika více než 15 tektonických desek, které se vůči sobě posouvají. Měsíc naproti tomu „se skládá z jediné souvislé desky, kde pohyby desek odrážejí její smršťování“. Praktický důsledek je značný: měsíční zemětřesení se mohou spustit v jakémkoli bodě povrchu, jak uvádí médium TM.
Z oběžné dráhy bylo zaznamenáno více než 10 000 tektonických jizev
Vědci využili snímky pořízené lunárním průzkumným orbitálem NASA k identifikaci a zmapování více než 10 000 pohybů mladých tektonických bloků rozptýlených po celém povrchu Měsíce. Mezi geografickými útvary vzniklými v důsledku smršťování vynikají hřebeny, podlouhlé a vyvýšené útvary, které se objevují jak na měsíčních vysočinách, tak v měsíčních mořích, a rozsáhlé tmavé bazaltové pláně viditelné pouhým okem ze Země.
Pomalý proces, který se rozběhl až s časovým odstupem
Odborníci zapojení do studie odhadují, že pokud se smršťování udržovalo konstantním tempem, poloměr Měsíce se zmenšuje o 6 až 11 centimetrů za milion let, což je v porovnání s pohybem zemských desek zanedbatelná rychlost. Kromě toho oblasti, kde je měsíční kůra nejtlustší, vykazují nejmenší míru deformace, což naznačuje větší strukturální stabilitu v těchto oblastech. Vědci vysvětlují, že se velkoplošná tektonická aktivita projevila až s určitým zpožděním, protože původní měsíční kůra byla „velmi popraskaná, silná a porézní, izolovala vnitřek Měsíce a zpomalila jeho ochlazování a smršťování až do relativně nedávné doby“, alespoň z geologického hlediska.
