V německém městě Schipkau v Braniborsku vznikla nejvyšší větrná elektrárna na světě. Konstrukce projektu Höhenwindturm dosáhla 28. září 2026 konečné výšky 365 metrů, čímž překonala výšku Eiffelovy věže přibližně o 35 metrů. Oficiální uvedení zařízení do provozu je plánováno na listopad 2026.
Projekt vyvinula německá společnost GICON ve spolupráci s dalšími partnery. Cílem je ověřit, zda může výrazně vyšší větrná elektrárna využít silnější a stabilnější proudění vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry a vyrábět tak více elektřiny než běžné pozemní větrné elektrárny.
Větrná elektrárna dosáhla výšky 365 metrů
Höhenwindturm byl vybudován v oblasti Lužice, která byla v minulosti významně spojena s těžbou hnědého uhlí. 28. září 2026 dosáhla konstrukce konečné výšky 365 metrů. Podle společnosti GICON jde v současnosti o nejvyšší větrnou elektrárnu na světě.
Pro srovnání Eiffelova věž v Paříži měří přibližně 330 metrů včetně antény. Nová německá konstrukce je tedy zhruba o 35 metrů vyšší.
Její výška je však ještě výraznější ve srovnání s běžnými pozemními větrnými elektrárnami, jejichž turbíny se obvykle nacházejí výrazně níže.
Turbína je umístěna ve výšce 300 metrů
Samotná turbína se nachází ve výšce přibližně 300 metrů. Rotor má průměr 126 metrů a instalovaný výkon turbíny činí 3,8 MW.
Podle údajů společnosti GICON by elektrárna měla za předpokládaných podmínek vyrobit přibližně 18 GWh elektřiny ročně. Jde však o očekávanou výrobu, nikoli o hodnotu potvrzenou dlouhodobým provozem.
Právě ten má být jedním z hlavních úkolů projektu. Technologie má teprve prokázat, jaké skutečné energetické a ekonomické přínosy přinese provoz ve výšce kolem 300 metrů.
Konstrukce řeší problém s výstavbou ve velké výšce
Výstavba tak vysoké větrné elektrárny představuje technický problém. Běžné větrné elektrárny lze při montáži jednotlivých částí sestavit pomocí velkých mobilních jeřábů. Ve výšce kolem 300 metrů by však klasický postup byl výrazně složitější.
Höhenwindturm proto využívá speciální teleskopický princip konstrukce. Jednotlivé části věže byly postupně vysouvány pomocí lanového systému, takže nebylo nutné stavět klasickou konstrukci pomocí obřího jeřábu, který by dosahoval celé výšky věže.
Technologie vychází z koncepce německého konstruktéra Horsta Bendixe, který se myšlenkou velmi vysoké větrné elektrárny zabýval řadu let. Bendix zemřel v roce 2023 ve věku 92 let.
Proč stavět větrné elektrárny tak vysoko?
S rostoucí výškou se mění podmínky, ve kterých větrné elektrárny pracují. Ve větších výškách může být vítr silnější a stabilnější, protože na něj méně působí překážky a tření v blízkosti zemského povrchu.
Právě toho chce projekt Höhenwindturm využít. Pokud se předpoklady potvrdí, mohly by velmi vysoké větrné elektrárny vyrábět více elektřiny a současně ji dodávat stabilněji.
Nejde však pouze o samotnou výšku. Stavba takového zařízení je technicky i finančně náročná a důležitou otázkou zůstává, zda vyšší energetický výnos vyváží vyšší náklady na výstavbu a provoz.
Prototyp má ověřit, zda se technologie vyplatí
Höhenwindturm je především technologický prototyp, který má ověřit možnosti výroby energie ve výšce, kam se běžné větrné elektrárny nedostávají.
Podle dříve zveřejněných údajů se náklady na samotný prototyp pohybují kolem 25 milionů eur, přičemž další prostředky byly vynaloženy na vývoj technologie.
Dosažení výšky 365 metrů představuje významný milník projektu. Elektrárna však zatím není v běžném provozu. Dokončovací práce pokračují a oficiální uvedení do provozu je plánováno na listopad 2026.
Teprve následný provoz ukáže, zda se očekávané výhody velmi vysoké větrné elektrárny skutečně potvrdí a zda bude technologie ekonomicky využitelná i pro další projekty.