Americká velkokapacitní datová centra spotřebovala podle odhadu týmu vedeného vědci z Harvardovy univerzity za rok 68 až 99 terawatthodin elektřiny. To je množství srovnatelné s roční spotřebou elektřiny v americkém státě Indiana. Studie zveřejněná v časopise Nature Sustainability se zabývala také emisemi spojenými s výrobou této elektřiny.
Spotřeba elektřiny a emise CO₂
Výzkumníci analyzovali 403 velkokapacitních datových center ve Spojených státech. Při jejich vyhledávání využili satelitní snímky, protože provozovatelé údaje o umístění těchto zařízení běžně nezveřejňují. Spotřebu odhadli za období od května 2024 do dubna 2025. Rozpětí výsledků odpovídá různým scénářům vytížení center.
Při výpočtu emisí vědci zohlednili, z jakých zdrojů se elektřina v jednotlivých regionech vyrábí. Podle jejich odhadu vzniklo při výrobě elektřiny pro sledovaná centra 25,7 milionu tun CO₂. Tato hodnota je přibližně dvakrát až třikrát vyšší než dřívější odhady z roku 2018.
Údaje o jednotlivých centrech chybějí
Provozovatelé datových center běžně nezveřejňují podrobné údaje o spotřebě elektřiny a emisích jednotlivých zařízení. Z veřejně dostupných informací se obtížně zjišťuje také to, kolik energie připadá na výpočty spojené s umělou inteligencí. Výzkumníci proto musejí spotřebu odhadovat z nepřímých údajů.
Rozhodnutí o tom, kde budou datová centra umístěna a jak budou napájena, jsou zásadní rozhodnutí z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví a měla by být přijímána na základě kvalitních dat,
uvedla Francesca Dominici, profesorka biostatistiky a ředitelka Harvard Data Science Initiative. Podle ní potřebují přesnější údaje veřejnost, politici, investoři i developeři.
Datová centra zabírají celé areály
S rozvojem internetových služeb začala datová centra přibývat a zvětšovat se. Pro rozsáhlá zařízení s tisíci servery se používá označení hyperscale. Některé z největších areálů určených pro výpočty spojené s umělou inteligencí mohou zabírat až 400 000 metrů čtverečních a pojmout přes 40 000 serverů.
Spotřeba už může být vyšší
Hlavní autor studie Gianluca Guidi z Harvardovy univerzity upozorňuje, že odhady zachycují stav do dubna 2025. Od té doby přibyla nová zařízení, některé stávající areály se rozšířily a poptávka po výpočetním výkonu pro umělou inteligenci dál roste.
To znamená, že spotřeba elektřiny a uhlíková stopa, o nichž podáváme zprávu, by nyní, v roce 2026, mohly být již podstatně vyšší,
uvedl Guidi.
Dopady mohou pocítit i lidé daleko od datových center
Vyšší spotřeba elektřiny může mít podle Dominici také zdravotní dopady. Emise CO₂ přispívají ke změně klimatu, která zvyšuje zdravotní rizika například při vlnách veder. Elektrárny spalující fosilní paliva zároveň vypouštějí jemné částice, oxidy dusíku a oxid siřičitý. Tyto látky jsou spojovány s vyšším rizikem srdečních a plicních onemocnění i předčasných úmrtí.
Dopady znečištění mohou nést lidé v okolí elektráren i v oblastech, kam emise zanáší vítr, přestože samotné datové centrum stojí daleko. Právě rozsah těchto zdravotních dopadů chce tým v dalším výzkumu vyčíslit.
