15. listopadu 1939 se tisíce Pražanů rozloučily s Janem Opletalem, studentem medicíny postřeleným při demonstraci proti okupaci. Smuteční průvod se změnil v mohutnou protinacistickou manifestaci. Nacisté reagovali brutálně – uzavřeli všechny vysoké školy, popravili devět studentských představitelů a stovky mladých mužů deportovali do koncentračních táborů.
Smuteční průvod přerostl v masovou demonstraci odporu
Když se 15. listopadu 1939 vydal smuteční průvod s rakví Jana Opletala pražskými ulicemi, nacistická okupační správa netušila, co se chystá. Fakulta všeobecného lékařství se loučila se svým kolegou, kterého 28. října zasáhla kulka při demonstraci k výročí vzniku Československa. Dvacetiletý student podlehl zranění 11. listopadu v nemocnici Na Bulovce.
Z plánovaného tichého rozloučení se během okamžiku stala mohutná protinacistická manifestace. Tisíce studentů a Pražanů zaplavily Albertov, odkud měla být rakev převezena na nádraží a vlakem do rodné Lhoty nad Moravou. Průvod se však změnil v bouřlivý protest – účastníci skandovali protiněmecká hesla, zpívali národní hymnu a otevřeně vyjadřovali odpor proti okupaci.
Jan Opletal nebyl jedinou obětí říjnových protestů. Při stejné demonstraci zahynul na místě také 22letý pekařský dělník Václav Sedláček. Jeho pohřeb však proběhl již 4. listopadu v utajení, aby se předešlo dalším nepokojům.
Nacisté udeřili s nečekanou brutalitou
Okupační moc reagovala s bezprecedentní tvrdostí. Už 17. listopadu 1939 vtrhly jednotky SS a gestapa do studentských kolejí a internátů po celé zemi. Začala masová razzia, při níž bylo zatčeno přes 1200 vysokoškoláků. Devět představitelů studentských organizací bylo bez soudu popraveno na střelnici v pražských Ruzyních.
Zbylé zadržené studenty čekala ještě horší zkouška. Stovky mladých mužů nacisté deportovali do koncentračního tábora Sachsenhausen u Berlína, kde je čekaly týdny a měsíce ponižování, nucených prací a brutálního zacházení. Mnozí z nich se domů nikdy nevrátili.
Všechny české vysoké školy byly na tři roky uzavřeny. Tisíce studentů přišly o možnost dokončit vzdělání, akademický život v protektorátu prakticky ustal. Nacistický režim chtěl zlomit odpor mladé generace a ukázat, že jakýkoliv projev nesouhlasu bude potrestán s maximální krutostí.
Odkaz, který přežil válku i totalitu
Události z listopadu 1939 se nesmazatelně vryly do české historické paměti. V roce 1941 vyhlásila Mezinárodní unie studentů 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva – právě na památku popravených českých studentských představitelů a deportovaných spolužáků.
Datum 17. listopadu se tak stalo symbolem studentského odporu proti totalitě. O padesát let později, v roce 1989, vyšli studenti opět do ulic – tentokrát proti komunistickému režimu. Demonstrace na Národní třídě odstartovala Sametovou revoluci a pád diktatury.
Jméno Jana Opletala dnes nese řada ulic, pamětní desky připomínají místa, kde se odehrávaly listopadové události roku 1939. Jeho pohřeb se stal zlomovým okamžikem, kdy se ukázalo, že ani brutální okupace nedokáže zlomit vůli národa k odporu.