Komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí při Ministerstvu práce a sociálních věcí dokončila první závěrečnou zprávu. Na základě případu úmrtí nezletilé V. upozornila na závažné nedostatky v koordinaci institucí, sdílení informací a vyhodnocování rizik. Doporučila změny, které mají zlepšit ochranu ohrožených dětí a zajistit, aby důležité poznatky o jejich situaci nezůstávaly oddělené v různých spisech.
Co komise zjistila
Zpráva, kterou MPSV zveřejnilo 14. října 2026, se zaměřuje na systémové nedostatky. Nehodnotí vinu konkrétních osob ani jednotlivých institucí, ale pojmenovává problémy, které se mohou opakovat i v dalších případech.
Podle komise nebyl případ v rozhodujících fázích řízen koordinovaně. Jednotlivé instituce postupovaly v rámci své působnosti, jejich poznatky se však nespojily do jednoho procesu, v němž by se situace dítěte průběžně vyhodnocovala. Důležité informace o rodině se tak systematicky nepromítly do celkového posouzení rizik.
Komise upozornila také, že případová konference proběhla pouze jednou. Soudní nebo správní dohled nad výchovou podle ní může dítě účinně chránit jen tehdy, pokud má jasně stanovený cíl, konkrétní obsah a je pravidelně vyhodnocován.
Dalším rizikovým bodem je změna místní příslušnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) při stěhování rodiny. Podle komise nesmí ochrana dítěte oslabit jen proto, že se jeho případ předává mezi jednotlivými úřady.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka v této souvislosti uvedl, že informace, které mohly dítě ochránit, existovaly, ale nebyly soustředěny na jednom místě. Za jednu z priorit ministerstva proto označil zavedení Informačního systému SPOD, který má sociálním pracovníkům umožnit získat ucelenější přehled o situaci dítěte.
Kdo v komisi zasedá a co doporučuje
V komisi jsou zastoupeni odborníci z ministerstev práce a sociálních věcí, vnitra a spravedlnosti, Policie ČR, z oblasti dětského lékařství i zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Při přezkumu pracovala s dostupnými spisy a opakovaně jednala s odborníky.
MPSV už během přezkumu dalo prostřednictvím krajských úřadů podnět ke kontrole dotčených orgánů sociálně-právní ochrany dětí.
Komise doporučuje posílit koordinační roli OSPOD a jasněji vymezit, jak mají jednotlivé instituce včas sdílet informace. Za důležité považuje co nejrychlejší zavedení Informačního systému SPOD, pravidelnou spolupráci odborníků z různých oborů při složitých případech a důslednější posuzování stability řešení v situacích, kdy se mění výchovné prostředí dítěte.
Dalším tématem je užívání návykových látek rodiči. Komise vyzvala k meziresortní odborné diskusi o možnostech objektivního ověřování jejich užívání v případech, kdy existuje konkrétní riziko pro dítě. Případná opatření musí respektovat ústavní záruky a zásadu přiměřenosti. Nejde o návrh plošného testování všech rodičů, ale o debatu o postupu v odůvodněných případech.
Náměstkyně ministra Edita Stejskalová uvedla, že pokud je důvodem ochranného opatření podezření na závislost rodiče, nemělo by se rozhodování opírat pouze o jeho vlastní ujištění. Podle ní je třeba hledat způsob, jak v odůvodněných případech abstinenci objektivně doložit, a současně respektovat rodiče, kteří se léčí a svou situaci mohou prokázat.
Komise upozornila také na přetížení pracovníků OSPOD. Doporučila stanovit udržitelný počet případů na jednoho pracovníka a zvážit oddělení výkonu sociálně-právní ochrany dětí od kolizního opatrovnictví.
Jaké změny ministerstvo připravuje
Ministerstvo chce zjištění komise promítnout do připravovaných legislativních a organizačních změn. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí má podle představených záměrů stanovit, že pokud je nařízen dohled nad dítětem, OSPOD svolá multidisciplinární případovou konferenci. Plán dohledu má být zároveň zaznamenán v individuálním plánu ochrany dítěte.
Připravovaný Informační systém SPOD má usnadnit práci s aktuálními údaji, zrychlit předávání informací mezi příslušnými orgány a podpořit návaznost ochrany dítěte i při stěhování rodiny.
MPSV připravuje také Úřad pro rodinu a ochranu dětí, který má sjednotit metodické vedení a posílit podporu pracovníků OSPOD. Vedle toho rozvíjí metodiku případové práce a plánuje legislativně zakotvit samotnou komisi, aby bylo možné její poznatky dlouhodobě využívat při zlepšování systému ochrany dětí.
Uvedené kroky jsou součástí připravovaných změn; nelze je proto zaměňovat za opatření, která už byla v plném rozsahu zavedena.
Další podrobnosti ministerstvo nezveřejňuje
MPSV s ohledem na probíhající trestní řízení a ochranu soukromí dotčených osob další podrobnosti o případu nesděluje.
Závěry komise se soustředí především na fungování systému. Jejich cílem je zlepšit koordinaci institucí, sdílení informací a průběžné vyhodnocování rizik, aby se podobné nedostatky v ochraně ohrožených dětí neopakovaly.