Obří zelený most nad dálnicí zachrání pumy před vyhynutím. První zvířata už ho objevila.
Wallis Annenberg Wildlife Crossing překonává deset jízdních pruhů dálnice US-101 v kalifornském městě Agoura Hills. Pro volně žijící zvířata by měl být otevřen 2. prosince 2026. Jeho hlavním cílem je zachránit izolovanou populaci pum v pohoří Santa Monica. Příbuzenské křížení totiž představuje vážnou hrozbu pro jejich přežití. Podle studie existuje až 99,7% pravděpodobnost, že tato populace během následujících 50 let vyhyne, pokud zůstane oddělená od ostatních.
Kojot se 28. října 2026 stal prvním velkým savcem, který vstoupil na jižní rampu projektu Wallis Annenberg Wildlife Crossing. Tento unikátní nadchod pro divokou zvěř vzniká nad dálnicí US-101 v oblasti Agoura Hills severozápadně od Los Angeles. Kamery americké Správy národních parků (NPS) zvíře zachytily a krátce poté zaznamenaly také několik pum pohybujících se v blízkosti jižního konce stavby.
Beth Prattová, předsedkyně organizace Wildlife Crossing Fund, neskrývala nadšení:
Související článek
Na světě je spousta věcí špatně, ale tohle jsme napravili.
Pumy, které se rozmnožují mezi příbuznými
Hlavním důvodem vzniku tohoto rozsáhlého projektu je kritická situace pum žijících v pohoří Santa Monica. Dálnice a okolní zástavba je po desetiletí izolovaly na stále menším území, což je postupně přinutilo k příbuzenskému křížení. Seth Riley, vedoucí oddělení pro ochranu divoké zvěře v Národní rekreační oblasti pohoří Santa Monica, která spadá pod NPS, uvedl, že 41 % zdokumentovaných páření od roku 2002 proběhlo mezi blízce příbuznými jedinci.
Genetické následky jsou již patrné. Některé pumy mají například zkroucené ocasy nebo deformovaná varlata, což jsou projevy příbuzenského křížení.
Odborníci varují, že situace může mít nevratné následky. Studie zveřejněná v roce 2016, na níž se podílela také NPS, odhadla, že pokud populace zůstane izolovaná a příbuzenské křížení bude nadále oslabovat její reprodukční schopnosti, dosáhne pravděpodobnost jejího vyhynutí během následujících 50 let až 99,7 %.
Spisovatelka Mary Ellen Hannibalová vystihla smysl celého projektu větou, která se stala mottem jeho webových stránek spravovaných organizací National Wildlife Federation:
Příroda bez propojení nefunguje.
Umělý kopec nad deseti jízdními pruhy
Přechod pro divokou zvěř je dlouhý přibližně 64 metrů a široký 53 metrů. Na jeho konstrukci byla navršena zemina a vysazeny původní druhy rostlin, aby co nejvěrněji napodoboval okolní přírodní prostředí.
Jak uvádějí oficiální stránky projektu, součástí stavby jsou také speciální stěny a bariéry, které omezují hluk a světelné znečištění způsobené provozem více než 300 000 vozidel denně. Realizace si vyžádala rovněž přemístění elektrického vedení a vodovodního potrubí, ochranu dubů zařazených na seznam kulturního dědictví a vybudování přechodových svahů navazujících na chráněná území na severní i jižní straně dálnice.
Iniciátoři projektu označují Wallis Annenberg Wildlife Crossing za největší přechod pro volně žijící zvířata na světě. Připouštějí však, že prvenství závisí na tom, jaká měřicí kritéria se použijí. Bez ohledu na případný rekord je hlavní cíl jasný: znovu propojit přírodní prostředí, které dálnice před desítkami let rozdělila.
Rozpočet se výrazně navýšil
Stavba původně počítala s rozpočtem 92,6 milionu dolarů, což tehdy odpovídalo přibližně 82,6 milionu eur. Náklady se však postupně vyšplhaly až na zhruba 114 milionů dolarů, tedy přibližně 101,6 milionu eur.
Za zdražením podle odpovědných osob stojí především cla, všeobecná inflace, problémy v dodavatelských řetězcích a rostoucí náklady na pracovní sílu. Projekt navíc zkomplikovaly mimořádně vydatné srážky v letech 2022 a 2023. Kvůli nim nebylo možné správně zhutnit terén, což vedlo k dalšímu zdržení. Původně se přitom počítalo s otevřením již v roce 2025.
Financování stavby kombinuje veřejné prostředky a soukromé dary od více než 6 000 přispěvatelů. Mezi nejvýznamnější podporovatele patří filantropka Wallis Annenbergová, po níž je celý projekt pojmenován. Přestože má stavba širokou podporu, její rostoucí cena vyvolala také kritiku. Někteří odpůrci ji považují za nepřiměřeně nákladnou investici, kterou si Kalifornie vzhledem ke své současné finanční situaci nemůže dovolit.
Kamery a senzory budou sledovat stres zvířat
Kromě prvního zaznamenaného kojota zachytili biologové z NPS během stavebních prací v okolí přechodu také rysy červené, lišky šedé, muflony a pumy. Zvířata totiž již nyní využívají stezku vedoucí v blízkosti budované konstrukce.
Vědecký tým v současnosti rozmísťuje dálkově ovládané kamery a připravuje nasazení senzorů, které dokážou zaznamenávat tělesnou teplotu a srdeční frekvenci zvířat. Nejprve je vědci plánují využít u jelenů, později také u pum. Chtějí tak zjistit, zda zvířata při překonávání dálnice s mimořádně hustým provozem pociťují stres a jak na nové prostředí reagují.
Pokud zimní bouře nezpůsobí další komplikace, bude přechod pro volně žijící zvířata oficiálně otevřen 2. prosince 2026. Jeho iniciátoři doufají, že se stane celosvětovým vzorem soužití dopravní infrastruktury a divoké přírody. Očekávají také, že pomůže snížit počet střetů vozidel se zvířaty, přestože k těmto nehodám v dané oblasti dochází poměrně zřídka. Zvířata se totiž kvůli rušné dálnici jen málokdy pokoušejí dostat na její druhou stranu.
Největší naděje biologové vkládají do propojení izolované populace pum s jedinci žijícími v oblasti Simi Hills na severu. Pokud se zvířata odváží nový přechod využívat, mohla by do současné populace přinést tolik potřebnou genetickou rozmanitost a výrazně zvýšit její šance na přežití.