Plánovaný jednorázový příspěvek 2 000 korun pro důchodce, na kterém se dohodla vláda Andreje Babiše, vyvolal kritiku bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Ten jej na sociální síti X označil za „nesystémový a trapný úplatek“ a zpochybnil také způsob jeho financování. Zároveň připomněl, že se podobně kriticky stavěl i k jednorázové podpoře, kterou zavedla předchozí vláda Petra Fialy.
Kalousek chce peníze poslat na dobrou věc, pokud je dostane
Miroslav Kalousek se k plánovanému příspěvku vyjádřil 22. září 2026 na sociální síti X. Ve svém příspěvku napsal:
Čerpám důchod a jednorázový příspěvek nad valorizační mechanismus pokládám za nesystémový a trapný úplatek.
Na dotaz jednoho z uživatelů, co s případně vyplacenými penězi udělá, odpověděl, že je rád pošle na dobrou věc.
Kalousek kritizuje především princip jednorázového přilepšení, které podle něj obchází pravidla valorizace důchodů. Namísto mimořádných plateb prosazuje předvídatelnější systém navyšování penzí.
Čerpám důchod a jednorázový příspěvek nad valorizační mechanismus pokládám za nesystémový a trapný úplatek. Stejně nesystémový a trapný, jako byl jednorázový příspěvek vlády @P_Fiala 5 tisíc na každé dítě v rodině s příjmem do 1 mio/rok. Snaha uplácet voliče jejich vlastními penězi je bohužel rozšířenou praxí všech populistů napříč spektrem. Patřím k menšině, které to vadí, ať už to dělá kdokoliv. https://t.co/Bs0rlCpzAe
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) September 22, 2026
Kritizoval i příspěvek za Fialovy vlády
Kalousek ve svém příspěvku srovnal plánovaný příspěvek pro důchodce s jednorázovou podporou 5 000 korun na dítě v rodinách s ročním příjmem do jednoho milionu korun, kterou zavedla vláda Petra Fialy. I tuto platbu označil za nesystémovou.
Dodal také, že snaha získávat přízeň voličů prostřednictvím peněz z veřejných rozpočtů je podle něj rozšířenou praxí populistů napříč politickým spektrem. Vadí mu bez ohledu na to, která vláda takové opatření zavádí.
Jeho kritika tak nesměřuje pouze proti současné vládě. Kalousek ve svém vyjádření výslovně uvedl, že stejný princip odmítá i u opatření, která přijala předchozí vláda.
Vadí mu financování na dluh
Dalším bodem Kalouskovy kritiky je způsob financování. Upozorňuje, že stát si na své výdaje půjčuje a úroky z veřejného dluhu představují další náklady. Ve své argumentaci pracuje s úrokovou sazbou kolem pěti procent ročně. Tento údaj je třeba chápat jako součást jeho argumentace, nikoli jako jednotnou sazbu platnou pro veškeré státní půjčky.
Kalousek zároveň zpochybňuje smysl mimořádné platby, která se neřídí běžným valorizačním mechanismem. Podle jeho názoru by se podpora důchodců měla opírat o systémová pravidla, nikoli o jednorázová rozhodnutí vlády.
Rozpočtový schodek má dosáhnout 386 miliard korun
Kritika přichází v době, kdy vláda připravuje státní rozpočet na rok 2027. Jeho návrh počítá se schodkem 386 miliard korun, což je o tři miliardy méně než v předchozí srpnové verzi.
Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku k návrhu rozpočtu uvedla, že se počítá s deficitem sektoru vládních institucí ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Podle výpočtů rady by plánovaný jednorázový příspěvek ve výši 2 000 korun pro důchodce znamenal výdaj přibližně 4,8 miliardy korun.
Jde o odhad nákladů navrhovaného opatření. Samotná existence této položky v rozpočtovém návrhu ještě neznamená, že důchodci mají definitivní zákonný nárok na příspěvek. Rozhodující bude další legislativní postup.
Pravidelná valorizace důchodů se řídí jinými pravidly
Jednorázový příspěvek je nutné odlišit od pravidelné valorizace, která má proběhnout od ledna 2027. Podle schválených parametrů se základní výměra důchodu zvýší o 270 korun na 5 170 korun měsíčně. Procentní výměra se zvýší o 0,2 procenta.
Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stanovena jednotně, zatímco procentní výměra se odvíjí od individuálně vypočtené výše důchodu. Navýšení o 0,2 procenta se proto vztahuje na tuto druhou složku, nikoli na celý důchod.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí má pravidelná valorizace zvýšit průměrný starobní důchod o 304 korun na 22 196 korun měsíčně. Toto navýšení je samostatným opatřením a nelze je zaměňovat s navrhovaným jednorázovým příspěvkem 2 000 korun.
O tom, zda důchodci jednorázový příspěvek skutečně dostanou a kdy by se vyplácel, je nutné rozhodnout podle výsledného legislativního postupu. Dokud není opatření definitivně schváleno, nelze s ním zacházet jako s definitivně potvrzeným nárokem.