EET se vrací a zasáhne i lékaře a e-shopy. Za porušení pravidel hrozí pokuta půl milionu

EET se vrací a zasáhne i lékaře a e-shopy. Za porušení pravidel hrozí pokuta půl milionu

Zdroj obrázku: pixabay

Od ledna 2027 se elektronická evidence tržeb vrací v nové podobě a dotkne se mnohem širšího okruhu podnikatelů, než mnozí čekají. Evidovat budete muset nejen hotovost, ale i platby kartou či QR kódem v provozovně. Varování zaznělo na konferenci TaxForum.


Nová EET je ve skutečnosti evidence plateb

Elektronická evidence tržeb (EET) se od ledna 2027 vrací v podstatně rozšířené podobě.

Není to úplně zákon o evidenci tržeb. Já bych ho spíš nazval zákonem o evidenci plateb,

upozornil na konferenci TaxForum daňový poradce EKP Advisory Michal Škrabiš. Nová právní úprava byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 180/2026 Sb. a přináší zásadní změny oproti původnímu systému, který skončil během pandemie covidu.

Rozhodující není pouze způsob úhrady, ale především místo a okolnosti platby. Pokud zákazník zaplatí v provozovně, může se povinnost evidence vztahovat i na transakci uskutečněnou prostřednictvím QR kódu.

Související článek

Brýle s kamerou pod dohledem úřadů. Některé země je zakazují, EU upozorňuje na rizika pro soukromí
Brýle s kamerou pod dohledem úřadů. Některé země je zakazují, EU upozorňuje na rizika pro soukromí

Od Osla po Sydney se zavádějí omezení ve školách, soudech, kinech a veřejných úřadech.

Jakmile já v té provozovně mám nějaký skener, kde mám možnost zaplatit online přes QR kód a podobně, tak jsem prakticky v kontaktní platbě,

vysvětlil Škrabiš. Kontaktní platba zahrnuje nejen hotovost, ale také šeky, vouchery, stravenky, dárkové poukazy, virtuální aktiva či bezhotovostní převody.

E-shopy s výdejnami a lékaři musí evidovat

Nový systém zasáhne i podnikatele, kteří s EET původně nepočítali. E-shopy s kamennou výdejnou, kde zákazníci mohou zboží zaplatit při převzetí, budou muset tržby evidovat. Pokud však e-shop přijímá platby pouze standardním bankovním převodem nebo dobírkou vyřizovanou poštovní či kurýrní službou a nemá žádný osobní kontakt se zákazníkem, evidence tržeb se na něj nevztahuje.

Povinnost se může týkat i lékařů přijímajících hotovostní platby. Zákon totiž neobsahuje obecnou výjimku pro zdravotnické služby. Lékaři by proto měli připravit potřebné technické řešení pro evidenci tržeb. Výrobní firmy, které většinu zakázek fakturují, ale několikrát měsíčně prodají materiál zákazníkovi přímo ve svém areálu za hotovost, se také do systému dostanou.

Pokud se situace opakuje, považuji ji za součást obchodního modelu, a proto má firma povinnost evidovat tržby,

zdůraznil daňový poradce. Řešením může být změna způsobu úhrady – firma vystaví fakturu, zákazník ji zaplatí předem převodem na účet a teprve poté si zboží vyzvedne.

Rozvážkové služby musí evidovat okamžitě

Specifickou kapitolou jsou rozvážkové služby. Pokud řidiči přijímají od zákazníků platby při předávání zboží, musí být zajištěna evidence v okamžiku přijetí platby. Nestačí, aby řidiči odevzdali vybrané peníze po návratu na základnu.

Není tady možnost zpětného nahlášení,

varoval Škrabiš.

Podnikatel má dvě možnosti řešení: buď zaeviduje očekávané platby předem, pokud má dostatečnou jistotu, že se uskuteční, nebo vybaví jednotlivé řidiče pokladním systémem. Zákon umožňuje pověřit evidováním jiného poplatníka, například provozovatele rozvážkové platformy. Původní podnikatel se však nezbavuje odpovědnosti a musí si ověřit, že evidence skutečně probíhá pod jeho daňovým identifikačním číslem.

OECD varuje před mazáním tržeb z pokladen

Základním argumentem pro zavádění elektronické evidence je riziko takzvaného elektronického potlačování tržeb. Před tím opakovaně varuje OECD a vyzývá státy, aby proti němu bojovaly. Podnikatelé mohou pomocí speciálních softwarových nástrojů upravovat záznamy v pokladních systémech, mazat jednotlivé transakce nebo manipulovat s evidovanými příjmy.

OECD ve zprávě Electronic Sales Suppression: A Threat to Tax Revenues popsala takzvané zappers a phantomware – nástroje umožňující skrývat skutečně uskutečněné prodeje. Mezi doporučené nástroje ochrany patří zabezpečené ukládání dat, digitální podpisy transakcí a jejich pravidelné předávání daňové správě.

Pozitivní zkušenosti některých zemí jsou výmluvné. V Maďarsku zavedení elektronických pokladen s kontrolní jednotkou vedlo po prvním roce k patnáctiprocentnímu nárůstu výnosu DPH v dotčených sektorech. V Belgii první srovnání ukázala zvýšení vykazovaných tržeb v restauracích o osm procent. Česká republika zvolila variantu, při níž se informace o transakcích předávají přímo správci daně, podobně jako na Slovensku, v Chorvatsku nebo Maďarsku.

Povinnost platí hned od prvního dne bez náběhu

Nový systém začne fungovat od 1. ledna 2027. Podnikatelé, kteří splní zákonné podmínky, budou muset evidovat tržby hned od prvního dne. Žádná postupná náběhová fáze se nekoná. Registrace do EET bude probíhat prostřednictvím systému DIS+. Podnikatelé budou muset nejprve zaregistrovat takzvané evidenční jednotky – provozovny, internetové stránky, automaty, dopravní prostředky nebo v určitých případech samotného poplatníka.

Zajímavé je, že firma s jednou provozovnou podléhající EET bude muset evidovat i další své jednotky, například sklad nebo internetové stránky, přestože v nich žádné evidované platby nepřijímá. Tato povinnost se vysvětluje ze strany finanční správy potřebou zajistit informace pro výkon kontrolní činnosti.

Bez účtenek, ale s evidencí do 48 hodin

Nová EET má oproti původnímu systému některá administrativní zjednodušení. Podnikatelé nebudou muset vystavovat účtenky kvůli samotné evidenci tržeb. Zrušení povinnosti tisknout účtenky primárně pro účely EET má ušetřit náklady na pořízení speciálních pokladních tiskáren a papírových kotoučků. Povinnost vydat doklad podle jiných právních předpisů tím samozřejmě nezaniká.

Nový systém však nepočítá s dřívějším offline režimem. Pokud dojde k technickému výpadku, například k přerušení internetového připojení, má podnikatel na dodatečné odeslání transakce 48 hodin. Lhůta se počítá přesně na minuty a běží od uskutečnění platby. To může být důležité například pro pořadatele festivalů nebo jiných akcí v místech bez stabilního internetového připojení.

Výjimky nejsou pro všechny stejné

Nová úprava obsahuje řadu výjimek. Evidence se nebude vztahovat na platby související s pracovněprávními vztahy nebo na závodní stravování zaměstnanců. Výjimku má také hromadná doprava nebo hazardní hry.

Zvláštní postavení mají obce a stát. Když bude stát, potažmo obec, provozovat hospodu, nebude tato hospoda podléhat EET,

uvedl Škrabiš. Právě to podle něj otevírá otázku, zda nová úprava skutečně vytváří rovné podnikatelské prostředí.

Nejasnosti se objevují také u neziskových organizací. Samotná nezisková činnost by podle zákona povinnosti evidovat tržby podléhat neměla. Pokud však spolek vykonává vedlejší podnikatelskou činnost, například pronajímá nemovitosti nebo poskytuje placené služby, může se do působnosti EET dostat. Zákon obsahuje nejasnou definici, že z evidence tržeb jsou vyňaty tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků. V důvodové zprávě se lze dočíst, že se může jednat například o plesy a tomboly.

Škrabiš upozornil rovněž na problematicky vymezené hranice mezi výjimkami. Jako příklad uvedl prodejní automaty, pro něž zatím jako jediné finanční správa připravila zvláštní metodický pokyn. Zatímco automat na kávu by měl být z EET vyňat, samoobslužná myčka aut už nikoli. Podle jakého kritéria v takových případech postupovat však není zcela zřejmé.

Pokuta až půl milionu, ale uzavření provozovny nehrozí

Kontrolu dodržování zákona budou vykonávat finanční správa i celní správa. Sankce mohou dosáhnout až 500 tisíc korun. Oproti původní EET však nová úprava nepočítá s možností uzavření provozovny. Škrabiš připomněl, že ani při fungování první EET nebyly nejvyšší pokuty běžné. Většina uložených sankcí se podle jeho zkušeností pohybovala kolem deseti tisíc korun. Jak bude finanční správa postupovat při novém systému, ale zatím nelze předjímat.

Reklama

Reklama

Reklama

 
#