Číslo je alarmující: podle výzkumu, který nedávno vyšel v časopise Nature Communications, by do poloviny století mohlo být lesními požáry poškozeno nebo zničeno až 449 100 budov. Jinými slovy, jde o téměř trojnásobek současných ztrát – scénář, který autoři považují za pravděpodobný, pokud nebudou přijata rozhodná preventivní a adaptační opatření.
K tomu, aby plameny způsobily katastrofu, není nutné, aby dorazily až do centra města. Problém začíná tím, že se obytné budovy postupně přibližují k lesům a pozemkům, kde se oheň může šířit. Tato dynamika, poháněná globálním oteplováním a územním plánováním, které často riziko ignoruje, činí z lesních požárů stále větší hrozbu pro miliony lidí po celém světě.
Tým vedený Virginií Iglesiasovou, výzkumnicí z Coloradské univerzity v Boulderu, porovnal historické záznamy o požárech a jejich dopadech s trendy urbanizace, klimatickými prognózami a odhady hustoty osídlení. Na základě těchto údajů rekonstruovali vývoj rizika v období 1945–2023 a promítli jej do následujících desetiletí. Sama Iglesiasová důrazně varuje:
Pokud proti klimatickým změnám nic neuděláme, pokud nezměníme, kde a jak stavíme, a pokud nezapojíme všechny členy komunity do konkrétních opatření ke zmírnění dopadů a k přípravě, uvidíme, jak se riziko požárů výrazně zvýší.
Je třeba upřesnit, že tato prognóza nutně neznamená trojnásobný nárůst počtu požárů. Nebezpečí pro obydlí závisí také na umístění nových staveb, na druhu okolní vegetace, na povětrnostních podmínkách a na požární odolnosti samotných budov.
Evropa již pociťuje dopady
Nedávné evropské údaje podtrhují naléhavost tohoto varování. V roce 2025 zažila Evropská unie svou nejhorší požární sezónu od roku 2006, kdy Evropský informační systém o lesních požárech (EFFIS) začal shromažďovat údaje. Společné výzkumné středisko Evropské komise uvádí, že shořelo 1 079 538 hektarů půdy, což je téměř dvojnásobek průměru zaznamenaného v letech 2006 až 2024. Zahrneme-li všechna evropská území, Blízký východ a severní Afriku, která jsou pod dohledem tohoto systému, přesáhla spálená plocha 2,2 milionu hektarů.
Více dní příznivých pro vznik požárů, ale méně požárů
Klimatický obraz však skrývá odhalující paradox. Analýza zveřejněná v červenci 2026 v časopise Scientific Reports, která zkoumala Španělsko, Portugalsko, Francii, Itálii a Řecko v letech 1981 až 2025, došla k závěru, že počet dní s meteorologickými podmínkami příznivými pro vznik a šíření požárů se v rozsáhlých oblastech Pyrenejského poloostrova a Středomoří více než zdvojnásobil. V určitých oblastech Španělska a Francie se intenzita těchto faktorů, tj. extrémní teplo, sucho a síla větru, mezi lety 2016 a 2025 zvýšila až o 50 % ve srovnání s obdobím 1981–2010.
Navzdory tomu byl počet požárů v posledním desetiletí přibližně o 40 % nižší než průměr v uvedeném referenčním období. Odborníci, kteří studii podepsali, připisují tento rozdíl zlepšení lesního hospodaření, lepší připravenosti hasičských jednotek a rostoucímu společenskému povědomí. Závěr je jasný: klima příznivější pro vznik požárů automaticky nevede k většímu počtu vznícení, ale způsobuje, že požáry, které vzniknou, jsou obtížněji zvládnutelné a dosahují větších rozměrů.
O riziku se nerozhoduje pouze v lese
Skutečná výzva sahá mnohem dál než jen k zajištění větších prostředků k hašení plamenů. Vyžaduje to zásah na několika frontách: omezit hromadění hořlavé vegetace v okolí obydlených oblastí, přizpůsobit budovy a jejich bezprostřední okolí tak, aby lépe odolávaly ohni, omezit výstavbu v oblastech s vysokým rizikem a připravit komunity, které v nich již žijí. Jak ukazuje studie v časopise Nature Communications, budoucnost lesních požárů se nerozhoduje pouze v lese: určuje ji také každé urbanistické, politické a sociální rozhodnutí, které učiníme mimo něj.