Evropská komise představila další detaily o cestě Ukrajiny do Evropské unie. Konkrétní datum jejího vstupu ale stále neurčila. Během roku 2027 by se postupně mělo probrat sedm vyjednávacích oblastí. Z dokumentu EU zároveň vyplývá, že Moldavsko, které se o vstup do EU také pokouší, by mohlo v přístupových jednáních postupovat výrazně rychleji než Ukrajina.
Kyjev dostal další důkaz toho, že politická podpora evropského členství sama o sobě nezaručuje rychlý postup v přijetí do EU. Ukrajina požádala o vstup v únoru 2022, pouhé čtyři dny po zahájení plnohodnotné ruské invaze. Původně Zelenskyj počítal se vstupem země do EU v roce 2027.
Status kandidátské země získala Ukrajina společně s Moldavskem v červnu téhož roku a přístupová jednání oficiálně zahájila v červnu 2024. Od té doby dokončila také prověřování souladu svého zákonodárství s evropskými pravidly. Nyní se ale postup zpomalil a není jasné, kdy se skutečně bude země moci stát členem EU.
Brusel požaduje rychlejší reformy
Podle dokumentu Evropské komise musí Ukrajina „naléhavě a výrazně zrychlit tempo reforem v oblasti právního státu“. Splnění klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je podmínkou pro předběžné uzavření jednání v jednotlivých oblastech.
Brusel tak dává najevo, že další postup nebude záviset pouze na politické vůli členských států, ale především na konkrétních výsledcích ukrajinských reforem. V praxi to znamená, že Ukrajina musí prokázat, že dokáže fungovat podle evropských demokratických, právních a ekonomických standardů, nikoliv pouze deklarovat zájem o členství.
Klíčová je především reforma soudnictví, zajištění nezávislosti soudů a prokuratury a účinnější boj proti korupci. Země musí také modernizovat státní správu, posílit demokratické instituce a ochranu práv národnostních menšin. V ekonomické oblasti pak musí přizpůsobit své zákony pravidlům jednotného evropského trhu.
Sedm oblastí pro rok 2027
Evropská komise vytyčila sedm konkrétních oblastí, v nichž by Ukrajina mohla jednání předběžně uzavřít během roku 2027. V první polovině roku jde o vzdělávání a kulturu. Ve druhé části roku by měly následovat duševní vlastnictví, zaměstnanost a sociální politika, průmyslová politika, výzkum, vnější vztahy a zahraniční a bezpečnostní politika.
Jde však o plánované cíle, nikoli o záruku, že budou všechny oblasti v uvedených termínech skutečně uzavřeny. Evropská komise uznává, že jde o náročný proces, který vyžaduje čas, rozsáhlé konzultace a značné zdroje. Ukrajinskou vládu navíc zatěžuje pokračující válka, která komplikuje přijímání i praktické zavádění potřebných zákonů. Brusel proto zřídil zvláštní pracovní skupinu, která má Kyjevu s postupem pomáhat.
Moldavsko může postupovat rychleji
Pro Ukrajinu je velkou ranou i to, že Moldavsko, které o vstup zažádalo společně s ní, může podle všeho v přijetí do EU postupovat rychleji. Zatímco pro Kyjev dokument počítá s předběžným uzavřením jednání v sedmi oblastech, Moldavsko by mohlo ve stejném období pokročit ve více než dvaceti.
Ukrajina má v současnosti otevřené čtyři ze šesti tematických vyjednávacích klastrů. Evropská komise podle dokumentu považuje podmínky pro otevření zbývajících dvou za splněné a chce, aby se jednání rozběhla ještě do konce roku 2026. Zda k tomu dojde, není jisté, záleží na rozhodnutí členských států EU.
Neurčení termínu vstupu souvisí také s otázkami, které vyvolává přijetí země stále zapojené do války. Pravidla EU takovou možnost výslovně nezakazují, členství Ukrajiny by ale přineslo složité bezpečnostní a územní otázky i povinnosti spojené se vzájemnou pomocí mezi členskými státy.
Evropská komise označuje nový dokument za průběžný. Lze ho upravovat podle skutečného tempa reforem. Pokud Ukrajina splní požadavky rychleji, může se posunout i v dalších oblastech dříve, než se nyní očekává. Zatím však Brusel žádný závazný termín členství nestanovil. Kyjev tak musí pokračovat v reformách bez jistoty, kdy se jeho evropská integrace promění v plnohodnotné členství.