Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje, aby Evropa obnovila nákupy ruského zemního plynu ve větším rozsahu. Má jít o součást širšího plánu na ukončení války na Ukrajině. Návrh ale vyvolal nesouhlas evropských představitelů, kteří se po ruské invazi snaží závislost na ruských energiích omezit.
S návrhem podle informací amerického deníku The New York Times přišli Trumpovi zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner během jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Téma údajně otevřeli také při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě minulý měsíc.
Americká strana argumentuje, že obnovení energetických obchodů by mohlo Moskvě nabídnout ekonomickou motivaci k ukončení války a Ukrajině přinést příjmy z tranzitu plynu.
Washington jedná, Ukrajině se to nelíbí
Součástí případné mírové dohody by podle médií mohlo být obnovení provozu plynovodů, kterými dříve proudil ruský zemní plyn přes Ukrajinu do evropských zemí. Američtí vyjednavači představili tuto možnost jako jeden z ekonomických nástrojů, které by mohly přispět k dohodě s Moskvou. Zatím však nejde o schválenou dohodu ani o potvrzený plán na obnovení dodávek.
Návrh představuje výrazný obrat oproti dosavadní americké politice, která podporovala evropské úsilí o omezení závislosti na ruských energetických surovinách. Po zahájení rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 evropské státy hledaly alternativní dodavatele a rozšiřovaly dovoz zkapalněného zemního plynu, mimo jiné ze Spojených států.
Návrat k větším nákupům z Ruska by proto mohl znovu otevřít otázku, zda se Evropa nestane zranitelnější vůči případnému politickému vydírání prostřednictvím dodávek energií. Hlavní výzkumná pracovnice evropského programu Chatham House Armida van Rij upozorňuje, že přetrvávající závislost EU na ruském plynu může ohrozit její zahraničněpolitické cíle.
Americká administrativa návrh obhajuje nutností nabídnout ekonomické pobídky oběma stranám konfliktu. Bílý dům uvedl, že Spojené státy spolupracují s Ukrajinou a evropskými partnery na komplexním mírovém plánu, který počítá s ekonomickými výhodami pro Rusko i Ukrajinu.
„Naším cílem není pouze zastavit boje, ale vytvořit podmínky pro trvalý mír, hospodářskou obnovu a větší stabilitu v celém regionu,“ stojí v prohlášení USA.
Evropa se obává návratu k energetické závislosti
Evropští představitelé, kteří se jednání účastnili, reagovali na americký návrh negativně. Obávají se, že obnovení dovozu ruského plynu by zmařilo roky úsilí o snížení energetické závislosti na Moskvě. Kritici zároveň upozorňují, že příjmy z prodeje plynu by Rusku poskytly další finanční prostředky v době, kdy pokračuje ve válce proti Ukrajině. Trumpův plán podle nich nedává žádný smysl.
Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropy přes své území v lednu 2025 po vypršení příslušné tranzitní dohody. Tím přišla o významný zdroj příjmů, zatímco Rusko ztratilo jednu z cest pro dodávky na evropský trh. Obnovení tranzitu by Kyjevu mohlo přinést poplatky za přepravu, zároveň by ale znovu umožnilo Moskvě vydělávat na prodeji suroviny evropským zákazníkům.
Trumpova administrativa podniká i další kroky ke zmírnění ekonomického tlaku na Moskvu. Spojené státy již povolily některé operace s ruskou naftou a prezident Trump následně podepsal výjimky z části nových sankčních opatření. O tom, že USA tyto kroky podnikly, se navíc Ukrajina dozvěděla až na poslední chvíli. Důvěra mezi Washingtonem a Kyjevem je tedy velmi křehká.
Naopak ruský představitel Kirill Dmitrijev rozhodnutí Washingtonu uvítal a označil je za historický moment. Zda se podobný přístup promítne i do evropské energetické politiky, však zůstává nejasné. Evropské vlády by musely s případným návratem ruského plynu samy souhlasit, což prozatím působí jako nereálná možnost.