České firmy se připravují na možnost, že po skončení války na Ukrajině část ukrajinských pracovníků z Česka odejde. Podle účastníků konference Právo a trh práce by jejich návrat do vlasti nebo přesun do dalších evropských zemí mohl pro některé zaměstnavatele znamenat problém s nedostatkem pracovní síly. Zároveň se diskutovalo o nelegálním zaměstnávání cizinců a možnostech, jak lépe využívat data při kontrolách zaměstnavatelů.
Na riziko upozornili účastníci konference Právo a trh práce, kterou 22. září 2026 v Praze pořádaly Česká justice a Ekonomický deník. Konference se věnovala mimo jiné zaměstnávání zahraničních pracovníků, migraci a situaci na českém trhu práce.
Podle údajů prezentovaných na konferenci zaměstnává zahraniční pracovníky přibližně každá sedmá firma v Česku, přičemž Ukrajinci tvoří zhruba tři čtvrtiny zahraničních pracovníků.
Firmy se obávají nedostatku pracovníků
„Česká ekonomika nemůže fungovat bez cizinců,“ uvedla na konferenci Gabriela Hrbáčková, viceprezidentka Asociace malých a středních podniků a živnostníků a ředitelka personální agentury Hofmann Wizard.
Podle Hrbáčkové pracují Ukrajinci také na pozicích, o které podle její zkušenosti čeští zaměstnanci nemají dostatečný zájem. Právě jejich případný odchod by proto podle ní mohl některým firmám způsobit problémy.
Nejde však o jistou předpověď ekonomického propadu. Účastníci konference hovořili o riziku a možném scénáři, který by mohl nastat po skončení války a případném postupném ukončení dočasné ochrany.
Část pracovníků se může vrátit, jiní zamíří na Západ
Na možnost odchodu ukrajinských pracovníků upozornil také Vlastimil Václavík, poradce ministra práce a sociálních věcí pro oblast migrace a trhu práce.
Podle něj nemusí všichni Ukrajinci, kteří by po skončení války opustili Česko, zamířit zpět na Ukrajinu. Část z nich by podle jeho odhadu mohla využít zkušeností a kontaktů, které získala během pobytu v České republice nebo v dalších evropských zemích.
„Německo, Francie a další země mají ukrajinské zaměstnance, mají s nimi zkušenost, a proto se dá předpokládat, že jakmile se trh práce vrátí do normálních kolejí, další Ukrajinci budou práci hledat u známých a kamarádů, kteří se dobře etablovali v západních zemích,“ uvedl Václavík.
Případný odchod části ukrajinských pracovníků by tak nemusel znamenat pouze jejich návrat do vlasti, ale také přesun do jiných evropských států.
Současná situace přitom neznamená, že by dočasná ochrana automaticky skončila bezprostředně po skončení války. Evropská unie ji prodloužila do března 2028. Další vývoj proto bude záviset také na rozhodnutích Evropské unie a situaci na Ukrajině.
Nábor pracovníků ze zemí mimo EU je složitější
Jedním z témat konference byly také podmínky pro zaměstnávání občanů zemí mimo Evropskou unii. Nábor takových pracovníků je administrativně náročnější než zaměstnávání lidí, kteří mají k českému trhu práce volnější přístup.
Václavík upozornil, že zdlouhavé administrativní postupy mohou být pro firmy problémem v situaci, kdy potřebují zaměstnance získat rychle.
Podle něj pak vzniká tlak na zaměstnavatele, kteří hledají alternativní způsoby, jak pracovníky získat. Některá taková řešení se podle účastníků konference mohou dostat na hranici zákona, nebo za ni.
Problémem je zastřené zaměstnávání
Diskuse se týkala také takzvaného zastřeného zprostředkování zaměstnání. Jde o situaci, kdy je skutečné agenturní zaměstnávání formálně maskováno například jako poskytování služeb nebo jako smlouva o dílo.
Státní úřad inspekce práce tento způsob označuje za jednu z forem nelegálního zaměstnávání a dlouhodobě se na jeho odhalování zaměřuje.
Advokátka Markéta Tkadlecová z kanceláře Bříza & Trubač na konferenci upozornila na zranitelnost části zahraničních pracovníků. Problémem může být například jazyková bariéra a nedostatečná znalost českého právního systému.
Podle ní mohou některé agentury této situace využívat a nabízet pracovníkům současně pomoc s hledáním zaměstnání i s vyřizováním zaměstnaneckých karet, víz nebo pobytových oprávnění.
Hrbáčková na konferenci popsala také případy, kdy se podle ní zaměstnavatelé snaží administrativně vykázat pracovníky pod jinou činností. Jako příklad uvedla převedení velkého počtu zaměstnanců v evidenci na práci při vyskladňování palet, aby při případné kontrole nebyl patrný skutečný způsob jejich zaměstnávání.
Jde o příklad uvedený účastnicí konference, nikoli o statistický údaj o rozsahu tohoto jednání.
Jednotné hlášení má umožnit lepší kontrolu
Jedním z nástrojů, který má kontrolním orgánům usnadnit odhalování nesrovnalostí, je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ).
Systém umožňuje soustředit údaje, které zaměstnavatelé dříve předávali různým institucím samostatně. Pro kontrolní orgány tak vzniká možnost pracovat s větším množstvím propojených údajů.
Podle Hrbáčkové může právě lepší propojení dat pomoci při vytipování zaměstnavatelů, u nichž existují podezřelé rozdíly.
JMHZ samo o sobě neznamená automatické odhalení nelegálního zaměstnávání. Může však kontrolním orgánům poskytnout podrobnější podklady pro cílené kontroly.
Jeroným Dekan z ministerského odboru podpory zaměstnanosti a inspekce práce na konferenci uvedl, že omezené kontrolní kapacity vyžadují jejich co nejefektivnější využití. Podle něj mohou přesněji zaměřené kontroly přinášet lepší výsledky v odhalování zastřeného zaměstnávání.
Některé nelegální praktiky mohou mít závažné následky
Václavík upozornil také na případy zprostředkovatelů, kteří podle něj počítají s tím, že případnou pokutu jednoduše zaplatí a následně svou činnost přesunou na jinou společnost.
Podle něj jde o jednu z podob šedé ekonomiky. V některých případech mohou být praktiky vůči zahraničním pracovníkům natolik závažné, že se mohou dostat až do oblasti trestné činnosti.
Václavík v této souvislosti zmínil také trestný čin obchodování s lidmi. Neznamená to však, že by zastřené zaměstnávání samo o sobě bylo automaticky obchodováním s lidmi. Konkrétní právní kvalifikace vždy závisí na okolnostech jednotlivého případu.
Stát připravuje další změny
Podle Václavíka by měla situaci v budoucnu zjednodušit také digitalizace některých postupů při pobytu cizinců a změny zákona o pobytu cizinců. V optimistickém scénáři, který na konferenci zmínil, by se některé změny mohly projevit kolem roku 2029.
České firmy tak vedle současného nedostatku pracovníků řeší také otázku, jak si udržet zahraniční zaměstnance a současně zajistit legální a efektivní systém jejich náboru. Případný konec války na Ukrajině může tuto otázku ještě zvýraznit, její konkrétní dopady na český pracovní trh ale budou záviset na dalším vývoji války, evropské migrační politiky i situace na Ukrajině.