Vláda navrhuje od 1. ledna 2027 změnit výpočet podpory v nezaměstnanosti. Úvodní sazba by se snížila z 80 na 65 procent předchozího čistého výdělku, podpora při rekvalifikaci by klesla z 80 na 60 procent a maximální výše podpory by se odvozovala od 0,6násobku průměrné mzdy místo současného 0,8násobku. Návrh zatím není schválený, takže se podle něj nyní podpora nevyplácí.
Při čistém měsíčním výdělku 30 000 korun by člověk v prvních dvou měsících nezaměstnanosti dostával podle návrhu 19 500 korun místo současných 24 000 korun. Rozdíl by činil 4 500 korun měsíčně. Jde o modelový příklad bez uplatnění maximálního limitu podpory.
Návrh počítá s nižší podporou
Změna je součástí širší novely zákoníku práce, která upravuje také některé otázky platformové práce a rovného odměňování mužů a žen. Vláda návrh schválila 31. srpna 2026 a do Poslanecké sněmovny jej předložila jako sněmovní tisk 300.
První čtení proběhlo 20. října 2026. Návrh byl následně přikázán výborům k dalšímu projednání. K 22. říjnu 2026 tedy legislativní proces pokračoval a výsledná podoba změn nebyla definitivní.
Podle návrhu by se podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících vyplácela ve výši 65 procent předchozího čistého výdělku. V další části podpůrčí doby by činila 50 procent a ve zbývajícím období 45 procent. V současnosti platí sazby 80, 50 a 40 procent.
Změnit by se měl také maximální limit podpory. Zatímco nyní odpovídá 0,8násobku průměrné mzdy, návrh počítá s jeho snížením na 0,6násobek. Konkrétní maximální částka pro rok 2027 se bude odvíjet od příslušné průměrné mzdy. Částky vypočtené z údajů pro rok 2026 proto slouží pouze k porovnání dopadů navrhované změny.
Délka podpůrčí doby má zůstat zachována. Podle věku uchazeče činí pět, osm nebo jedenáct měsíců.
Kolik by lidé dostali při čistém výdělku 30 tisíc korun
Dopad návrhu se liší podle věku uchazeče a délky podpůrčí doby. Následující modelové výpočty vycházejí z čistého měsíčního výdělku 30 000 korun. Předpokládají, že se neuplatní maximální limit podpory a že se navrhované sazby nezmění.
U uchazeče do 52 let by podpora za celých pět měsíců podle současných pravidel dosáhla 90 000 korun. Podle návrhu by činila 82 500 korun. Celkový rozdíl by byl 7 500 korun.
U lidí ve věku nad 52 do 57 let by při osmiměsíční podpůrčí době současný výpočet znamenal celkem 141 000 korun. Podle navrhovaných sazeb by šlo o 123 000 korun, tedy o 18 000 korun méně.
U uchazečů starších 57 let by při jedenáctiměsíční podpůrčí době činila celková podpora podle současných sazeb 177 000 korun. Podle návrhu by dosáhla 163 500 korun. Rozdíl by byl 13 500 korun.
| Věk uchazeče | Délka podpory | Podle současných sazeb | Podle návrhu | Rozdíl |
|---|---|---|---|---|
| Do 52 let | 5 měsíců | 90 000 Kč | 82 500 Kč | −7 500 Kč |
| Nad 52 do 57 let | 8 měsíců | 141 000 Kč | 123 000 Kč | −18 000 Kč |
| Nad 57 let | 11 měsíců | 177 000 Kč | 163 500 Kč | −13 500 Kč |
Vyšší sazba na začátku nezaměstnanosti by podle návrhu platila pouze první dva měsíce bez ohledu na věk. Lidé, kteří mají podle současných pravidel delší období vyšší podpory, by tak v úvodu nezaměstnanosti dostávali nižší částky.
Nižší strop by zasáhl především lidi s vyššími výdělky
Změna maximální výše podpory by se nejvýrazněji projevila u lidí s vyšším předchozím výdělkem. Pro názornost lze použít čistý měsíční výdělek 50 000 korun a hodnoty platné pro výpočet v roce 2026.
Současný maximální limit podpory činí 38 537 korun měsíčně. Pokud by se použil navrhovaný násobek 0,6 při stejné základní hodnotě, vyšel by limit přibližně na 28 903 korun. Nejde však o potvrzený strop pro rok 2027, ale o srovnávací výpočet podle hodnot roku 2026.
U uchazeče do 52 let s čistým výdělkem 50 000 korun by podpora za pět měsíců podle současných pravidel v tomto modelu činila 147 074 korun. Při použití navrhovaných sazeb a modelového nižšího stropu by šlo o 130 306 korun. Rozdíl by dosáhl 16 768 korun.
Skutečný limit pro rok 2027 bude znám až podle příslušné průměrné mzdy. Bez její definitivní hodnoty nelze uvádět modelovou částku jako skutečný budoucí strop.
Nižší podpora také při rekvalifikaci
Návrh počítá se snížením podpory při rekvalifikaci z 80 na 60 procent předchozího čistého výdělku. Změnit se mají také pravidla pro případy, kdy uchazeč nemůže předchozí výdělek doložit.
V těchto případech se podpora odvozuje od průměrné mzdy. Pro srovnání při hodnotách roku 2026 by snížení z 0,4násobku na 0,25násobek průměrné mzdy znamenalo pokles z 19 269 korun přibližně na 12 043 korun měsíčně. Také tyto částky jsou pouze modelové a nepředstavují potvrzené hodnoty pro rok 2027.
Ministerstvo práce a sociálních věcí změnu zdůvodňuje mimo jiné snahou motivovat nezaměstnané k rychlejšímu návratu na pracovní trh. Podle předložených podkladů by navrhovaná úprava měla přinést úspory přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně.
Co bude s žádostmi podanými na přelomu roku
Důležitou součástí návrhu jsou přechodná ustanovení. Podle nich by se řízení o podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, která nebudou pravomocně skončena před účinností novely, dokončila podle dosavadního znění zákona.
Přesný dopad přechodných pravidel je třeba posuzovat podle jejich konečného znění a konkrétní situace uchazeče. Nelze proto bez dalšího tvrdit, že ve všech případech rozhoduje výhradně den podání žádosti nebo že každý, kdo podporu již pobírá, má automaticky zaručenou stejnou výši až do konce podpůrčí doby.
Pokud by novela nabyla účinnosti 1. ledna 2027 v navržené podobě, žádosti podávané od tohoto data by se měly posuzovat podle nových pravidel. U řízení, která budou v té době stále probíhat, bude rozhodující příslušné přechodné ustanovení.
Návrh mohou poslanci ještě změnit
Proti plánovanému snížení podpory vystoupili někteří poslanci. Olga Richterová a další poslanci předložili pozměňovací návrh, který má příslušné části novely vypustit a zachovat dosavadní sazby podpory i současný násobek pro výpočet její maximální výše.
O konečné podobě změn rozhodne až další projednávání v Poslanecké sněmovně a následné legislativní kroky. Návrh musí projít celým legislativním procesem a být vyhlášen ve Sbírce zákonů, aby se mohl stát platným právním předpisem.
Novela obsahuje také další změny v oblasti zaměstnanosti. Týkají se mimo jiné povinností uchazečů o zaměstnání, předávání informací o dočasné pracovní neschopnosti a pravidel odměňování ve veřejné sféře.
Pro lidi, kteří mohou přijít o práci na přelomu let 2026 a 2027, je proto důležité sledovat další vývoj návrhu. Dokud nebude legislativní proces dokončen, platí současná pravidla podpory v nezaměstnanosti a rekvalifikace.