Boj o technologickou nadvládu mezi Washingtonem a Pekingem se právě přesunul do jazykové roviny. Prostřednictvím výkonného nařízení č. 14434 nařídil Donald Trump všem federálním ministerstvům a agenturám nahradit výraz „umělá inteligence“ a jeho zkratku „AI“ novým termínem: „superinteligence“, zkráceně „SI“.
Tato změna se musí uplatňovat v oficiální komunikaci, na webových stránkách, ve zprávách a ve všech dokumentech, které nemají legislativní charakter.
Co vlastně superinteligence znamená?
Ve vědecké komunitě je pojem superinteligence vyhrazen pro hypotetickou formu umělé inteligence, která je schopna v prakticky jakémkoli kognitivním úkolu výrazně překonat člověka. Systém, který píše texty, generuje obrázky nebo zpracovává obrovské objemy dat, může být mimořádně výkonný, ale to z něj automaticky nedělá superinteligenci v tom smyslu, jak ji definuje akademická obec. Trump však tomuto pojmu dává mnohem širší význam. „Když řeknete umělá inteligence, je to umělé,“ argumentoval prezident. „Tohle je extrémní inteligence. Je to nadřazená inteligence.“ A zakončil větou, která odhaluje geopolitický rozměr tohoto gesta: „Kdo získá superinteligenci, ten vyhrává.“
Nový název, dosud neexistující definice
Tento výkonný příkaz skrývá pozoruhodný paradox. V současné době nemá pojem „superinteligence“ vlastní definici: právní text odkazuje na definici umělé inteligence, která již platí v americké legislativě, a stanoví, že zůstane v platnosti, dokud nebude schválena jiná. Prezidentský poradce pro vědu a technologii má 60 dní na to, aby navrhl tuto novou federální definici „superinteligence“. Jinými slovy, nejprve se změnil název a teprve poté se rozhodne, co balíček vlastně obsahuje.
Bílý dům tento postup zdůvodňuje technologickým argumentem: současné systémy se již neomezují pouze na napodobování či automatizaci lidských schopností, ale rozšiřují kreativitu a otevírají dveře k úkolům, které byly dříve považovány za nemožné. Výraz „umělá inteligence“, tvrdí, již nestačí k popisu nové technologické hranice.
Čína, všudypřítomný rival
Ačkoli oficiální rétorika hovoří o pokroku a ambicích, skutečná motivace má zřejmě jméno a příjmení: soutěž s Čínou. Sám Trump to bez obalu přiznal, když prohlásil, že v technologickém závodě „není nikdo na třetím místě. Vše se odehrává mezi námi a Čínou“. Rovněž vyloučil jakoukoli možnost společného vývoje s Pekingem, neboť se domnívá, že by Washington nakonec předal znalosti strategického významu.
Diplomatický kontext tuto interpretaci potvrzuje. Během nedávné návštěvy Si Ťin-pchinga v americkém hlavním městě Trump již předem naznačil, že superinteligence bude patřit mezi hlavní témata rozhovorů. Krátce nato se obě země dohodly na zahájení bilaterálního dialogu o rizicích a přínosech této technologie, jakož i na zřízení komunikačního kanálu pro řešení incidentů s ní souvisejících. Prezident na svých sociálních sítích napsal: „Stejně jako téměř celý svět se (Si) zdál upřednostňovat označení (nesprávně a nepřesně pojmenované) umělé inteligence mnohem přesnější a významnější název: SUPERINTELIGENCE.“
Peking respektuje, ale nesdílí tento názor
Čínská verze událostí se značně liší. Ministerstvo zahraničních věcí v Pekingu vydalo prohlášení, v němž upřesnilo, že „čínská strana přikládá význam postoji americké strany a respektuje formulaci, kterou tato strana použila“. V běžné řeči to znamená: Čína v podstatě řekla, že rozhodnutí respektuje, ale neztotožňuje se s ním.
A údaje podporují jistou opatrnost vůči Trumpovu triumfalismu, který tvrdí, že Spojené státy „s velkým náskokem vedou“ před Čínou. Podle indexu umělé inteligence sestaveného Stanfordskou univerzitou činí náskok Spojených států v modelech umělé inteligence pouhých 2,7 %, zatímco Čína vede statistiky v počtu vědeckých publikací, citací, počtu udělených patentů a instalací průmyslových robotů.
Ovládnout narativ, aby se vyhrál závod
Právě v tom pravděpodobně spočívá klíč k tomuto přejmenování. Slovo „umělá“ evokuje napodobování, nahrazení nebo dokonce faleš. „Superinteligence“ naopak vyzařuje nadřazenost, moc a budoucnost. Předefinováním hranic toho, co se dosud nazývalo AI, usiluje Trumpova administrativa o to, aby poskytla větší manévrovací prostor těm, kteří chtějí v technologickém závodě postupovat bez omezení. Tento krok připomíná gesto prezidenta, který přejmenoval Mexický záliv na „Záliv Ameriky“: zřejmou snahu prosadit vlastní slovník a zajistit, aby Spojené státy, alespoň v narativu, nikdy nezůstaly na druhém místě.