Startup SWARM Biotactics přeměňuje živé šváby na průzkumné agenty řízené umělou inteligencí, přetrvávají však pochybnosti ohledně skutečné autonomie systému a etických dopadů.
Společnost se sídlem v Německu se rozhodla spojit biologii a robotiku způsobem, který jako by vypadl ze sci-fi: umisťuje miniaturní elektronická zařízení na živé šváby, aby z nich vytvořila sledovací nástroje schopné proniknout do prostorů, kde by žádný konvenční dron nemohl operovat. Společnost SWARM Biotactics, založená v roce 2024, kombinuje přirozenou obratnost hmyzu se senzory, kamerami a šifrovanými komunikačními systémy poháněnými umělou inteligencí.
13 milionů eur na přechod z laboratoře do terénu
Společnost v červnu 2025 oznámila kolo financování ve výši 10 milionů eur, čímž se celkový získaný kapitál zvýšil na 13 milionů eur. Podle vlastního prohlášení budou tyto prostředky určeny na spuštění provozních pilotních projektů a na rozšíření výroby jak elektronických batohů, tak neuronálních rozhraní, tedy konektorů, které umožňují vysílat signály přímo do nervového systému hmyzu a řídit tak jeho pohyb.
Jak funguje kybernetický šváb
Každé zařízení obsahuje moduly pro neuronální stimulaci, které ovlivňují pohyb zvířete. Stefan Wilhelm, generální ředitel společnosti SWARM, vysvětluje, že hmyz lze ovládat jednotlivě nebo ho nasadit v rojích, které fungují autonomně. Mezi senzory určené ke sběru informací z okolí patří kamery a umělá inteligence se stará o správu a koordinaci dat shromážděných více jednotkami současně.
Kromě sledování nabízí společnost svou technologii pro aplikace v oblasti obrany a bezpečnosti a navrhuje i civilní využití, jako je například pátrání po přeživších v zřícených budovách. Výhodou jsou malé rozměry a pohyblivost švábů, díky nimž se dostanou do štěrbin a trhlin, kam se roboti ani tradiční záchranné týmy nedostanou. Společnost SWARM ujišťuje, že systém již prošel terénními testy, ačkoli nezveřejnila, jak dlouho lze během skutečné mise udržet efektivní kontrolu nad systémem.
Problém habituace a limity autonomie
Jednou z nejvýznamnějších technických výzev pro tyto bioroboty je habituace: při opakování elektrických podnětů má hmyz tendenci reagovat s postupně klesající intenzitou. Výzkumníci jako Rui Li a jeho spolupracovníci se touto překážkou zabývali v práci publikované v časopise Soft Robotics, kde se jim podařilo udržet kontrolu nad švábem po dobu 3 hodin díky algoritmu, který upravoval stimulaci a vkládal signály k opětovné aktivaci.
Je třeba zdůraznit, že tento výsledek pochází z konkrétního akademického experimentu a nemusí nutně odrážet autonomii systému vyvinutého společností SWARM. Bylo by předčasné extrapolovat jej na skutečnou špionážní nebo záchrannou operaci.
Cítí švábi bolest?
Etický rozměr těchto projektů nadále vyvolává kontroverze. Vědecký přehled, který vypracovala Matilda Gibbonsová a její spolupracovníci, shromáždil pádné důkazy podporující vnímání bolesti u dospělých švábů. Odborníci však upozorňují, že ve výzkumu stále existují významné mezery, a proto nelze vyloučit, že tento hmyz trpí.