Skupina senátorů vedená Tomášem Goláněm z ODS požádala Ústavní soud o zrušení zákona, který vládě umožňuje regulovat maximální ceny pohonných hmot. Podle navrhovatelů dává právní úprava kabinetu příliš široké pravomoci a nedostatečně chrání menší provozovatele čerpacích stanic. O tom, zda zákon odporuje ústavnímu pořádku, zatím rozhodnuto nebylo.
Ústavní soud návrh obdržel 5. října 2026 a eviduje jej pod spisovou značkou Pl. ÚS 23/26. Senátoři nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností zasahovat do cen pohonných hmot. Jejich námitky směřují především k rozsahu pravomocí vlády a k možným dopadům regulace na podnikatele.
Co zákon vládě umožňuje
Zákon č. 63/2026 Sb. upravuje pravomoc vlády regulovat ceny pohonných hmot na českém trhu v případě mimořádné tržní situace nebo jejích důsledků. Vláda může vydat cenový výměr na dobu nejvýše 12 měsíců. Pokud zákonné důvody nadále trvají, může regulaci zavést opakovaně.
Právě rozsah této pravomoci považují senátoři za problematický. Podle návrhu zákon nestanovuje dostatečné pojistky, které by zabránily fakticky likvidačním dopadům cenové regulace pro některé podnikatele.
Související článek
Menší čerpací stanice mohou být zranitelnější
Podle navrhovatelů mají velké společnosti oproti menším prodejcům výhodu díky vyššímu obratu, efektivnější logistice a silnější vyjednávací pozici vůči dodavatelům.
Jednotně stanovený cenový strop by podle senátorů mohl některé menší čerpací stanice přimět k dlouhodobě ztrátovému prodeji. V krajním případě by pro ně regulace mohla znamenat, že nebudou schopny dále podnikat.
Jde však o argumentaci navrhovatelů, nikoli o prokázaný důsledek zákona. Z dostupných informací nelze dovodit, že by regulace už nyní způsobovala plošný konec malých čerpacích stanic.
Senátoři upozorňují na ústavní práva
Návrh se odvolává také na dřívější judikaturu Ústavního soudu týkající se cenové regulace a svobody podnikání. Podle senátorů musí právní úprava respektovat podstatu tohoto práva a zohledňovat možnost podnikatelů pokrýt náklady.
Další námitka se týká soudní ochrany. Navrhovatelé upozorňují, že cenový výměr vydaný vládou nelze přímo napadnout u správního soudu. Podle jejich názoru mimořádná situace sama o sobě neospravedlňuje omezení práva na účinnou soudní ochranu.
Senátoři kritizují také neurčitost zákona a možnost opakovaného zavádění cenové regulace. V návrhu poukazují na to, že právní úprava podle nich nestanovuje dostatečně přísné podmínky pro opakování zásahu ani celkovou pevnou časovou hranici jeho trvání. Výhrady mají rovněž k postupu, kterým byl zákon přijat.
Kdo bude o návrhu rozhodovat
Návrh byl přidělen ústavnímu soudci Jiřímu Přibáňovi, který je soudcem zpravodajem. Připraví podklady pro rozhodnutí, konečný nález ale přijme plénum Ústavního soudu, tedy všech 15 soudců a soudkyň.
Senátoři požádali o přednostní projednání věci. Samotné podání návrhu však neznamená, že soud zákon zruší nebo že se jeho platnost automaticky pozastaví.
Cenové stropy zůstávají v platnosti
Zákon je nadále účinný a vláda podle něj může stanovovat maximální ceny vybraných pohonných hmot. Pravidla regulace pro říjen 2026 stanovuje nařízení vlády č. 172/2026 Sb. Konkrétní maximální ceny pro jednotlivé dny zveřejňuje Ministerstvo financí v cenových věstnících.
Regulace se vztahuje na zákonem a nařízením vymezené druhy benzinu a nafty. Nelze proto obecně tvrdit, že všechna prémiová paliva jsou z cenových stropů automaticky vyňata. Nařízení za stanovených podmínek zahrnuje také nejlevnější aditivovaný benzin či naftu, a to dokonce i u čerpací stanice, která běžné palivo daného druhu obvykle neprodává.
O dalším osudu zákona rozhodne Ústavní soud. Do té doby zůstávají cenové stropy v platnosti a obavy menších provozovatelů představují jednu z hlavních otázek, které mají soudci posoudit.