Hackeři si v minulých dnech vybrali pro své útoky obchody a supermarkety. Hromada potravinového zboží tak skončila v kontejnerech jako odpad. Celou věcí se zabývá Evropská komise a podniká kroky, které by měly takovým útokům zabránit.
Hackeři útočili na chladicí zařízení
Hackeři zaútočili na chladicí zařízení v supermarketech po celé Evropě, podobně jako k tomu došlo 12. října ve Francii. Závažné problémy, kdy chladicí a mrazicí pulty dosahovaly teplot až 50 stupňů Celsia, hlásili především velcí obchodníci v Belgii, Švédsku, Lucembursku, Estonsku, Nizozemsku a Irsku.
K problémům docházelo v noci, takže jim nešlo nijak zabránit. Ráno tak nezbývalo prodejcům nic jiného než znehodnocené potraviny dát do odpadu a zařízení nastavit na požadované teploty.
Vyprazdňujeme mrazáky, nemůžeme s tím nic dělat,
komentoval dnes ráno Dennis Vidal, manažer jednoho z obchodů v jižním Švédsku postiženého problémem.
Začínají se znovu ochlazovat, ale všechno je už zničené,
zdůraznil pro veřejnoprávní televizní stanici SVT.
Vzhledem k rozsahu škod existují obavy, že po celé Evropě se promrhají tuny potravin. V Belgii maloobchodníci jako Delhaize, Carrefour, Intermarché a Spar hlásili „kybernetické incidenty“ v desítkách obchodů ve Flandrech i ve Valonsku. Hackeři na dálku aktivovali režim odmrazování, což způsobilo, že teploty v chladničkách a mrazničkách vzrostly nad povolené limity.
Evropská komise varuje před dalšími útoky
Národní úřady pro kybernetickou bezpečnost v napadených zemích vydaly varování, v němž naléhavě vyzývají provozovatele velkoobchodu a prodejce průmyslového chlazení, aby přijali bezpečnostní opatření, která již byla doporučena po kybernetických incidentech v řadě supermarketů ve Francii. Belgické centrum pro kybernetickou bezpečnost (CCB) vyjádřilo znepokojení nad nárůstem počtu incidentů, zejména v důsledku cíleného využívání umělé inteligence (AI), což je trend, který se v posledních šesti měsících zrychlil.
Tyto incidenty ukazují, že kybernetické útoky mohou narušit služby, ovlivnit podniky a přímo ovlivnit každodenní život občanů,
uvedl mluvčí Evropské komise Thomas Regnier během tiskové konference 3. listopadu.
Na této konferenci nepadla žádná obvinění a vše se začalo v jednotlivých zemích prošetřovat. Napadená zařízení byla staršího typu, a proto obchody a prodejci chladicí techniky dostali doporučení aktualizovat ovládání zařízení a co nejdříve se vybavit moderní technikou, která je lépe chráněná.
Hackeři se chlubí dosahem svých útoků
Mezitím se k útoku přihlásily prostřednictvím sociálních sítí dvě proruské hackerské skupiny, Noname057(16) a Z-Pentest. Hackeři uvedli, že nepotřebovali malware, jednoduše zneužili vestavěné systémy. Pochlubili se také tím, že jejich dosah sahá i k systémům zásobování vodou, do elektráren, průmyslových závodů a skladů potravin. V příspěvku se dále uvádělo, že se ukázala „skutečná úroveň západní digitální vyspělosti“.
To, že je třeba brát výhrůžky vážně, se potvrdilo, když se zatím neidentifikovaná hackerská skupina pokusila proniknout do systémů pro vzdálené ovládání chladicích zařízení ve třech skladech francouzské Národní krevní služby (EFS – Établissement français du sang). Cílem útoku bylo opět zahřát skladovací prostory na extrémně vysoké teploty.
Zásoby přitom nebyly obyčejným biologickým materiálem. V chladicích zařízeních se nacházely vaky s krevní plazmou určenou pro pacienty, kteří potřebují transfuzi, i důležitá plazma používaná při výrobě léků.
V tomto případě byl však útok včas odhalen. Zásadní roli sehrály monitorovací a poplachové systémy. Ty zaznamenaly neobvyklé změny v nastavení a zaměstnanci mohli okamžitě zasáhnout. Plazma byla přemístěna nebo zabezpečena v jiných prostorách.
Zločinecké gangy, nebo hybridní válka?
Tato otázka koluje při analýze toho, co se v Evropě děje. Trefné je i označení: „Nenápadná“ válka, ale s potenciálně ničivými následky.
Kybernetická bezpečnost je základní součástí našich životů. Jak Mark Leonard vysvětluje ve své knize Věk nemíru:
Globální propojení, obchod, finance, internet a migrace nevedly k univerzální harmonii, ale byly zneužity k vytvoření hraničního stavu mezi otevřenou válkou a skutečným mírem.