Rusko se podle nejvyššího velitele spojeneckých sil NATO v Evropě Alexuse Grynkewiche snaží oslabit odhodlání evropských zemí podporovat Ukrajinu. Odpovědí na ruské sabotáže, kyberútoky a další formy hybridní války má být nejen důraznější reakce spojenců, ale také další vojenská pomoc Kyjevu. Nejde jen o to, co dokáže Rusko vojensky. V současné chvíli svými hrozbami také výrazně ohrožuje morálku Ukrajiny i mnoha zemí NATO.
Grynkewich velí také americkým silám v Evropě. Jakožto zkušený vojenský znalec na bezpečnostním fóru ve Varšavě upozornil, že Moskva využívá různé formy nátlaku k rozdělování západních spojenců. Pokud se jí podaří oslabit jejich jednotu a přimět je omezit pomoc Ukrajině, může tím získat strategickou výhodu.
Putin chce zlomit vůli evropských spojenců
Ruská strategie nespočívá pouze v bojích na ukrajinském území. Už dříve odborníci upozornili, že zahrnuje také sabotážní operace, kybernetické útoky, žhářství a narušování vzdušného prostoru zemí NATO. Cílem těchto aktivit je vyvolávat nejistotu a postupně oslabovat ochotu evropských států pokračovat v podpoře Kyjeva.
K situaci se před časem vyjádřili mimo jiné analytici z CSIS.
Cílem ruské strategie je pravděpodobně přimět evropské vlády a společnosti, aby přestaly pomáhat Kyjevu, zasévat strach, rozdělovat společnost a oslabovat veřejnou podporu válce na Ukrajině.
Alexus Grynkewich koncem září vyzval evropské vlády, aby otevřeně označovaly Rusko za původce destabilizačních incidentů, pokud pro to mají důkazy. „Veřejné připsání odpovědnosti dá státním aktérům najevo, že víme, co dělají, a zvýší to pro ně náklady,“ vysvětlil. Veřejné pojmenování viníka má podle něj odrazovat Moskvu od dalších podobných operací.
Navíc podle něj samotná Moskva také posiluje vztahy se svými spojenci, je tedy potřeba, aby Evropa v tomto ohledu nezaostávala.
Podobně se vyjádřil také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Každá hybridní událost, ať se v Evropě stane cokoli, se setká s větší podporou Ukrajiny, nikoli s menší,“ prohlásil. Podle Rutteho musí spojenci zároveň pokračovat v investicích do vlastní obrany.
Zbraně pro Ukrajinu a silnější obrana Evropy
Konkrétním krokem jednotlivých států NATO musí nyní být především pokračování vojenské pomoci Ukrajině, včetně dodávek munice, protivzdušné obrany a dalšího vybavení potřebného k obraně před ruskými útoky. NATO koordinuje také iniciativu PURL, prostřednictvím níž spojenci financují nákup potřebného amerického vojenského materiálu pro Ukrajinu.
Vedle pomoci Kyjevu musí evropské země posilovat vlastní vojenské kapacity, zvyšovat připravenost a zlepšovat schopnost reagovat na útoky v kyberprostoru i na sabotáže. NATO už například spustilo operaci Eastern Sentry, která posiluje ochranu východního křídla aliance. Grynkewich uvedl, že od jejího zahájení jsou ruské drony při pokusech proniknout do vzdušného prostoru pobaltských států a Polska opatrnější.
Pokud by Evropa na ruský nátlak reagovala omezením pomoci Ukrajině, mohla by tím podle představitelů NATO naplnit jeden z hlavních cílů Moskvy – rozdělit spojence a oslabit ukrajinskou obranu. Už nyní je vidět, že válka zdaleka není jen o vojenské síle, ale také o tom, jak jsou jednotlivé země ochotny podporovat jiné. Evropa nyní nesmí ztratit morální hodnoty a země NATO musí Ukrajinu podporovat.