Čína oznámila významný úspěch v hlubokomořském výzkumu. Její oceánská vrtná loď Mengxiang dokončila třicetidenní zkušební expedici v Jihočínském moři, během níž získala vzorek čediče z hlubokomořské pánve. Podle čínských úřadů se tak země zařadila mezi pouhé tři státy, kterým se podařilo získat tvrdé horniny z hlubokomořského dna pomocí vrtné lodi. Vedle Číny se to podařilo už jen Spojeným státům a Japonsku.
Vrtání v hloubce přes čtyři kilometry
Výzkumné plavidlo Mengxiang, jehož jméno lze přeložit jako „Sen“, se po zkušební misi vrátilo do přístavu v Kantonu. Expedice probíhala na dvou lokalitách v Jihočínském moři, kde se hloubka vody pohybovala kolem 4 100 metrů. Loď při ní dosáhla maximální uváděné hloubky vrtání 4 929,17 metru a pronikla do mořského dna až 864,77 metru.
Právě rozlišení těchto údajů je důležité: nejde o vrt dlouhý téměř pět kilometrů vedený z mořského dna, ale o celkovou hloubku dosaženou při operaci včetně vodního sloupce. Samotný vrt pronikl do hornin pod dnem oceánu o stovky metrů.
Nejvýznamnějším výsledkem expedice je 4,27 metru dlouhé horninové jádro tvořené čedičem. Získání takového vzorku v extrémních podmínkách hlubokého oceánu představuje technicky náročný úkol. Vědci potřebují nejen proniknout tvrdou horninou, ale také odebrat materiál v takovém stavu, aby jej bylo možné podrobně zkoumat.
Související článek
Čedič může napovědět, jak vznikalo Jihočínské moře
Čedič je hornina sopečného původu, která tvoří významnou část oceánské kůry. Jeho vzorky mohou vědcům pomoci lépe porozumět geologickým procesům, které probíhají při vzniku a vývoji oceánských pánví.
Získaný materiál a doprovodná data mají podle čínských odborníků přispět k výzkumu rozšiřování Jihočínského moře a k poznání jeho geologické minulosti. Analýza hornin z hlubokého mořského dna může pomoci rekonstruovat podmínky, za kterých se oceánská kůra utvářela, a zpřesnit představy o vývoji celé oblasti.
Expedice se tak netýkala pouze technického výkonu vrtné lodi. Jejím smyslem bylo také získat materiál, který se běžnými metodami z povrchu oceánu získává jen obtížně.
Mengxiang má ambice posunout hranice hlubokomořského výzkumu
Mengxiang je první čínské oceánské vrtné plavidlo vyvinuté v tuzemsku. Do provozu bylo uvedeno v roce 2024 a jeho konstrukce počítá s vrtnou kapacitou až 11 000 metrů. Loď je vybavena několika režimy vrtání a metodami odběru horninových jader, které umožňují přizpůsobit postup různým podmínkám na mořském dně.
Její význam spočívá především v možnosti provádět hlubokomořský výzkum s vlastní technologií a vybavením. Čína tím posiluje své kapacity v oblasti oceánského geologického průzkumu, vývoje vrtných systémů a zpracování vzorků přímo na palubě.
Úspěch zkušební expedice ovšem sám o sobě neznamená, že loď již prokázala všechny své plánované schopnosti za všech podmínek. Uvedená maximální vrtná kapacita je technický parametr plavidla, zatímco dosažené hodnoty z expedice popisují konkrétní výkon během této mise.
Od vědeckého výzkumu k námořnímu průmyslu
Vývoj podobného plavidla vyžaduje široké zázemí. Zahrnuje speciální materiály, přesné přístroje, vrtné nástroje, navigační a řídicí systémy i vybavení pro práci v prostředí s vysokým tlakem. Technologie vyvinuté pro hlubokomořský výzkum mohou mít význam také pro další oblasti námořního průmyslu.
Čínští představitelé spojují projekt Mengxiang s rozvojem domácího průmyslového řetězce a s posilováním technologické soběstačnosti. Podle jejich vyjádření může vývoj zařízení podpořit výrobu specializovaného námořního vybavení a v budoucnu otevřít prostor i pro jeho export. Tyto přínosy jsou však očekáváním čínské strany, nikoli výsledkem, který by samotná expedice již prokázala.
Námořní ekonomika představuje významnou část čínského hospodářství
Hlubokomořský výzkum je součástí širší čínské strategie rozvoje námořní ekonomiky. Podle údajů čínského ministerstva přírodních zdrojů její velikost dosáhla v roce 2025 11,02 bilionu jüanů, což představovalo meziroční růst o 5,5 procenta. Námořní ekonomika se na celkovém čínském HDP podílela 7,9 procenta.
Mezi rozvíjené oblasti patří mimo jiné výroba námořního technického vybavení, energetika, akvakultura a mořská biomedicína. Výroba zařízení pro námořní inženýrství podle zveřejněných čínských údajů v roce 2025 zaznamenala meziroční růst přidané hodnoty o 10,2 procenta.
Čína chce v následujících letech pokračovat v rozvoji těchto odvětví. V rámci patnáctého pětiletého plánu na období 2026 až 2030 se zaměřuje mimo jiné na námořní energetické zdroje a na podporu strategických průmyslových oborů.
Úspěšná mise lodi Mengxiang tak zapadá do širšího úsilí Číny posilovat vlastní vědecké a technologické kapacity. Získání čedičového jádra z hlubokomořské pánve je konkrétním výsledkem expedice; jeho dlouhodobý význam bude záviset na následných analýzách a na tom, jak se vyvinuté technologie uplatní v dalším výzkumu a průmyslu.