Ruský prezident Vladimir Putin vyvolal pozornost nezvyklou úvahou o budoucnosti vzdělávání v době umělé inteligence. Varoval, že Rusko nesmí dopustit vznik „intelektuální elity, kterou naučili myslet“. Moskva současně masivně investuje do AI a považuje ji za důležitou součást své technologické i vojenské strategie, jeho slova proto budí velkou pozornost.
Putin výrok pronesl 5. října při setkání s ruskými pedagogy u příležitosti Dne učitelů. Reagoval na návrh učitele informatiky Alexeje Morozova vytvořit ruskou neuronovou síť pro školství. Prezident myšlenku podpořil, zároveň ale varoval, že používání AI nesmí znamenat pouhé „mačkání tlačítek“ za účelem získání správné odpovědi.
Nemůžeme vytvořit situaci, kdy u nás vznikne intelektuální elita, kterou naučíme myslet, zatímco lidé s menšími intelektuálními schopnostmi budou odsunuti na druhou či třetí kolej.
Lidé se musí s AI naučit pracovat
Na první pohled může Putinova formulace působit jako paradox. Ruský prezident totiž neodmítá rozvoj umělé inteligence. Naopak podpořil vytvoření jednotné vzdělávací AI, která by pracovala s ruskými učebnicemi a vzdělávacími programy. Současně ale tvrdí, že školy musí děti naučit samostatně přemýšlet, učit se po celý život a dosahovat výsledků vlastní prací.
Podle něj právě učitelé rozhodnou o tom, zda AI vzdělávání posílí, nebo z něj udělá pouze proces získávání hotových odpovědí. Obavy z tohoto scénáře přitom nejsou pouze ruskou politickou rétorikou.
Výzkum zveřejněný v časopise Acta Psychologica zjistil souvislost mezi větší závislostí na AI a nižší úrovní kritického myšlení. Autoři Jinrui Tian a Ronghua Zhang upozorňují, že přehnané spoléhání na AI může vést ke kognitivnímu odkládání části přemýšlení na technologii. Další studie z roku 2025 navíc zjistila, že studenti využívající ChatGPT při učení dosáhli po 45 dnech horších výsledků v testu zapamatování než studenti, kteří se učili bez něj.
Odborníci ale zároveň varují před příliš jednoduchým závěrem, že AI automaticky lidi otupuje. Stanfordský profesor informatiky Christopher Piech popsal zkušenost, podle níž studenti dokážou AI využívat jako nástroj, který jejich schopnosti naopak rozšiřuje.
„Když se naučím základní principy, můžu vytvořit desetkrát tolik,“ uvedl s tím, že AI může být pro studenty akcelerátorem tvorby, nikoli pouze zkratkou.
Ze školních lavic na bojiště
Putinův výrok získává ještě jiný význam při pohledu na samotné Rusko. V zemi od letošního září platí nový zákon upravující vývoj velkých AI modelů. Zavádí kategorie národních modelů, které musí být vyvíjeny ruskými subjekty a jejichž fungování a data jsou navázány na ruskou infrastrukturu. Zároveň musí projít potvrzením souladu s ruskými zákony a tradičními duchovními a morálními hodnotami.
Moskva AI nepovažuje pouze za vzdělávací nebo ekonomickou technologii. Analýza amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia uvádí, že Rusko zařadilo umělou inteligenci a bezpilotní systémy mezi strategické priority a během války na Ukrajině urychluje jejich praktické využití. AI se používá například pro zpracování obrazu, rozpoznávání cílů, navigaci dronů a další úkoly, které mohou mít přímý dopad na bojiště.
Právě tady se Putinova slova o vzdělávání dostávají do poněkud zvláštního kontrastu. Rusko potřebuje velké množství technicky vzdělaných lidí, kteří budou schopni vyvíjet a používat AI, drony a další moderní technologie. Moskva plánuje do roku 2030 výrazně rozšířit počet AI specialistů a zároveň usiluje o základní AI gramotnost u většiny pracovní síly. Vojenská oblast přitom představuje jeden z hlavních důvodů, proč je rozvoj této technologické základny pro Kreml strategicky důležitý.
Putinova poznámka tak nemusí znamenat odpor k inteligentním nebo vzdělaným lidem. Spíše ukazuje na obavu, že přístup k pokročilým technologiím vytvoří rozdíl mezi těmi, kteří budou AI skutečně rozumět a dokážou ji kriticky používat, a těmi, kteří se spokojí s hotovými odpověďmi. Kvalita lidského kapitálu může ovlivnit ruskou technologickou, ekonomickou i vojenskou konkurenceschopnost.
Autorský text