Ruská absolventka designu chtěla pokračovat ve studiu v Německu, místo toho dostala od tamního velvyslanectví zamítavé rozhodnutí. Berlín se odvolal na obavu, že znalosti získané během studia by mohly být „použity nesprávným způsobem“ a ohrozit bezpečnost země. Případ vyvolal pozornost především proto, že žena nemá podle dostupných informací žádné vazby na armádu ani státní struktury.
Studentka, která dříve absolvovala obor design na moskevské Vysoké škole ekonomické, byla přijata ke studiu programu Integrated Design na Vysoké škole umění v Brémách. Jenomže její cesta tímto krokem skončila. Německé úřady jí nakonec školu studovat nepovolily.
Bezpečnostní riziko?
Mladá žena o studentské vízum požádala 5. srpna 2026, přičemž podle zveřejněného rozhodnutí doložila mimo jiné přijetí na univerzitu, bakalářský diplom, němčinu na úrovni C1, zdravotní pojištění, životopis, motivační dopis a finanční zajištění. Zaplatila také školné ve výši téměř 12 tisíc eur.
Rozhodnutí německého velvyslanectví přišlo 2. října. Úřad uvedl, že existuje riziko nesprávného použití znalostí získaných během studia, které by mohlo ohrozit zájmy Německa. V samotném rozhodnutí přitom není uvedeno, jaké konkrétní okolnosti u studentky nebo jejího oboru měly takové riziko představovat.
Sama Ruska jakékoli bezpečnostní vazby odmítá. „Jsem designérka, celé mé studium a práce souvisejí s vizuální komunikací a nikdy jsem neměla nic společného s vojenskými nebo bezpečnostními strukturami,“ uvedla pro Deutsche Welle. Jde o první známý případ, kdy Německo podobné zdůvodnění použilo u studentky uměleckého oboru.
Dříve se obdobná opatření týkala především IT, kyberbezpečnosti, strojírenství, jaderné fyziky či dalších technologií s možným dvojím využitím. Podle odborníků by to v takovém případě smysl dávalo, v tomto případě ale úřady velké zastání u veřejnosti nemají.
Studentka má v plánu se proti rozhodnutí bránit
Studentka nyní usiluje o vysvětlení rozhodnutí od německých úřadů a oznámila, že chce zamítnutí napadnout. Právní základ podobného rozhodnutí bohužel pro ni skutečně existuje: německé úřady pro pobyt za účelem studia požadují, aby žadatelův pobyt neohrožoval nebo nepoškozoval zájmy Spolkové republiky. Německé ministerstvo zahraničí navíc výslovně upozorňuje, že u studijních a výzkumných pobytů se posuzuje také riziko zneužití znalostí získaných v Německu.
Případ přichází v době, kdy Německo vůči ruským občanům zpřísňuje bezpečnostní opatření. Ministr zahraničí Johann Wadephul 1. září po incidentu s dronem na letišti Leipzig/Halle oznámil přísnější kontroly vstupu pro ruské občany. „Přitvrzujeme kontroly vstupu pro ruské státní příslušníky,“ uvedl tehdy. Německá vláda zároveň tvrdila, že za pokusem o útok stojí Rusko; Moskva to odmítla.
Berlín přitom tvrdí, že nejde o automatické odmítání Rusů, ale o individuální bezpečnostní posuzování. Mluvčí německého ministerstva zahraničí Marie-Agnes Deschauer v září uvedla, že každý vízový případ je posuzován podle práva a velmi pečlivě a že restriktivnější politika souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině a obavami z ruských hybridních aktivit.
Právě případ designérky ale vyvolává otázku, jak daleko může takové bezpečnostní posuzování zajít, pokud se začne týkat i studentů uměleckých oborů bez známých vazeb na armádu či státní aparát.