Lotyšsko tvrdí, že čelí nové podobě hybridního nátlaku: Rusko a Bělorusko mají podle tamních představitelů využívat migranty z Blízkého východu a Afriky k vytváření tlaku na východní hranici Evropské unie a NATO. Podle nejnovějších informací navíc nejde jen o problém nelegální migrace, ale o součást širší snahy Moskvy vyvolávat v Evropě napětí a společenské rozdělení.
Lotyšská vláda tvrdí, že má pro zapojení běloruských státních struktur konkrétní indicie. Lotyšské ozbrojené síly v lednu uvedly, že při operacích na hranici byly nalezeny dokumenty a komunikační vybavení patřící běloruskému vojákovi. Zaznamenané případy ukazují na používání běloruských vojenských vozidel a na účast státních představitelů při organizování pokusů o překročení hranice.
Hybridní hrozba
Podle lotyšských úřadů se počet pokusů o nelegální překročení hranice v posledních měsících výrazně zvýšil. Premiér Andris Kulbergs v červenci označil situaci za hybridní hrozbu a uvedl, že Lotyšsko kvůli ní zdvojnásobilo počet pohraničníků.
Migrace vyvolává obavy ve společnosti. Narušuje lidi.
V jednom z případů byla lotyšská armáda nucena použít slzný plyn a vypálit varovný výstřel poté, co se skupina migrantů pokoušela dostat přes hranici z Běloruska. Migranti byli údajně agresivní a na místní vojáky útočili.
Lotyšsko v září prodloužilo speciální operaci VILKATIS zaměřenou právě na nelegální migraci z Běloruska. Vláda uvedla, že od začátku roku zabránila více než 10 000 lidem v nelegálním překročení hranice a že při operaci byly odhaleny také dva tunely používané k organizování přechodů. Ministryně zahraničí Baiba Bražeová už dříve označila využívání migrantů běloruskými a ruskými úřady za organizovanou hybridní hrozbu pro celou Evropu.
Nejde přitom pouze o lotyšský pohled. Experti upozorňují, že využívání migračních toků k politickému nátlaku je širší fenomén. Natalia Banulescu-Bogdan z Institutu pro migrační politiku v americkém Kongresu uvedla, že státy se pokoušejí řízením migrace získávat politické ústupky už desítky let.
Problém pro celou Evropu
Moskva i Minsk obvinění z organizování migračních toků za účelem destabilizace evropských zemí odmítají. Agentura Reuters v červenci uvedla, že Rusko i Bělorusko obvinění opakovaně popírají. Spor je proto také otázkou toho, jak přesvědčivé jsou důkazy o konkrétním ruském zapojení. U Běloruska Lotyšsko zveřejnilo podstatně konkrétnější indicie, zatímco tvrzení o přímé ruské koordinaci je součástí širšího lotyšského hodnocení ruských hybridních aktivit.
Dopad situace může být především politický a bezpečnostní. Pokud evropské vlády dospějí k závěru, že migrace je v některých případech záměrně využívána jako nástroj nátlaku, může to vést k dalšímu posilování vnější hranice EU, větší spolupráci tajných služeb a bezpečnostních složek a také k tvrdším pravidlům pro řešení takových krizí.
Evropský parlament už ve své letošní zprávě označil zneužívání migrace spolu se sabotáží, kyberútoky a informačními operacemi za součást širšího spektra hybridních aktivit, které podle něj Rusko používá proti členským státům.
Zároveň však vzniká citlivý problém pro samotnou evropskou migrační a azylovou politiku. Polsko už od roku 2025 dočasně omezuje možnost podávat žádosti o azyl na hranici s Běloruskem a nyní prosazuje podobný mechanismus pro celou EU.
Evropská komise připravuje rámec pro reakci na takzvanou instrumentalizovanou migraci, zatímco lidskoprávní organizace varují před rizikem porušení mezinárodních závazků. Případ Lotyšska tak může ovlivnit nejen bezpečnostní politiku v Pobaltí, ale i budoucí podobu evropských pravidel pro azyl, ochranu hranic a reakci na hybridní útoky.