Každý rok vznikají ekonomické prognózy, na jejichž základě stát plánuje své příjmy a výdaje. Aby se do těchto výpočtů nedostala příliš optimistická očekávání, existuje v Česku Výbor pro rozpočtové prognózy. Jeho členové posuzují, zda jsou makroekonomické a fiskální prognózy Ministerstva financí realistické. V současnosti má výbor sedm členů a jejich práce je bez nároku na odměnu.
Když stát plánuje, musí někdo ověřit jeho čísla
Státní rozpočet nevzniká podle odhadu od stolu. Ministerstvo financí při jeho přípravě vychází mimo jiné z předpokládaného vývoje české ekonomiky, výběru daní, výdajů státu a dalších ekonomických ukazatelů.
Pokud by byly prognózy příliš optimistické, mohl by stát při plánování rozpočtu počítat s příjmy, které se nakonec nenaplní. Právě proto existuje Výbor pro rozpočtové prognózy (VRP).
Výbor vznikl na základě zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a jeho úkolem je posuzovat realističnost makroekonomických a fiskálních prognóz, které jsou významné pro rozpočtový proces.
Výbor může prognózu označit za realistickou, optimistickou nebo obezřetnostní. Nejde přitom o orgán, který by mohl vládě jednoduše zakázat připravovaný rozpočet. Jeho význam spočívá především v nezávislém odborném posouzení čísel, z nichž stát při plánování vychází.
Proč je stanovisko výboru důležité
Ministerstvo financí musí výsledek posouzení výboru zveřejnit a zohlednit ho při práci se svými prognózami. Stanovisko výboru proto není pouze interním názorem několika ekonomů, který by mohl zůstat někde v šuplíku.
Pokud například výbor označí prognózu za optimistickou, je to důležitý signál, že existuje zvýšené riziko, že se některé předpoklady nenaplní. Pro veřejné finance může být takové upozornění významné, protože příliš optimistický odhad příjmů může ovlivnit následné rozpočtové rozhodování.
Výbor tedy nenahrazuje vládu ani Ministerstvo financí při rozhodování o rozpočtu. Jeho úkolem je poskytnout nezávislou odbornou kontrolu předpokladů, na nichž jsou veřejné finance postaveny.
Sedm ekonomů pracuje bez nároku na odměnu
V současnosti má Výbor pro rozpočtové prognózy sedm členů. Členy navrhuje Národní rozpočtová rada a schvaluje je vláda. Funkční období je tříleté a může být opakováno.
Jednou z méně známých skutečností je, že výkon funkce člena výboru je bez nároku na odměnu. Ekonomové tedy svou práci pro tento orgán vykonávají bez finanční odměny.
Podmínky pro členství přitom nejsou formální. Kandidát musí splňovat odborné požadavky a mít mimo jiné odpovídající vysokoškolské vzdělání, působit v nezávislé instituci a dlouhodobě se věnovat tvorbě veřejně publikovaných makroekonomických nebo fiskálních prognóz.
Kdo dnes ve výboru zasedá
Předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy je Michal Skořepa. Působí jako ekonomický analytik České spořitelny a v minulosti pracoval také jako poradce bankovní rady České národní banky. Předsedou výboru se stal v roce 2024.
Místopředsedou je Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Ve výboru působí dlouhodobě a v současné době zastává místopředsednickou funkci.
Dalším členem je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance a seniorní ekonom skupiny ČSOB/KBC. V minulosti působil mimo jiné na Českém statistickém úřadu a věnoval se ekonomickému výzkumu.
Ve výboru zasedá také Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Ekonomickému a strategickému výzkumu se věnuje dlouhodobě a působí také akademicky na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Pátým členem je Radomír Jáč, který působí jako hlavní ekonom Generali Investments CEE. Dlouhodobě se věnuje makroekonomickým analýzám a vývoji české i evropské ekonomiky.
Dalším členem je Zdeněk Pikhart, který působí v České národní bance a specializuje se mimo jiné na měnovou politiku a fiskální analýzy. Před příchodem do ČNB dlouhodobě působil také na Ministerstvu financí.
Sedmičku uzavírá Jaromír Šindel, hlavní ekonom České bankovní asociace. Ve své profesní kariéře se věnoval mimo jiné makroekonomickým a středoevropským analýzám.
Aktuální složení výboru tedy tvoří Michal Skořepa, Pavel Sobíšek, Jan Bureš, Jan Vejmělek, Radomír Jáč, Zdeněk Pikhart a Jaromír Šindel.
Výbor už několikrát upozornil na rizika
To, že výbor není pouze formální institucí, lze ukázat na jeho konkrétní práci.
Například při posuzování makroekonomické prognózy Ministerstva financí na roky 2026 a 2027 v lednu 2026 dospěli členové výboru k závěru, že prognóza je realistická. Současně ale diskutovali jednotlivá rizika, která mohou její naplnění ovlivnit.
Výbor tedy nefunguje pouze jako orgán, který hledá chyby. Pokud považuje předloženou prognózu za odpovídající dostupným údajům, může ji označit za realistickou.
V minulosti naopak upozorňoval i na konkrétní problematické předpoklady. Při hodnocení rozpočtu například řešil otázku mimořádných příjmů a upozorňoval na nedostatek informací potřebných k posouzení pravděpodobnosti jejich dosažení.
Proč na jeho názoru záleží
Výbor pro rozpočtové prognózy nemá pravomoc rozhodovat o tom, kolik stát utratí, ani nemůže sám zastavit návrh státního rozpočtu. Jeho role je jiná a o to důležitější – má do rozpočtového procesu vnést nezávislý odborný pohled na ekonomická čísla.
Pokud se například očekává výrazný růst ekonomiky nebo vyšší výběr daní, právě prognóza určuje, jak velké příjmy může stát při plánování rozpočtu očekávat. Jakmile se takové předpoklady ukážou jako příliš optimistické, mohou následně vzniknout problémy s financováním plánovaných výdajů.
Nezávislé posouzení proto představuje jednu z pojistek proti tomu, aby stát při plánování veřejných financí vycházel z nereálně příznivého scénáře.
Výbor pro rozpočtové prognózy tak sice nerozhoduje za vládu, ale jeho stanoviska představují důležitou odbornou kontrolu ekonomických předpokladů, na kterých české veřejné finance stojí. A protože jeho členové vykonávají funkci bez nároku na odměnu, jde zároveň o poměrně neobvyklý příklad odborné veřejné služby.