Miliony spotřebitelů volí balenou vodu v přesvědčení, že je čistší a zdravější než ta z kohoutku. Nedávné výzkumy však tuto domněnku zpochybňují a přinášejí údaje, které vybízejí k přehodnocení spotřebitelských návyků.
Tým spojený s výzkumnou sítí Enviroplanet, podporovaný dohodou s Autonomní univerzitou v Madridu a ve spolupráci s Organizací spotřebitelů a uživatelů (OCU), zveřejnil výsledky své analýzy v časopise Scientific Reports. Hlavní závěr je jednoznačný: balená voda vykazuje výrazně vyšší koncentraci mikroplastů než voda z kohoutku.
Aby k tomuto závěru dospěli, vědci zkoumali láhve pěti nejprodávanějších značek v zemi, které dohromady pokrývají 40 % španělského trhu s neperlivou vodou. Z každé značky bylo analyzováno 45 litrů vody v PET obalech, tedy z lehkého a průhledného plastu, který se běžně používá k výrobě 1,5litrových lahví na vodu.
Mikroplasty jsou úlomky plastu o velikosti v rozmezí od 1 mikrometru do 5 milimetrů, které jsou tak malé, že ve většině případů nejsou viditelné pouhým okem. Výzkumný tým ve vzorcích balené vody zjistil úlomky polyesterů průhledných a bílých odstínů, jejichž chemické složení odpovídá materiálu samotného obalu. Identifikoval také celulózová vlákna různých barev.
Konkrétní čísla hovoří sama za sebe. Průměrná koncentrace mikroplastových částic v balené vodě dosáhla 0,7 MP/l, zatímco koncentrace neplastových částic umělého původu činila 1,70 PANP/l. V kohoutkové vodě se tyto ukazatele drasticky snížily: na pouhých 0,0125 MP/L, respektive 0,0322 PANP/L.
Je třeba poukázat na zajímavý detail: voda z vodovodu vykazovala větší rozmanitost typů polymerů, mezi nimiž byly polyestery, polyamidy, akrylové polymery a polyolefiny. Její celková koncentrace mikroplastů však byla výrazně nižší než ta, která byla zjištěna v balené vodě.
Planeta zaplavená plastem
Souvislostí s těmito zjištěními je třeba zmínit svět, ve kterém se plast stal všudypřítomným. Od 20. století produkce tohoto materiálu neustále roste. Podle údajů organizace Plastics Europe se celosvětový objem již blíží 400 milionům tun ročně. Jeho mimořádná trvanlivost, díky níž je tak užitečný v průmyslu, je zároveň důvodem, proč se stává jedním z hlavních činitelů zhoršování životního prostředí. Drobné částice tohoto materiálu se nakonec dostávají do potravin, nápojů a dokonce i do našeho těla.
Ve skutečnosti každý den nevědomky přijímáme značné množství těchto mikroskopických úlomků. Vědecká obec v posledních letech zintenzivnila svůj zájem o tento jev, i když uznává, že dosud neexistují přesvědčivé důkazy o dlouhodobých účincích této trvalé expozice.
Opatrnost bez paniky, ale s naléhavostí
Samotní autoři studie společnosti Enviroplanet zdůrazňují, že ačkoli je koncentrace mikroplastů v balené vodě mnohem vyšší než v kohoutkové vodě, celkové množství, které člověk za rok přijme z hlediska hmotnosti, je zanedbatelné. I tak nejnovější výzkumy vyzývají k opatrnému přístupu a požadují, aby regulační orgány i nadále financovaly studie, které umožní důkladně vyhodnotit možná rizika.
Stejný opatrný přístup zastávají i vědci z Weill Cornell Medicine v Kataru. V článku publikovaném v časopise BMJ Global Health tito odborníci varují, že „10 % až 78 % vzorků balené vody obsahuje znečišťující látky“.
Výzkumníci z Weill Cornell Medicine jdou ještě dále a ve své publikaci varují: „Závislost na balené vodě s sebou nese značné zdravotní, ekonomické a environmentální náklady, což vyžaduje naléhavé přehodnocení jejího plošného používání.“