Zatímco britský premiér Andy Burnham odcestoval do Kyjeva, aby posílil vojenský závazek Londýna významným gestem – sdílením výrobních plánů raket s dlouhým doletem –, pokračují na obou stranách fronty intenzivní dronové útoky.
Ukrajinské drony zasáhly ruské cíle
Robert Brovdi, velitel ukrajinských dronových sil, známý také jako Magiar kvůli svým maďarským kořenům, potvrdil na Facebooku, že v noci z neděle na pondělí ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly stíhačku MiG-29 zaparkovanou v Rostovské oblasti a vyřadily z provozu čtyři radarové systémy rozmístěné jak v této oblasti na jihu Ruska, tak na Krymském poloostrově, který je od roku 2014 okupován Moskvou.
Brovdi rovněž upřesnil, že noční útok zasáhl elektrickou infrastrukturu na územích pod ruskou kontrolou a dvě lodě, které Rusko využívá pro své vývozní trasy. Odhalil také, že v rámci cílené kampaně zaměřené na ekonomické oslabení země a její obchodní logistiku byly zasaženy tři sklady společnosti Ozon, ruského giganta v oblasti elektronického obchodu.
Ozon se stal novým cílem
Právě společnost Ozon se stala novým strategickým cílem Kyjeva. Ukrajina začala o uplynulém víkendu útočit na její distribuční centra poté, co předtím vedla intenzivní kampaň proti společnosti Wildberries, další velké ruské platformě elektronického obchodu.
Nezávislá ruská televizní stanice Astra informovala, že akcie společnosti Ozon se po oznámení prvních útoků propadly o 12 %. Moskevská burza následně potvrdila ještě výraznější pokles, a to o 29,09 %.
Samotná společnost přiznala, že její zařízení byla zasažena v Adigéjsku, republice ležící pouhých 15 kilometrů od Krasnodaru, stejně jako v Machačkale, hlavním městě Dagestánu, a v Nevinnomyssku ve Stavropolském kraji. Podle společnosti Ozon nedošlo v centrech v Adigéjsku a Nevinnomyssku k žádným obětem ani k významným materiálním škodám, přestože zůstávají uzavřena. V Machačkale bylo několik zaměstnanců zraněno a vypukl požár. Úřadující guvernér Dagestánu Fjodor Šukin tuto verzi částečně vyvrátil, když na Telegramu uvedl, že k žádným zraněním nedošlo.
Ruské útoky si vyžádaly oběti
Obě strany si prakticky každou noc vyměňují vlny útoků dronů proti cílům ve svých týlech. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v uplynulé noci sestřelilo 351 ukrajinských dronů s pevným křídlem nad osmi regiony země, Krymským poloostrovem a Černým a Azovským mořem.
Útoky si však vyžádaly civilní oběti na ruském území. V Krasnodarském kraji přišli v noci z pondělí na úterý o život tři teenageři ve věku 13, 15 a 16 let. Ruská ombudsmanka pro děti Marija Lvová-Belová označila událost na svém účtu v ruské komunikační síti MAX za „hroznou tragédii“ a vyjádřila soustrast příbuzným obětí.
Guvernér Krasnodaru Veniamin Kondratjev odsoudil masivní útok na „civilní objekty, civilní obyvatelstvo, naše děti“. V aplikaci Telegram vysvětlil, že úlomky dronu dopadly na soukromé dětské centrum, což způsobilo první dvě úmrtí. Dalších sedm dětí bylo zraněno a je jim poskytována lékařská péče, zatímco dva dospělí byli hospitalizováni.
Podle guvernéra bylo poškozeno několik obytných budov, z nichž některé jsou ještě ve výstavbě, a vypukl požár ve skladu, jehož konkrétní umístění neuvedl.
Oběti hlásí také Belgorod
V Belgorodu, regionu na hranicích s Ukrajinou, si násilí také vybralo svou daň. Místní úřady potvrdily, že v obci Otradnoje zemřel muž poté, co byl zasažen dronem FPV – bezpilotním letounem s krátkým doletem a ovládáním z pohledu první osoby –, který narazil do vozidla, ve kterém se muž pohyboval.
O několik kilometrů dál, v Távrovu, explodoval další dron uvnitř nákupního centra. Podle informací tiskového oddělení regionální vlády zveřejněných prostřednictvím agentury MAX si útok vyžádal životy dalších dvou mužů.
Ruský útok zasáhl železnici
Na ukrajinské straně zažil region Charkov na severovýchodě země v neděli smrtící odpoledne. Regionální úřady hlásily nejméně pět obětí při dvou samostatných ruských útocích.
Při prvním z nich zasáhl dron železniční infrastrukturu v okrese Lozivska. Útok si vyžádal dvě oběti na životech a jedenáctiletá dívka, dcera jedné z obětí, byla vážně zraněna. Vojenský guvernér regionu Oleg Siniégubov zveřejnil snímek hořícího vlaku, který byl výsledkem tohoto útoku. Jde o typ akce, kterou ruské síly pravidelně provádějí proti ukrajinské železniční síti.
Druhý ruský bombardovací útok na předměstí města Charkov, hlavního města regionu, si vyžádal další tři životy. Rusko rovněž v posledních hodinách zaútočilo na Konotop v sousední Sumské oblasti, kde bylo zasaženo autobusové nádraží a velká část města zůstala bez dodávek plynu, jak informovala místní radnice.
Vyšetřovací komise jmenovaná OSN za účelem zdokumentování dopadu konfliktu na civilní obyvatelstvo varuje, že jen během července letošního roku zahynulo 437 civilistů, z nichž většina byli Ukrajinci. Jde o počet, který nebyl zaznamenán od května 2022, tedy od prvních měsíců rozsáhlé invaze.
Británie chce odtajnit informace o Storm Shadow
Zatímco se eskalace násilí zostřuje, britský premiér Andy Burnham v pondělí přiletěl do Kyjeva, aby se zúčastnil oslav 35. výročí ukrajinské nezávislosti a učinil bezprecedentní krok v rámci vojenské podpory ze strany Londýna.
Podle informací britských médií má labouristický lídr v plánu povolit evropskému obrannému konsorciu MBDA odtajnění technických informací o britských součástech řízené střely Storm Shadow, zbraně s dlouhým doletem, kterou Ukrajina v tomto konfliktu již nasadila.
Pokud se toto opatření uskuteční, umožnilo by Kyjevu pokročit směrem k vlastní výrobě tohoto typu zbraní, což by podstatně posílilo jeho útočné schopnosti. Rozhodnutí přichází v době maximálního diplomatického napětí. Moskva nedávno pohrozila „důsledky“ za údajné použití dronů britské výroby ze strany Ukrajiny proti ruskému území.
Rusko odvolalo velvyslance
Burnhamova cesta do ukrajinského hlavního města navíc následuje poté, co vyšlo najevo, že Rusko odvolalo svého velvyslance ve Spojeném království Andreje Kelina. Tento krok lze považovat za možný nátlakový prostředek, jehož cílem je přimět Londýn k přehodnocení podpory Kyjevu.
Kelin, který tuto funkci zastával více než sedm let, opustil svůj post 21. července. Podle britských mediálních zdrojů Kreml dosud nenavrhl žádného nástupce.