Když se na veřejnost dostala zpráva o účetních nesrovnalostech ve výši 5,58 miliardy korun na Úřadu práce ČR, mohlo to na první pohled působit jako obrovský finanční skandál. Tak vysoké číslo totiž snadno vyvolá otázku, zda se ze systému sociálních dávek neztratily miliardy korun. Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však ukázala něco jiného. Nešlo o zjištění, že by z účtů Úřadu práce zmizelo 5,58 miliardy korun, nýbrž především o nesprávnosti v účetnictví a evidenci majetku a závazků.
NKÚ se zaměřil na účetnictví Úřadu práce ČR za rok 2025. Kontrolu vedl člen NKÚ Daniel Reisiegel a kontroloři ji zahájili už v průběhu roku 2025. Právě to umožnilo, aby úřad některé zjištěné nedostatky odstranil ještě před sestavením účetní závěrky. Podle NKÚ tak údaje v účetní závěrce nakonec poskytují spolehlivý obraz o hospodaření úřadu.
5,58 miliardy korun v účetnictví neznamená ztrátu 5,58 miliardy
Celkový objem nesprávností zjištěných kontrolou dosáhl 5,58 miliardy korun. Tato částka však nepředstavuje peníze, které by někdo z Úřadu práce odcizil nebo které by fyzicky zmizely z jeho účtů.
Šlo především o nesprávnosti v účetnictví, evidenci majetku a závazků a v časovém rozlišení některých operací. Kontrola tak odhalila problémy v tom, jak úřad zachycoval a vykazoval některé hospodářské operace.
Z celkových 5,58 miliardy korun připadalo 3,5 miliardy korun na chyby, které byly podle NKÚ významné. Úřad práce je během kontroly opravil ještě před sestavením účetní závěrky. Dalších přibližně 2,08 miliardy korun představovaly nesprávnosti, které podle kontrolorů nebyly z hlediska účetní závěrky významné.
Částka 3,5 miliardy korun přitom odpovídala takzvané hranici významnosti. Ta určuje, od jaké výše by mohly nesprávnosti ovlivnit rozhodování uživatele účetní závěrky. Proto bylo důležité, že Úřad práce významné chyby ještě před jejím sestavením opravil.
Kontrola současně zjistila také pětimilionový nedostatek v zatřídění příjmů. I ten Úřad práce napravil před sestavením příslušného výkazu. NKÚ následně konstatoval, že výkaz pro hodnocení plnění státního rozpočtu byl ve všech významných ohledech sestaven v souladu s právními předpisy.
Proč bylo důležité začít s kontrolou už během roku
Kontrolní akce nezačala až po uzavření účetního roku. NKÚ ji zahájil v září 2025, tedy ještě v době, kdy Úřad práce účetnictví za celý rok dokončoval.
To umožnilo kontrolorům upozornit na zjištěné nedostatky ještě v průběhu roku. Úřad práce tak měl možnost provést potřebné opravy před sestavením účetní závěrky.
Právě tento postup je důležitý pro pochopení výsledku kontroly. NKÚ nezjistil pouze chyby a následně je nechal bez odezvy. Kontrola probíhala v době, kdy bylo možné část nedostatků ještě napravit. Díky tomu byly významné účetní nesprávnosti v objemu 3,5 miliardy korun odstraněny před definitivním uzavřením účetních výkazů.
Problémy byly také v evidenci softwaru a licencí
Kontrola odhalila nedostatky také v oblasti evidence a kontroly softwaru a softwarových licencí.
Jde o oblast, která může být pro velkou státní instituci významná. Software a licence představují majetek, který musí být správně evidován a účetně zachycen. Pokud evidence neodpovídá skutečnému stavu, může být zkreslen také obraz o hodnotě majetku organizace.
NKÚ v této souvislosti upozornil na nedostatky v systému evidence a kontroly tohoto druhu majetku. Neznamená to však, že by kontrola prokázala, že Úřad práce nakupoval nepotřebné licence nebo že za ně bezdůvodně utrácel miliony korun. Takový závěr z kontrolního nálezu nevyplývá.
Jde především o další ukázku toho, že vnitřní kontrolní mechanismy úřadu nebyly ve všech oblastech nastaveny tak, aby dokázaly spolehlivě zachytit a napravit všechny nesrovnalosti.
Některé problémy se táhnou až do roku 2014
Nejzajímavější zjištění se týká problémů, které mají kořeny mnohem hlouběji v minulosti.
NKÚ se při současné kontrole vrátil také k nápravným opatřením přijatým po předchozí kontrole z roku 2014. Tehdy Úřad práce přijal celkem 19 opatření, která měla odstranit zjištěné nedostatky.
Kontrola v roce 2025 však ukázala, že čtyři z těchto opatření nebyla správně realizována. Tři z nich Úřad práce napravil až během nynější kontroly. Jedno opatření, které se týkalo evidence dlouhodobého nehmotného majetku, zůstalo nesplněno i při ukončení kontroly v červenci 2026.
Právě zde se objevuje souvislost s rokem 2015. Pokud by všechna nápravná opatření z předchozí kontroly byla řádně provedena už tehdy, Úřad práce by se podle NKÚ vyhnul účetním opravám v celkové výši 292,3 milionu korun, které provedl až v roce 2025.
Jinými slovy: některé problémy, které se objevily při současné kontrole, nebyly nové. Část z nich měla být vyřešena už před více než deseti lety.
Co vlastně znamená 292 milionů účetních oprav?
Částka 292,3 milionu korun může na první pohled působit jako další obrovská ztráta. Ani v tomto případě však nejde o peníze, které by Úřad práce musel někomu vyplatit nebo které by zmizely z veřejných účtů.
Jedná se o účetní opravy, které měly napravit nesprávné zachycení hospodářských operací v účetnictví. NKÚ přitom upozorňuje, že kdyby byla předchozí nápravná opatření provedena včas, nemuselo k tak rozsáhlým opravám vůbec dojít.
Právě dlouhodobé odkládání nápravy je proto jedním z nejvýraznějších problémů, které kontrola odhalila. Nejde jen o samotnou účetní chybu, ale také o otázku, proč se některé nedostatky opakovaly nebo nebyly odstraněny ani po předchozí kontrole.
Kontrola nakonec účetní závěrku nezpochybnila
Přestože je částka 5,58 miliardy korun velmi vysoká, výsledkem kontroly není závěr, že by účetní závěrka Úřadu práce byla jako celek nespolehlivá.
NKÚ konstatoval, že údaje účetní závěrky jsou spolehlivé, neboť Úřad práce významné nesprávnosti ve výši 3,5 miliardy korun ještě před jejím sestavením opravil. Zbývající nesprávnosti ve výši přibližně 2,08 miliardy korun podle kontrolorů nebyly významné.
To je podstatný rozdíl oproti dojmu, který může vzniknout při rychlém přečtení titulku o „chybách za 5,58 miliardy“.
NKÚ tedy neoznámil, že Úřad práce přišel o 5,58 miliardy korun. Upozornil na rozsáhlé nedostatky v účetnictví a na slabiny vnitřního kontrolního systému.
Problém, který se neměl opakovat
Celý případ zároveň ukazuje, proč mají následná kontrolní opatření smysl. Pokud instituce dostane po kontrole konkrétní doporučení a nápravná opatření, jejich samotné přijetí ještě neznamená, že je problém vyřešen.
V tomto případě se ukázalo, že část opatření přijatých po kontrole z roku 2014 nebyla řádně provedena. Některé nedostatky tak přetrvaly až do další kontroly o více než deset let později.
Právě na význam skutečného provedení nápravných opatření upozorňoval už dříve také prezident NKÚ Miloslav Kala. Při hodnocení kontrolní činnosti úřadu uvedl, že smyslem kontrol není pouze formálně odškrtnout splnění uložených opatření, ale především využít jejich výsledky ke změně přístupu a předcházení opakování stejných chyb.
Miliardy v účetnictví, nikoli ztracené dávky
Případ Úřadu práce je proto dobrým příkladem toho, jak může jedno číslo vytvořit zcela mylný dojem.
5,58 miliardy korun skutečně představují objem nesprávností zjištěných v účetnictví. Neznamenají však 5,58 miliardy korun ukradených ze systému sociálních dávek. Většina problémů se týkala způsobu, jakým byly některé operace zaúčtovány, evidovány nebo vykázány.
Současně však není důvod význam kontroly bagatelizovat. Správné účetnictví státu není pouze formalita. Na jeho základě se vytváří obraz o majetku, závazcích a hospodaření veřejných institucí. Pokud se v něm po léta hromadí chyby a některá nápravná opatření zůstávají nesplněna více než deset let, jde o závažný problém v řízení a vnitřní kontrole.
Úřad práce nyní musí pokračovat v nápravě zbývajících nedostatků. Jeden z nich, týkající se evidence dlouhodobého nehmotného majetku, zůstal podle NKÚ nesplněný i po skončení kontroly.
Největším poselstvím celé kontroly tak není tvrzení, že z veřejných účtů zmizely miliardy. Je jím varování, že i účetní chyby v řádu miliard mohou vznikat a přetrvávat dlouhé roky, pokud kontrolní mechanismy nedokážou včas zajistit jejich nápravu. A právě proto bude důležité sledovat, zda tentokrát nezůstanou nápravná opatření pouze na papíře.