Evropská ekonomika se potýká s pomalejším růstem produktivity, vysokými cenami energií, nedostatkem kapitálu pro rychle rostoucí firmy a roztříštěným jednotným trhem. Brusel proto připravuje jednu z nejvýraznějších změn evropského podnikatelského prostředí posledních let. Má zjednodušit zakládání firem, digitalizovat jejich fungování a usnadnit jim působení napříč 27 členskými státy.
Nová právní forma nazvaná EU Inc. má být dobrovolnou alternativou k národním společnostem. Evropská komise ji představila 18. března 2026 jako součást širšího takzvaného „28. režimu“. Nejde však o hotový zákon. Návrh teprve prochází legislativním procesem a podle současného harmonogramu má být dohoda Evropského parlamentu a Rady EU dosažena do konce roku 2026.
Varování, které otřáslo Bruselem
Debata o evropské konkurenceschopnosti nevznikla letos. V dubnu 2024 představil bývalý italský premiér Enrico Letta zprávu „Much More Than a Market“, která upozornila na přetrvávající roztříštěnost jednotného trhu. O několik měsíců později, v září 2024, zveřejnil Mario Draghi svou rozsáhlou zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Evropská komise ji dodnes označuje za jeden z hlavních základů své současné strategie.
Draghi upozornil především na zaostávání evropské produktivity, slabší pozici v technologických odvětvích, vysoké energetické náklady a nedostatečně integrované kapitálové trhy. Evropská unie podle jeho analýzy potřebuje výrazně zvýšit investice, pokud chce udržet svou průmyslovou základnu a současně financovat digitální a energetickou transformaci.
Evropa má přitom jednu zásadní výhodu: obrovské množství soukromých úspor. Problém spočívá v tom, že se je nedaří dostatečně efektivně přeměňovat na investice do evropských firem. Přibližně 300 miliard eur evropských úspor ročně je podle evropských institucí investováno mimo EU, především ve Spojených státech.
Situace je výrazná také u technologických firem. Podle údajů Evropské komise založených na datech CB Insights bylo na začátku roku 2025 v Evropské unii 110 takzvaných jednorožců, tedy soukromých firem s hodnotou nejméně jedné miliardy dolarů. Ve Spojených státech jich bylo 687 a v Číně 162.
A problém nekončí u kapitálu. Evropské průmyslové podniky čelí výrazně vyšším cenám energií než jejich konkurenti ve Spojených státech. Draghiho zpráva uvádí, že průmyslové ceny elektřiny v EU jsou přibližně dvakrát až třikrát vyšší než v USA a ceny zemního plynu čtyřikrát až pětkrát vyšší. Jde přitom o srovnání používané v kontextu konkurenceschopnosti průmyslu, nikoli o univerzální cenu, kterou platí každá evropská domácnost nebo firma.
Na evropské úrovni následovala konkrétní politická reakce. 8. listopadu 2024 přijali představitelé členských států Budapešťské prohlášení o nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy. Neobsahovalo devět, ale celkem 12 hlavních oblastí, mezi nimi prohloubení jednotného trhu, unii úspor a investic, průmyslovou obnovu, snížení administrativní zátěže, energetickou suverenitu, výzkum, inovace a digitalizaci.
Tajná zbraň? Firma, kterou lze založit za dva dny
Právě z této dlouhodobé snahy vzešel návrh EU Inc.
Nejde o další národní právní formu. EU Inc. má představovat takzvaný 28. režim – tedy dobrovolný právní rámec, který by existoval vedle 27 národních systémů. Česká s.r.o., německá GmbH nebo francouzská SAS by proto nezanikly. Podnikatel by si pouze mohl zvolit evropskou variantu, pokud by mu vyhovovala lépe.
A právě tady přichází nejzajímavější část návrhu. Evropská komise počítá s tím, že standardizovanou firmu bude možné založit plně digitálně do 48 hodin, za maximální registrační poplatek 100 eur a bez požadavku na minimální základní kapitál. Podnikatelé by měli informace o firmě zadávat prostřednictvím jednotného evropského rozhraní pouze jednou.
Neznamená to ale, že každé založení jakékoli firmy v Evropě bude automaticky trvat přesně 48 hodin a stát 100 eur. Jde o navrhovaný rychlý režim pro standardizované případy. Evropská komise počítá s využitím standardizovaných šablon a s digitalizovaným ověřením údajů.
Nový rámec má pokračovat i po založení společnosti. Převody podílů, některé kapitálové operace, správa firmy nebo její případné ukončení mají být digitalizovány. Návrh rovněž počítá s jednoduššími pravidly pro financování a s možností využívat standardizované nástroje, například mechanismy obdobné SAFE pro budoucí podíl ve společnosti.
Zaměstnanecké akcie: snazší cesta k talentům
Jedním z nejzajímavějších prvků návrhu je také společný evropský režim zaměstnaneckých akciových opcí.
Problém evropských startupů není jen v tom, jak firmu založit. Musí také získat schopné programátory, vývojáře, manažery a další odborníky. Ve Spojených státech jsou zaměstnanecké akcie a opce běžnou součástí odměňování rychle rostoucích technologických firem.
EU Inc. proto počítá s volitelným evropským systémem zaměstnaneckých opcí. Zdanění příjmu z těchto opcí by se podle návrhu odložilo až do okamžiku, kdy zaměstnanec skutečně prodá získané akcie. Nemělo by tedy docházet k situaci, kdy zaměstnanec musí zaplatit daň v okamžiku, kdy sice získal opci nebo akcii, ale ještě z ní nemá skutečný finanční příjem.
Ani zde však nejde o úplné sjednocení všech evropských daňových pravidel. EU Inc. nemá zrušit národní daňové systémy. Evropská komise pouze navrhuje společný rámec pro tento konkrétní typ zaměstnaneckých opcí a zároveň vyzývá členské státy, aby příjmy z něj zdaňovaly jako kapitálové zisky.
Co by to znamenalo pro český startup?
Představme si českou technologickou firmu, která chce získat investora z Německa a postupně expandovat do dalších zemí EU.
Dnes může firma narazit na rozdílná pravidla jednotlivých států, odlišné požadavky na dokumentaci, firemní právo, daňové předpisy nebo pravidla pro zaměstnanecké opce. EU Inc. má část těchto rozdílů odstranit alespoň v oblasti samotného korporačního práva.
Zakladatel by si mohl místo české společnosti zvolit evropskou EU Inc., založit ji digitálně a následně využívat jednotnější evropský rámec při rozšiřování podnikání do dalších členských států. Firma by například mohla jednodušeji převádět podíly, pracovat se standardizovanými dokumenty a využívat společný rámec zaměstnaneckých opcí.
Neznamená to však, že český startup přestane podléhat německým nebo francouzským pravidlům ve všech oblastech. Evropská komise výslovně uvádí, že návrh nemění národní pracovní a sociální právo. Firma tedy nemůže očekávat, že jednou evropskou registrací automaticky zmizí všechny rozdíly v daních, zaměstnávání nebo dalších oblastech regulace.
Právě zde se ukazuje největší rozdíl mezi atraktivním titulkem a skutečností. EU Inc. není evropská firma, která by měla jeden společný daňový systém, jeden zákoník práce a jeden finanční úřad pro všech 27 zemí. Je to především nový společný rámec korporačního práva.
Návrh ještě není zákon
A právě tuto skutečnost je důležité zdůraznit.
EU Inc. není v srpnu 2026 platným zákonem. Evropská komise návrh předložila 18. března 2026 a nyní o něm jednají Evropský parlament a Rada EU. Legislativní spis Evropského parlamentu je stále veden jako „čekající na rozhodnutí výboru“.
Výbor JURI už má svého zpravodaje, kterým je europoslanec René Repasi, a 29. června 2026 zveřejnil návrh zprávy. Nešlo ale o schválení návrhu v prvním čtení. Legislativní proces pokračuje a Parlament stále pracuje na své pozici.
Evropská rada naopak stanovila politický cíl poměrně jasně: dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou by měla být dosažena do konce roku 2026. To ale stále není totéž jako definitivní účinnost všech pravidel.
Proto je příliš brzy tvrdit, že EU Inc. začne automaticky fungovat v letech 2027–2028. Konkrétní termín účinnosti bude záviset na výsledné podobě legislativy a jejím přijetí.
A co těch 800 miliard eur?
Do debaty o evropské konkurenceschopnosti se často dostává také částka 800 miliard eur ročně.
Tady je potřeba dát pozor na jednu zásadní věc. Mario Draghi ve své zprávě skutečně upozornil, že Evropa bude potřebovat dodatečné investice přibližně 750 až 800 miliard eur ročně, pokud chce splnit své strategické cíle v oblasti konkurenceschopnosti, energetiky, digitalizace a obrany.
Nešlo ale o schválený společný evropský rozpočet ani o 800 miliard eur nového společného dluhu ročně. Šlo o odhad potřebných dodatečných investic a zároveň o doporučení, jak kombinovat veřejné a soukromé financování.
Budapešťské prohlášení proto hovoří o mobilizaci veřejných i soukromých zdrojů, kapitálových trzích, Evropské investiční bance a budoucím víceletém finančním rámci.
Evropa nechce zrušit ETS
Podobně zavádějící by bylo tvrdit, že Brusel ruší systém emisních povolenek ETS.
ETS zůstává součástí evropské klimatické politiky. Současná strategie konkurenceschopnosti se ale snaží řešit především vysoké a kolísavé ceny energie a jejich dopad na průmysl.
Evropská rada už v Budapešťském prohlášení označila vysoké a kolísavé ceny elektřiny za problém, který je třeba řešit. Současně požadovala energetickou suverenitu, integrovanější energetický trh a dostupnou čistou energii pro domácnosti i podniky.
Debata o evropské konkurenceschopnosti tedy není jednoduchým střetem „ETS ano, nebo ne“. Jde o mnohem širší otázku: jak snížit cenu energie, zvýšit investice do sítí a výroby, urychlit výstavbu čistých zdrojů a zároveň zachovat evropské klimatické cíle.
Ďábel může být v detailech
Právě na nedostatky návrhu upozorňují také odborníci na evropské korporační právo.
Profesor Luca Enriques z Bocconiho univerzity společně s Casimirem Nigrem a Tobiasem Trögerem upozorňuje, že samotná rychlá registrace firmy nemusí Evropě stačit k vytvoření konkurenceschopného prostředí pro začínající technologické firmy. Pro venture kapitál jsou totiž důležité také konkrétní mechanismy rozdělení ekonomických a kontrolních práv mezi zakladatele a investory.
Podle jejich analýz má současný návrh některé velmi zajímavé prvky – například digitální registraci, neparitní akcie, zaměstnanecké opce nebo možnost využívat moderní investiční nástroje. Zároveň ale podle nich ponechává příliš mnoho prostoru národnímu právu a neposkytuje zatím dostatečně jednotný rámec pro složitější transakce v oblasti rizikového kapitálu.
Enriques a jeho spoluautoři proto navrhují změny, které by zvýšily smluvní flexibilitu a právní jistotu pro investory i zakladatele. Obávají se, že pokud evropská pravidla zůstanou příliš omezená, část rychle rostoucích firem bude dál hledat příznivější právní prostředí mimo EU. Delaware tak může zůstat konkurentem i po zavedení EU Inc.
Jejich kritika ale neznamená, že návrh považují za bezcenný. Naopak. EU Inc. označují za významný krok, který může evropským firmám zjednodušit fungování. Spor se vede především o to, zda bude změna dost hluboká, aby skutečně změnila chování investorů a zakladatelů.
Změní EU Inc. evropskou ekonomiku?
To dnes nikdo neví.
Evropa má skutečně problém s produktivitou, energetickými náklady, fragmentací kapitálových trhů a schopností svých startupů vyrůst do globálních technologických gigantů. Čísla o evropských jednorožcích, odlivu kapitálu i cenách energií ukazují, že nejde jen o politickou frázi.
EU Inc. ale není kouzelný nástroj, který všechny tyto problémy vyřeší jediným kliknutím.
Může zjednodušit založení firmy. Může snížit administrativní náklady. Může usnadnit přeshraniční investice a nabídnout jednotnější pravidla pro zaměstnanecké opce. Nemůže však sama o sobě sjednotit všech 27 daňových systémů, pracovní právo ani odstranit rozdíly mezi jednotlivými ekonomikami.
A právě proto bude rozhodující, jak bude výsledná legislativa vypadat.
Pokud se podaří z EU Inc. vytvořit skutečně použitelný evropský právní rámec, může být jedním z důležitých kroků k tomu, aby evropské firmy snáze rostly za hranice svých domovských států. Pokud však zůstane jen rychlejší registrací firmy s množstvím národních výjimek, její dopad bude mnohem menší.
Evropa tedy zatím nevytahuje z rukávu hotový zázračný trumf. Teprve ho vyrábí. A o tom, jestli bude skutečně fungovat, se rozhodne v následujících měsících při jednáních Evropského parlamentu a členských států.