V době eskalace napětí v Tchajwanském průlivu a několik hodin před zahájením každoročních vojenských manévrů s ostrou střelbou vydal tchajwanský prezident Lai Ching-te v úterý své dosud nejostřejší prohlášení proti zákonu o podpoře etnické jednoty a pokroku, který nedávno vstoupil v platnost v pevninské Číně.
Prezident, kterého pekingské úřady obvykle označují za „separatistu“ a „vzbouřence“, pronesl tato prohlášení během zahájení fóra Ketagalan, akce zaměřené na bezpečnost v indopacifickém regionu, kterou organizuje samotná vláda v Tchaj-peji. Lai vyzval mezinárodní společenství, aby se proti zmíněnému zákonu rozhodně postavilo, a varoval, že jeho země nebude tolerovat žádné pokusy o „infiltraci“ ani o vnucování toho, co nazval „rudým terorem“.
Zákon, který vzbuzuje obavy kvůli svému extrateritoriálnímu dosahu
Čínská vláda tvrdí, že cílem tohoto zákona je posílit národní soudržnost a podpořit rozvoj v oblastech, kde žijí etnické menšiny. Tchajwanští odborníci však varují, že jeho znění skrývá konkrétní rizika pro občany ostrova, zejména pro ty, kteří často překračují průliv oddělující obě území nebo mají v pevninské Číně podnikatelské aktivity, investice či rodinné vazby.
Kritika se zaměřuje zejména na článek 63, jehož znění stanoví:
Organizace a jednotlivci mimo Čínu, kteří se dopustí činů podkopávajících etnickou jednotu a pokrok nebo podporujících etnický separatismus, budou podle zákona hnáni k odpovědnosti.
Akademici z ostrova interpretují toto ustanovení jako nástroj nadnárodního útlaku, který by mohl být použit k právnímu a politickému pronásledování Tchajwanců, které Peking považuje za nepřátelské vůči svým zájmům sjednocení.
Lai odsuzuje globální cenzuru a represe vůči menšinám
Tchajwanský prezident byl při popisu důsledků tohoto zákona obzvláště ostrý. Podle jeho slov tento zákon „porušuje suverenitu Tchaj-wanu a pronásleduje náboženské a menšinové skupiny“, avšak jeho dopad se neomezuje pouze na čínské hranice. „Prostřednictvím forem nadnárodního útlaku uvaluje politickou cenzuru po celém světě, čímž vyvolává zastrašující účinek,“ kritizoval Lai.
Ostrovní vůdce slíbil, že jeho vláda nezůstane nečinná: „Nebudeme akceptovat infiltraci ‚jednotné fronty‘ ani ‚rudý teror‘. Nebudeme nečinně přihlížet, zatímco se Čína pokouší rozšířit svůj vliv na Tchaj-wan nebo jakýkoli jiný svobodný národ či region. Vybudujeme pevnější systémy, abychom těmto hrozbám předcházeli, čelili jim a chránili se před nimi,“ prohlásil.
Kolektivní obrana a modernizace armády
Lai dal jasně najevo, že Tchaj-wan bude reagovat konkrétními opatřeními. Prezident oznámil, že jeho strategie se bude opírat o principy kolektivní obrany a sdílené odpovědnosti se spojenci, a zopakoval svůj závazek urychlit modernizaci armády a posílit odolnost celé tchajwanské společnosti.
„Tchaj-wan se neodchýlí od své cesty,“ zdůraznil a zavázal se chránit svobodu a demokracii, aniž by „ustoupil“ tlaku vyplývajícímu z nové legislativy Pekingu. „I tváří v tvář autoritářským hrozbám a nově se objevujícím globálním výzvám zůstaneme pevní. Zajistíme, aby tento maják demokracie i nadále zářil a aby základy naší svobody zůstaly pevné,“ prohlásil.
Vojenská cvičení v kontextu maximálního napětí
Laiova prohlášení přicházejí v době, kdy vztahy mezi oběma břehy průlivu procházejí jednou ze svých nejchoulostivějších fází. Čína nadále považuje Tchaj-wan, ostrov, který je od roku 1949 samosprávný, za „neodmyslitelnou součást“ svého území a nevzdala se možnosti použití síly k dosažení znovusjednocení.
Tchajwanské ozbrojené síly zahájí již tuto středu fázi ostré střelby svých každoročních manévrů, známých pod názvem Han Kuang.
Jako důkaz závažnosti současné situace zahájí tchajwanské ozbrojené síly tuto středu cvičení Han Kuang, každoroční manévry, které zahrnují fázi s ostrou střelbou a jejichž účelem je vyhodnotit připravenost vojsk na případný vojenský útok z pevniny.