Představte si, že nastoupíte do auta, které se samo rozjede, sleduje okolní provoz a bez zásahu člověka vás proveze městem. Ještě nedávno to znělo jako scéna ze sci-fi filmu. V Evropě se ale autonomní doprava v roce 2026 začíná měnit z technologické demonstrace ve skutečnou službu. A výraznou roli v tom hrají čínské technologické společnosti.
Záhřeb, Londýn, Dánsko i Německo se stávají místy, kde čínské firmy testují nebo připravují nasazení autonomních vozidel. Nejvýraznější krok přišel v dubnu, kdy Pony.ai společně s chorvatskou společností Verne a americkým Uberem spustily v chorvatském hlavním městě první komerční službu robotaxi v Evropě. V srpnu pak Pony.ai a Uber oznámily plán nasadit více než 2 000 robotaxi v dalších evropských městech.
Chorvatské uličky, kde budoucnost přejela přítomnost
8. dubna 2026 začala v Záhřebu fungovat komerční služba robotaxi poháněných technologií Pony.ai. Veřejnost si může autonomní jízdu objednat prostřednictvím aplikace Verne. Služba funguje každý den od 7:00 do 21:00 a její počáteční oblast pokrývá přibližně 90 kilometrů čtverečních v širším centru Záhřebu včetně letiště. Vozidla využívají autonomní systém Pony.ai Gen-7.
Důležitý je však jeden detail, který může v titulcích snadno zapadnout. Jde o skutečně autonomní jízdu, ale v současné fázi je ve vozidle přítomen bezpečnostní operátor. Ten systém pouze dohlíží a v běžném provozu vozidlo neřídí. Verne na svých stránkách výslovně uvádí, že cestující sedí vzadu, zatímco AV operátor je vpředu.
Nejde tedy ještě o svět, ve kterém by cestující nastoupil do zcela prázdného auta bez jakékoli lidské přítomnosti. Technologicky však vůz zvládá samotnou jízdu autonomně. Pokud se objeví nejasná situace, může systém využít také podporu vzdáleného operátora. Ten podle dostupných informací nepřebírá řízení, ale pomáhá systému rozhodnout, zda je možné v jízdě bezpečně pokračovat.
První komerční služba je přitom jen začátek. Pony.ai, Verne a Uber chtějí svůj model rozšířit do dalších evropských měst.
Čínský mozek, chorvatský provoz a americká platforma
Možná by se mohlo zdát, že Uber jednoduše nakoupil flotilu čínských robotaxi a začal je provozovat. Ve skutečnosti je model výrazně složitější.
Celé partnerství stojí na rozdělení jednotlivých úloh. Pony.ai dodává autonomní technologii a své zkušenosti s provozem robotaxi, chorvatská společnost Verne zajišťuje lokální provoz a Uber poskytuje svou platformu a distribuční síť pro objednávání jízd. Verne je součástí Rimac Group.
Právě tento model může být pro rychlé rozšiřování autonomní dopravy zásadní. Technologická firma nemusí v každé zemi budovat vlastní kompletní provozní infrastrukturu a místní partner zase nemusí od začátku vyvíjet celý autonomní systém.
Společnosti veřejně neoznámily, kolik přesně z ceny jednotlivé jízdy připadá Pony.ai, Verne a Uberu. Proto nelze tvrdit, že si každá z nich automaticky bere předem stanovený podíl z každé jízdy.
Více než 2 000 robotaxi pro Evropu
A právě zde přichází největší novinka posledních dnů.
14. srpna 2026 Pony.ai a Uber oznámily rozšíření svého partnerství s plánem nasadit v Evropě více než 2 000 robotaxi. Projekt má navázat na současný provoz v Záhřebu a rozšířit se do dalších čtyř evropských měst. Jejich konkrétní názvy ani přesný harmonogram nasazení společnosti zatím nezveřejnily.
Nejde tedy o dva tisíce vozů, které by už nyní čekaly připravené v evropských garážích. Jde o plánované nasazení, které bude záviset také na regulatorním schválení v jednotlivých zemích. Podle aktuálních informací jsou zahraniční projekty Pony.ai již smluvně připravovány, ale jejich uvedení do provozu čeká na příslušná povolení.
Rozměr tohoto plánu je přesto významný. Čínská společnost se nesnaží pouze ukázat autonomní automobil na veletrhu. Chce vytvořit reálnou evropskou síť robotaxi.
Dánsko: další čínský hráč vstupuje do hry
Pony.ai ale není jedinou čínskou společností, která si v Evropě buduje pozici.
3. srpna 2026 oznámila společnost WeRide vstup na dánský trh. Partnerem se stal dánský provozovatel sdílené elektromobility GreenMobility. Pokud získají potřebná regulatorní povolení, chtějí obě společnosti zahájit veřejnou službu robotaxi v první polovině roku 2027.
Dánsko se tím stalo šestou evropskou zemí, do které WeRide vstoupila. Předtím firma působila například ve Francii, Belgii, Švýcarsku, Španělsku a na Slovensku. V Dánsku chce nasadit svůj model GXR, který splňuje evropské požadavky a je určen pro autonomní provoz úrovně L4.
Také zde je ale nutné rozlišovat mezi plánem a realitou. Komercionalizace v Dánsku je teprve připravována a závisí na regulatorním schválení.
Londýn už testuje čínské robotaxi
Další významný krok se odehrál ve Velké Británii.
28. července 2026 zahájily Freenow a Baidu Apollo Go testování autonomních vozidel v Londýně. Používají šestou generaci robotaxi RT6 a první testy probíhají v londýnském obvodu Brent, který kombinuje městské i předměstské prostředí.
Ani tady ale zatím nejde o běžnou službu, do které by si mohl kdokoli objednat zcela bezobslužné taxi. V testovacích vozidlech jsou bezpečnostní operátoři. Veřejné jízdy jsou podle současných plánů očekávány až později.
Baidu tak v Londýně zkouší jednu z nejnáročnějších částí autonomního řízení: provoz v hustém evropském městě s levostranným provozem, chodci, cyklisty a komplikovanou dopravní infrastrukturou.
Platforma Freenow je přitom součástí amerického Lyftu. Ten ji převzal od společností BMW Group a Mercedes-Benz Mobility v roce 2025. Původně oznámená hodnota transakce činila přibližně 197 milionů dolarů.
Německo otevírá dveře Momentě
Čínská společnost Momenta mezitím získala významné povolení v Německu.
29. července 2026 oznámila, že od německého Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA) získala povolení k testování autonomního řízení úrovně L4 na městských komunikacích po celém Německu. Jde o první takto rozsáhlé německé povolení pro čínskou společnost.
To ovšem neznamená, že Momenta může okamžitě provozovat komerční robotaxi v libovolném německém městě. Povolení se týká testování, nikoli automatického zahájení komerční přepravy cestujících.
Význam je přesto velký. Firma už nemusí žádat o obdobné oprávnění samostatně v každém městě a může své technologie ověřovat na městských komunikacích v různých částech země.
Co vlastně znamená L4?
Právě označení L4 je v souvislosti s robotaxi důležité.
Úroveň L4 znamená, že v rámci předem vymezených podmínek provozu může systém sám vykonávat celý dynamický úkol spojený s řízením. Nejde tedy pouze o asistenta, který řidiči pomáhá s udržováním v jízdním pruhu nebo brzděním.
Rozdíl oproti L3 je zásadní. U L3 může systém za určitých podmínek řídit, ale člověk musí být připraven převzít řízení, pokud jej systém vyzve. U L4 je vozidlo schopné v určeném provozním prostředí fungovat bez toho, aby cestující musel průběžně řídit. To je právě technologie, na které jsou současné robotaxi projekty postavené.
Kdo zaplatí, když autonomní auto nabourá?
S rostoucím počtem autonomních vozidel se pochopitelně mění i otázka odpovědnosti.
Čína v srpnu 2026 zveřejnila svůj první povinný národní standard pro bezpečnost systémů autonomního řízení GB 44721-2026. Standard se vztahuje na vozidla vybavená systémy L3 a L4 a má vstoupit v účinnost 1. července 2027.
Nová norma zavádí jednotný bezpečnostní rámec pro celý životní cyklus autonomního systému – od vývoje a testování přes výrobu až po provoz. Automobilky tak budou muset prokazovat, že bezpečnost systému není pouze otázkou jednorázového testu, ale musí být zajišťována také po uvedení vozidla na trh.
Původní tvrzení, že „pokud auto bourá v autonomním režimu, automaticky odpovídá výrobce“, je ale příliš zjednodušené. Stejně tak nelze novou normu interpretovat tak, že po přesně deseti sekundách automaticky přechází odpovědnost na člověka.
U systémů, které vyžadují převzetí řízení, norma pracuje s požadavky na výzvu řidiči a jeho připravenost k převzetí. Desetisekundový interval se týká především minimální doby související s procesem žádosti o převzetí řízení, nikoli jednoduchého pravidla „po deseti sekundách nese všechno řidič“.
Je to důležitý rozdíl. Autonomní řízení totiž není jen otázkou toho, zda auto umí samo zatočit volantem. Stejně důležité je určit, kdo a za jakých podmínek nese odpovědnost, když systém selže.
Čína chce být u evropské autonomní dopravy první
Záhřeb, Dánsko, Londýn a Německo ukazují, že evropský trh se autonomní dopravě skutečně otevírá. Zatím ale nejsme ve fázi, kdy by evropská města zaplavily tisíce zcela bezobslužných vozů.
Většina současných projektů je stále ve fázi testování, postupného zavádění nebo regulatorní přípravy. Záhřeb představuje nejpokročilejší případ, protože zde už funguje komerční robotaxi služba. I tam však bezpečnostní operátor zůstává součástí současného provozu.
Přesto se trend mění. Čínské společnosti už nechtějí autonomní řízení pouze prodávat na domácím trhu. Chtějí ho dostat přímo do ulic evropských měst.
A pokud se plán Pony.ai a Uberu podaří uskutečnit, nebude už řeč o několika testovacích prototypech. Více než 2 000 robotaxi by představovalo jeden z dosud největších přesunů autonomní mobility z čínského trhu do Evropy.
Evropa tak možná stojí na prahu dopravní změny, která nebude na první pohled tak dramatická jako nástup elektromobilů. Jednoho dne si ale možná všimneme, že jsme přestali řešit, kdo sedí za volantem. Protože tam už jednoduše nikdo sedět nebude.