V noci ze čtvrtka na pátek došlo ve východním křídle NATO k dalšímu závažnému incidentu. Lotyšsko vyhlásilo letecký poplach poté, co do jeho vzdušného prostoru pronikl bezpilotní letoun. Do akce byly vyslány spojenecké stíhačky, kterým se následně podařilo dron zneškodnit.
Preventivní opatření ve stejnou dobu přijalo i Finsko. To kvůli obavám z možného výskytu dronů omezilo pohyb v části vzdušného a námořního prostoru. Země sousedící s Ruskem tak opět pocítily, jak nebezpečná pro ně situace je a že válka na Ukrajině může znamenat bezprostřední hrozbu i pro zbytek Evropy.
Původ dronu zůstává nejasný
Lotyšská armáda krátce po třetí hodině ráno upozornila obyvatele na vzdušné nebezpečí a vyzvala je, aby se ukryli v uzavřených prostorách. Zároveň doporučila, aby se k případným nízko letícím či podezřelým objektům nepřibližovali a okamžitě informovali bezpečnostní složky.
Do vzduchu mezitím vzlétly spojenecké stíhačky. Přibližně o hodinu později lotyšské úřady oznámily, že hrozba byla neutralizována. Původ dronu prozatím nebyl specifikován.
Letouny spojenců úspěšně sestřelily bezpilotní letoun, který pronikl do vzdušného prostoru.
Lotyšsko patří mezi státy NATO, které leží přímo na hranici s Ruskem. Podobné případy se v regionu v roce 2026 opakují a několikrát už vedly k nasazení spojeneckého letectva.
V červnu například francouzský Rafale v rámci mise NATO Baltic Air Policing sestřelil nad Lotyšskem dron, který podle tamních úřadů přiletěl z ruského směru. Tehdy lotyšský ministr obrany Raivis Melnis uvedl, že podle vyhodnocení situace hrálo roli ruské elektromagnetické působení.
Problémy s drony řeší nejen Lotyšsko, ale také Estonsko, Litva a Finsko. Od jara se v jejich vzdušném prostoru objevila řada bezpilotních prostředků, z nichž některé byly podle dostupných informací ukrajinského původu. Kyjev přitom opakovaně vysvětluje, že jeho drony míří na ruské vojenské či energetické cíle a do prostoru NATO se mohou dostat poté, co jejich navigaci naruší ruské elektronické rušení.
Finsko reagovalo preventivně
Také Finsko ve stejnou dobu přijalo bezpečnostní opatření. Ve východní části Finského zálivu byla zavedena dočasná zóna s omezeným leteckým a námořním provozem. Helsinky už v minulých měsících několikrát reagovaly na podobné incidenty a v květnu dokonce kvůli podezření na dron na několik hodin zastavily provoz na letišti a vyslaly do vzduchu stíhačky.
Finský prezident Alexander Stubb tehdy zároveň uklidňoval veřejnost a zdůraznil, že země nečelí přímé vojenské hrozbě.
Naše úřady prokázaly svou připravenost a schopnost reagovat. Pro Finsko neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,
uvedl. Premiér Petteri Orpo následně vyzval obyvatele, aby sledovali oficiální informace.
Podle odborníků je právě schopnost rychle rozpoznat a případně zneškodnit dron jedním z největších problémů současné protivzdušné obrany. Estonský plukovník Janno Märk upozornil, že neexistuje jedno řešení proti každému typu dronu. Různé bezpilotní prostředky létají v odlišných výškách a rychlostech, takže obrana musí být vrstvená a kombinovat více technologií.
Právě to je důvod, proč pobaltské státy v posledních měsících posilují radarové systémy, protivzdušnou obranu i spolupráci se spojenci. Současný případ ukazuje, že válka na Ukrajině stále častěji vytváří bezpečnostní problémy přímo na hranicích NATO.