Starosta městské části Praha 20 Petr Měšťan patří mezi představitele samospráv, kteří podporují odborné prověření možnosti prodloužit metro B za Černý Most směrem do Horních Počernic. Pro Techzprávy.cz přibližuje, kam se iniciativa posunula, co má následovat a jaký význam by tak zásadní dopravní změna mohla mít pro místní obyvatele. Rozhovor se dotýká také automobilové dopravy, parkování, P+R, další výstavby i budoucího propojení Prahy s rychle rostoucím územím za jejími hranicemi.
Ve hře přitom není jen rychlejší cesta metrem do centra Prahy. Způsob, jakým se bude doprava v této části metropole v příštích letech rozvíjet, může ovlivnit každodenní dojíždění, množství aut v ulicích, dostupnost parkování i další výstavbu v Horních Počernicích a jejich okolí. Právě proto může být rozhodování, které se dnes nachází teprve na začátku, důležité pro podobu celé oblasti na desítky let dopředu.
1. Co bylo hlavním impulzem k tomu, že se nyní intenzivněji řeší prodloužení metra B do Horních Počernic?
Hlavním impulzem je dlouhodobá dopravní zátěž, kterou Horní Počernice trpí. Prodloužení metra B do Horních Počernic a ideálně ještě dál, směrem ke Středočeskému kraji, by podle mě mohlo znamenat výrazné odlehčení dopravy v celé naší oblasti.
Horní Počernice jsou dnes zatíženy nejen místní dopravou, ale také dopravou lidí, kteří přes nás přijíždějí ze Středočeského kraje do Prahy. Právě kolejová doprava je podle mě jedním z klíčových řešení, jak tento problém dlouhodobě řešit.
2. Dalším krokem má být studie proveditelnosti. Co by měla zodpovědět a kdy by mohla být zadána?
Naším cílem je, aby byla v příštím volebním období, tedy v horizontu čtyř let, zpracována studie proveditelnosti. Ta by měla dát odpověď především na to, kudy by metro technicky mohlo vést, kde by měla být stanice v Horních Počernicích a kde by měla být konečná stanice.
Současně by měla prověřit možnost následného pokračování až směrem k Nehvizdům, což je varianta, kterou bychom si z dlouhodobého hlediska velmi přáli.
3. Existuje už představa, kudy by metro mohlo vést a kde by mohly vzniknout nové stanice?
Variant je několik a právě proto potřebujeme odbornou studii. V Horních Počernicích by mohla stanice vzniknout například v blízkosti železničního nádraží. Další možností je umístění více ve středu Horních Počernic, například někde v širším okolí ZŠ Ratibořická. To je zhruba střed městské části a pro velkou část obyvatel by taková stanice mohla být dobře dostupná.
V tuto chvíli ale nechci předjímat konkrétní trasu ani umístění stanice. To musí vycházet z odborného posouzení a technických možností.

4. Jakou podporu má prodloužení metra ze strany Prahy, Dopravního podniku a dalších institucí?
Ze strany hlavního města zatím prodloužení metra do Horních Počernic tak velkou podporu nemělo. Jedním z argumentů bylo, že by metro neobsluhovalo dostatečný počet cestujících. S tím ale nesouhlasím.
Horní Počernice mají obrovský rozvojový potenciál a stejně tak se velmi rychle rozvíjejí území Středočeského kraje za hranicí Prahy. Proto podle mě není správné posuzovat potřebnost metra pouze podle dnešního počtu obyvatel. Musíme se dívat na to, jak bude celé toto území vypadat za deset, dvacet nebo třicet let.
Samozřejmě si uvědomuji, že prodloužení metra představuje obrovskou investici. Právě proto je ale potřeba začít tuto možnost seriózně prověřovat už dnes.
5. Co by přivedení metra znamenalo pro běžný život obyvatel Horních Počernic?
Především výrazné zvýšení komfortu cestování. Obyvatel Horních Počernic by mohl nastoupit přímo u nás a přibližně za 25 minut být v centru Prahy. Bez dalšího přestupování.
Zkrátila by se cesta do zaměstnání, za kulturou, sportem nebo dalšími aktivitami. A právě jednoduchost a komfort veřejné dopravy jsou podle mě zásadní, pokud chceme, aby lidé skutečně nechávali auta doma.
6. Nehrozí naopak, že metro přivede do Horních Počernic další auta a zvýší tlak na parkování?
Pokud bude celý systém dobře navržen, tak si to nemyslím. Právě proto mluvím o potřebě velkého záchytného parkoviště na okraji Prahy.
Pokud řidič přijíždějící ze Středočeského kraje dostane možnost pohodlně zaparkovat ještě před obydlenou částí Horních Počernic a přímo tam nastoupit na metro, nebude mít důvod zajíždět dál do městské části a hledat místo v rezidenčních ulicích.
7. Jak vyřešit příjezd k P+R, aby samotné parkoviště nezvýšilo dopravní zátěž v okolí?
P+R samozřejmě nemůže fungovat izolovaně. Musí být součástí celkového dopravního řešení oblasti a musí na něj navazovat odpovídající silniční infrastruktura.
Souběžně proto musíme řešit i další dopravní stavby a napojení před Horními Počernicemi, včetně napojení na D11 a mimoúrovňových křížení. Smyslem celého systému musí být, aby doprava směřující k P+R co nejméně zatěžovala obytné části Horních Počernic.
8. Jak důležitý je pro prodloužení metra budoucí terminál vysokorychlostní železnice Praha-východ u Nehvizd?
Podle mě velmi důležitý. Samozřejmě u vysokorychlostní tratě zatím nevíme, v jakém horizontu bude skutečně realizována. Termíny se posouvají a já si netroufám říct, kdy přesně se začne stavět.
Jsem ale velkým zastáncem kolejové dopravy a myslím si, že právě propojení metra s budoucím terminálem u Nehvizd dává obrovský smysl. Pokud má vysokorychlostní železnice dobře fungovat, musí se k ní lidé z Prahy komfortně dostat.
Představa, že nastoupíte v centru Prahy do metra, dojedete k terminálu, přestoupíte na vysokorychlostní vlak a přibližně za hodinu jste v Ostravě, ukazuje, jak by měla moderní veřejná doprava fungovat.

9. Mohlo by metro přinést další developerskou výstavbu? Jak zajistit, aby tím znovu nevzrostl počet aut a dopravní zátěž?
Nemyslím si, že by samotné metro přineslo další developerskou výstavbu nad rámec toho, s čím už rozvoj území počítá. Schválený Metropolitní plán počítá v Horních Počernicích s poměrně rozsáhlými zastavitelnými plochami a potenciálním nárůstem počtu obyvatel přibližně o osm tisíc. Mohli bychom se tak v budoucnu dostat někam k 25 až 26 tisícům obyvatel.
Metro tedy podle mě nebude impulzem pro další výstavbu. Naopak bude potřeba právě proto, aby současní i budoucí obyvatelé měli kvalitní dopravní obslužnost a mohli se komfortně dostávat například do zaměstnání bez nutnosti používat automobil.
10. Pokud by studie ukázala, že metro není reálné, jaká alternativa by podle vás nejlépe pomohla místní dopravě?
Samozřejmě se může stát, že studie narazí na komplikace. Osobně si ale nemyslím, že by ukázala, že metro jako takové není možné. Potenciál tohoto spojení je podle mě obrovský.
Otázkou budou především technická řešení – kudy přesně trasu vést, zda bude metro pod zemí nebo v některých úsecích na povrchu a jak vyřešit jednotlivé výškové poměry a napojení. To všechno musí právě studie prověřit.
Samozřejmě může být problémem i vysoká cena. Ani ta ale podle mě nemůže být jediným argumentem proti. Pokud chceme dlouhodobě snižovat množství automobilové dopravy, chránit životní prostředí a nabídnout lidem skutečně komfortní veřejnou dopravu, musíme do kolejové dopravy investovat.
Pokud by se přesto ukázalo, že metro realizovatelné není, o to důležitější budou další kolejová řešení, zejména železnice a připravovaná zastávka Počernice-východ, v kombinaci s kvalitní autobusovou dopravou.
11. Co byste v příštích čtyřech letech považoval za realistický úspěch v přípravě prodloužení metra B?
Za zásadní úspěch bych považoval, kdyby se během příštích čtyř let podařilo zpracovat studii proveditelnosti a hlavní město následně zařadilo prodloužení metra B do svých dlouhodobých plánů dopravní infrastruktury.
Potřebujeme vědět, zda a kudy metro může vést, kde budou stanice a jaký bude další harmonogram. Nejsme utopisté. Je mi jasné, že příprava takto zásadní stavby trvá mnoho let. Pokud se ale nyní podaří udělat studii a projekt se začne skutečně připravovat, můžeme se bavit o horizontu patnácti až dvaceti let, kdy by metro mohlo být v Horních Počernicích realitou.
Pro mě je zásadní, abychom dnes nezačali řešit dopravu pouze na příští dva nebo tři roky. Musíme přemýšlet o tom, jak budou Horní Počernice, Praha i navazující část Středočeského kraje vypadat za dvacet let. A jsem přesvědčen, že rozvoj kolejové dopravy je správným směrem – z hlediska komfortu cestujících, dopravní zátěže i životního prostředí.
