Polsko v noci na neděli 13. září znovu aktivovalo svou protivzdušnou obranu. Důvodem byl další rozsáhlý ruský útok na Ukrajinu, při kterém Moskva nasadila velké množství dronů. Nad polským územím začaly operovat vojenské letouny, do pohotovosti se dostaly také pozemní systémy protivzdušné obrany a radary. V části východního Polska se navíc rozezněly sirény a obyvatelé dostali varovné zprávy.
K aktivaci polského letectva došlo ve 4:19 ráno. Polské operační velení uvedlo, že reaguje na aktivitu ruských proudových bezpilotních prostředků, které útočily na Ukrajinu. Do vzduchu byly vyslány vojenské stroje a současně byla uvedena do pohotovosti pozemní protivzdušná obrana a radary. Armáda zdůraznila, že šlo o preventivní opatření zaměřené na ochranu polského vzdušného prostoru.
Sirény probudily obyvatele východního Polska
Krátce po půl páté ráno rozeslalo polské Rządowe Centrum Bezpieczeństwa obecné varování před nebezpečím obyvatelům Lubelského a Podkarpatského vojvodství. Následně přišel ještě druhý, naléhavější signál, který upozorňoval na možné ohrožení ze vzduchu. Obyvatelé několika okresů v Lubelském vojvodství byli vyzváni, aby se ukryli na bezpečném místě a řídili se pokyny úřadů.
Tato opatření mají preventivní charakter a jejich cílem je zajistit a chránit vzdušný prostor, zejména v oblastech sousedících s ohroženými oblastmi.
Rusko v danou dobu pokračovalo v rozsáhlých úderech proti Ukrajině, které trvají nepřetržitě již několik dní. Moskva během soboty vyslala proti Ukrajině téměř 500 dronů a zasáhla několik oblastí včetně Záporoží, Kryvého Rihu, Žytomyrské oblasti a Kramatorsku. Útoky si vyžádaly mrtvé a desítky zraněných a poškodily také obytné budovy a kritickou infrastrukturu.
Polské velení následně situaci monitorovalo a po páté hodině ráno byl letecký poplach odvolán. Armáda však uvedla, že její síly zůstávají připravené k okamžité reakci. Z dostupných informací nevyplývá, že by během této konkrétní noci došlo k potvrzenému narušení polského vzdušného prostoru ruským dronem.
Druhá hrozba během jediného týdne
Současný poplach je výrazný především tím, že přichází jen několik dní po předchozích incidentech. Už v noci na 8. září Polsko kvůli ruskému útoku na Ukrajinu aktivovalo vojenské letectvo a protivzdušnou obranu. Také tehdy byla obyvatelům Lubelského a Podkarpatského vojvodství rozeslána bezpečnostní upozornění. Šlo opět o preventivní opatření, jehož cílem bylo chránit polský vzdušný prostor před možným přelitím útoku.
V sobotu v odpoledních hodinách v polském vzdušném prostoru operoval vojenský vrtulník v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu. Až v neděli k ránu byly však aktivovány vojenské letouny. Během několika dnů tak Polsko opakovaně muselo preventivně jednat. Psychologický dopad těchto událostí je významný, lidé v zemi jsou v napětí a Rusko vyvolává i ve zbytku Evropy pocit strachu.
Nejde o nový problém. 30. července Polsko zažilo podstatně vážnější incident, když během ruského masivního útoku na západní Ukrajinu pronikla do polského vzdušného prostoru ruská střela a následně dopadla v Lubelském vojvodství. Incident se obešel bez obětí, ale ukázal, jak snadno mohou ruské útoky na Ukrajinu zasáhnout i území členského státu NATO.
Pro NATO to znamená další tlak na modernizaci protivzdušné obrany. Analytici upozorňují především na nepoměr mezi cenou útočících dronů a cenou prostředků, kterými jsou sestřelovány. Používat proti levným bezpilotním prostředkům drahé stíhačky nebo protiletadlové střely dlouhodobě není ekonomicky udržitelné. Evropa proto hledá levnější systémy pro detekci a ničení dronů a současně posiluje ochranu svého východního křídla.