Nad Evropou v posledních měsících přibývá incidentů s drony, které pronikají do vzdušného prostoru států NATO. Zatímco některé případy lze vysvětlit ztrátou kontroly nad strojem a často se hovoří o nehodách, litevský prezident Gitanas Nausėda upozorňuje i na jinou možnost. Rusko podle něj může některé drony záměrně nechat odchýlit od původního kurzu, aby udržovalo obyvatele východního křídla Aliance v napětí.
Incidenty s drony se v posledních měsících opakují především ve státech ležících na východním a severním křídle NATO. Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva už řešily případy, kdy bezpilotní stroje pronikly do jejich vzdušného prostoru. Část z nich byla podle dostupných informací ukrajinského původu a pravděpodobně se odchýlila při ukrajinských operacích proti Rusku.
Evropské úřady upozorňují na intenzivní ruské rušení GPS a další formy elektronického boje. Situace ale ukazuje, jak snadno se válka na Ukrajině může svými následky přelévat do členských zemí NATO.
Rusko útočí, ale nemusí chtít přímý střet s NATO
Litevský prezident Gitanas Nausėda ve vysílání litevské televize LRT řekl, že opakované incidenty mohou představovat součást širšího vzorce ruského chování. „Rusko se snaží útočit na země, které jsou nejpevnějšími podporovateli Ukrajiny,“ uvedl. Podle něj přitom Moskva nemusí usilovat o otevřený vojenský střet s NATO.
Nausėda se obává toho, že Moskva se pokouší svými činy pouze vytvářet tlak, vyvolat napětí mezi zeměmi NATO a vyděsit jak vysoké představitele, tak civilní obyvatelstvo. Putin chce ukázat, že kdyby chtěl, zaútočit může snadno kdykoli, prozatím to ale neudělal.
Ruské drony na cizím území působí jako nehody. Ve skutečnosti ale Putin může dovolit, aby se dron odchýlil od kurzu a dostal se nejen do Litvy, ale také na území pobaltských států nebo Polska. Udržuje tím společnost v napětí.
Prezident zároveň zdůraznil, že takový incident nemusí znamenat přímý ruský útok proti NATO. Podle jeho slov Rusko v současnosti pravděpodobně nechce přímou konfrontaci s Aliancí.
U dronu, který NATO v úterý sestřelilo nad Litvou, je ale situace nejasnější. Nausėda den po incidentu uvedl, že šlo o ruský typ Gerbera a stroj byl pravděpodobně původně namířen na Ukrajinu. Podle jeho vysvětlení mohl být vychýlen ukrajinským elektronickým bojem.
„S největší pravděpodobností nešlo o vědomý čin proti Litvě,“ řekl prezident. Litevská armáda proto stále analyzuje elektroniku dronu, aby určila jeho skutečný původ a trasu. Stroj nakonec sestřelila italská stíhačka zapojená do mise NATO. Podle litevských úřadů nesl výbušnou nálož.
Drony už několikrát narušily prostor NATO
Jedním z nejvíce zasažených států je Rumunsko, jehož vzdušný prostor drony překračují opakovaně od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V květnu 2026 dokonce ruský dron po pádu v rumunském městě Galați způsobil zranění civilistů. V červenci pak rumunské F-16 během tří po sobě jdoucích dnů sestřelily tři drony, které úřady vyhodnotily jako ruské.
Bukurešť následně kvůli incidentům předvolala ruského velvyslance a vyhostila ruského diplomata. Rumunský prezident Nicușor Dan označil pokračující narušování vzdušného prostoru za nepřijatelné.
Problémy se nevyhnuly ani Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Finsku. V květnu například NATO sestřelilo nad Estonskem ukrajinský vojenský dron, který do země přiletěl z Ruska. Ukrajina tehdy uvedla, že jeho kurz mohl být změněn ruským elektronickým bojem.
V Lotyšsku zase kvůli poplachu přerušili provoz vlaků a zastavily se dokonce školní zkoušky v některých oblastech. Ve Finsku vedla podezřelá aktivita dronů k dočasnému přerušení provozu na letišti v Helsinkách a ke vzletu stíhaček, přestože se následně žádný dron nepodařilo potvrdit.
Důsledky dronů na územích třetích zemí nejsou pouze vojenské. Každý podobný incident může znamenat uzavření části vzdušného prostoru, omezení letištního nebo železničního provozu, nasazení stíhaček a zvýšené náklady na protivzdušnou obranu. Zároveň vzniká problém, jak na takové situace reagovat, pokud není jasné, zda jde o úmyslnou ruskou operaci, technickou chybu, nebo důsledek elektronického boje.